Jak vznikl nápad na založení kavárny a jaká byla realizace?
Jakožto přerovští rodáci jsme chtěli městu nabídnout alternativní prostor, který nám zde chyběl. Místo, kam by lidé mohli jít za kvalitními lokálními produkty s důrazem na udržitelnost. Po 4 letech v Londýně jsme inspirace nasbírali vskutku hodně, protože v této „megapoli“ si každý přijde na své a veganství se tam těší obrovskému zájmu. A na alespoň jeden rostlinný chod narazíte v každé restauraci, i ty co normálně podávají masové pokrmy. Jak veganské jídlo, tak i pití, je tam na té nejvyšší úrovní – a co je nejlepší, je cenově přístupné. Což se bohužel o České republice moc říci zatím nedá.
Realizace se nám i díky zvýšeným nákladům na rekonstrukci docela protáhla, ale díky spoustě šikovných lidí – ať už jde o architekty ze studia Vesměs, skálopevného malíře, pány truhláře, tak i o výraznou pomoc rodiny – jsme po roce prostor dotáhli do „provozu-schopného“ stavu. To ale neznamená, že máme hotovo, postupně chceme kavárnu i služby vylepšovat. Přerovští si to zaslouží.
Vaše kavárna nese zajímavý název, podle kterého si ji jistě všichni zákazníci zapamatují . Řekneš nám, jak se název zrodil?
Zrodil se vcelku banálně, u piva. Návrhů jsme měli dost, primárně jsme chtěli, aby název odkazoval na přerovskou tradici, šikovné a známé rodáky. Debata se stočila k bratrské škole, a nakonec jsme místo Nevídáno neslýcháno zvolili „Nebe počká“. Doufáme, že se v Nebi budeme setkávat s významnými rodáky a představovat ty méně známé šikovné přerovské ručičky – ať již na přednáškách, výstavách a v budoucnu i na komornějších koncertech.
Máte otevřeno od poloviny prosince, přesněji od 12.12. od 12 hodin, jestli se nepletu. Jak hodnotíš první dva a půl měsíce provozu?
Kladně. Přece jen nemáme mléčné výrobky a maso, což by mohlo spoustu lidí odradit. Nicméně, lidé jsou na nás velice milí a přejí nám, ať vydržíme. Je zde cítit taková hezká soudržnost. Co se týče provozu samotného, musíme vychytat ještě spoustu much, ale to už jsou vesměs příjemné starosti. Vánoce byly úžasné, po novém roce je návštěvnost nižší, ale zase je více místa a času na to se o hosty pěkně postarat. A o tom by mělo být, aby se hosté cítili dobře a odcházeli nebesky spokojeni.
Plánujete do budoucna rozšíření sortimentu nebo služeb? Třeba nějaké akce v prostorách kavárny?
Jak jsme již nakousli výše, tak určitě bychom rádi rozšířili nabídku jídel, smoothies a dalších veganských dobrot. Pokračovat by to mělo akcemi kulturními – výstavy, happeningy a koncerty. Jen v tomto případě už se bavíme o delším časovém úseku.
Přesto nám tak nějak hezky symbolicky vykrystalizovala první větší akce, která ukáže přerovské představitele a českou špičku tzv. „Slam poetry“. 14.3. v Nebe počká navážeme na tradici místního rodáka Josefa Kainara a dočkáme se básnictví a poezie v moderním hávu – přijede nám jej ukázat mistr ČR, Anatol Svahilec. Kapacita bude omezena, takže neváhejte pořídit lístek. To naše Nebe přece jen není nafukovací.
Vy jste se ženou hodně cestovali, kde se Vám nejvíc líbilo a kam se třeba ještě plánujete podívat?
Nevím, zda mohu mluvit za oba, ale i přesto, že jsme se podívali například do Austrálie a Peru, já nedám dopustit na českou přírodu a hory. Máme překrásnou krajinu a šikovné lidi, a jsem za to, že bychom si toho měli patřičně cenit. Ve světě je krásně, Peru je například úžasně různorodé a klidně byste tam mohli strávit půl života a bylo by co objevovat. Nicméně, doma je doma.
I když jste toho ty i žena hodně procestovali oba pocházíte z Přerova. Co vás přimělo se sem vrátit a neusadit se v nějaké evropské metropoli?
Přesto, že jsme bydleli v Londýně, a například v Praze, máme to zde rádi. Přece jen má ta naše domovina něco do sebe. Cestování a bydlení v zahraničí nám dali jistý nadhled, je hezké si uvědomit, že si tady na tom našem českém písečku žijeme opravdu dobře. Stále se máme co učit ve službách a podpoře malých podnikatelů, kteří by měli být tou „nosnou kostrou“ ekonomiky.
Co máte na Přerově nejraději?
Šikovné a vstřícné lidi, okolí lagun, park Michalov, procházky kolem Bečvy a Horní náměstí. Máme zde již krásné podhoubí příjemných kaváren, přes Marconi Coffee a BAZAR caffe, po místní kavárnu s pražírnou Café42. Jen by to chtělo v centru nějaké svěží „gastro“ podniky – ať už nějaké bistro, či restauraci s modernější kuchyní. Je škoda, že tak krásné centrum zeje na mnoha místech prázdnotou. Snad se nám to postupně podaří zlepšit.
