První případ se týká šestasedmdesátileté ženy z Přerovska, kterou prostřednictvím aplikace Messenger kontaktoval neznámý muž. Vydával se za lékaře působícího v syrském městě Aleppo. Po navázání důvěry ji postupně přiměl k několika finančním transakcím. Žena mu celkem zaslala více než 12 tisíc eur, tedy přes 311 tisíc korun. Policie případ eviduje jako trestný čin podvodu.

Další obětí se stal muž, který na sociální síti Facebook reagoval na reklamu slibující výhodné investice do kryptoměn. Součástí nabídky bylo i video, ve kterém vystupovala známá osobnost, jež měla investování doporučovat. Muž následně podle pokynů údajného poradce odeslal dvě platby v celkové výši přes 800 tisíc korun. I tento případ policie prověřuje jako podvod, přičemž pachateli hrozí až pět let vězení.

Policie upozorňuje, že podvodníci stále častěji využívají umělou inteligenci k vytváření falešných videí či audionahrávek, které působí důvěryhodně. Lidé by proto měli být obezřetní a každou investiční nabídku důkladně prověřit, ideálně ve spolupráci s odborníkem.

Třetí případ ukazuje, jak snadno mohou pachatelé získat přístup k cizím účtům. Žena z Přerovska klikla na odkaz zaslaný údajně od známé osoby, který ji přesměroval na přihlašovací stránku Facebooku. Po zadání přihlašovacích údajů však nevědomky zpřístupnila svůj účet podvodníkovi. Ten následně jejím jménem rozeslal desítky zpráv s žádostí o půjčku ve výši 15 tisíc korun. Policie případ prověřuje jako neoprávněný přístup k počítačovému systému.

Policisté znovu apelují na veřejnost, aby byla při komunikaci na internetu obezřetná. Důvěra v neznámé osoby, sdílení citlivých údajů či ukvapené finanční transakce mohou vést k výrazným finančním ztrátám.