Přerov oslaví vznik republiky pietním aktem i lampionovým průvodem

Připomínka vzniku samostatného Československa nabídne v Přerově ve středu 28. října hudební vystoupení, slavnostní pietní akt i položení květin u pomníku Jana Gayera. Program vyvrcholí v 17 hodin lampionovým průvodem z náměstí T. G. Masaryka.

Foto zdroj: prerov.eu

Přerované si ve středu 28. října připomenou 108. výročí vzniku samostatného československého státu. Oslavy zahájí v 15:00 hodin koncert Dechového orchestru Haná před starou radnicí. O hodinu později se na náměstí T. G. Masaryka uskuteční slavnostní pietní akt. Jeho součástí bude položení věnců a květin u pamětní desky prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, projev primátora Petra Vrány a státní hymna v podání Dechového orchestru Haná. "Samotný pietní akt začne v 16:00 hodin. Součástí programu bude kladení věnců a kytic u pamětní desky prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, slavnostní projev primátora Petra Vrány a česká státní hymna v podání Dechového orchestru Haná,“ uvedla Pavla Roubalíková z Kanceláře primátora.

Vzpomínkové setkání bude pokračovat u pomníku Jana Gayera v ulici Na Marku, kde účastníci rovněž položí květiny. Závěr oslav bude patřit lampionovému průvodu, který vyjde v 17:00 hodin z náměstí T. G. Masaryka. Jeho organizaci zajišťují dobrovolní hasiči.


Přerov se za samostatnost stavěl už před říjnem 1918
Myšlenka národní svobody a samostatného státu rezonovala v Přerově ještě před historickým 28. říjnem 1918. Podle městské kroniky podpořil obecní úřad už v dubnu téhož roku představitele českého národa a jejich úsilí o státní samostatnost. Od května se ve městě konala shromáždění a 14. října se lidé z Přerova i okolních obcí zúčastnili demonstrace, při níž požadovali samostatnost. Zpráva o vzniku československého státu dorazila do Přerova telegraficky až ve večerních hodinách 28. října. Tehdejší starosta Matouš Havránek nechal následujícího rána telegram vytisknout na velké plakáty, které se objevily v ulicích města. Dobová svědectví popisují nadšení, které zpráva o vzniku republiky vyvolala. Z budov mizely symboly rakouské monarchie a místní krejčí šili československé prapory. V atmosféře nově nabyté svobody se objevovaly také návrhy na změny názvů ulic a náměstí. Dolní náměstí mělo nést Masarykovo jméno, Ferdinandova ulice se měla přejmenovat na Wilsonovu a náměstí na Loučkách na náměstí Svobody. Zazněla rovněž myšlenka na založení Masarykovy veřejné knihovny.

Odkaz vzniku republiky připomíná Přerov každoročně pietním setkáním. Hlavní městské náměstí dnes nese jméno prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a právě zde se i letos obyvatelé města sejdou, aby uctili výročí události, která zásadně ovlivnila české dějiny.



INZERCE

VSTUP DO DISKUZE



INZERCE
Chata Kouty
INZERCE
Radio Haná