
Miroslav Komínek: Atlet
Pod návalem emocí, podpořených kapkou nebo dvěma truňku, člověk udělá kdejakou kravinu či volovinu, což byl i případ jednoho mladého muže. Vykračoval si noční ulicí v notně negativním emocionálním rozpoložení, když tu jeho lehce zkalenou pozornost upoutalo víko popelnice, dlící v poklidu provokativně na odpadové nádobě, kde plnilo svůj primární účel. Chlapík krátký okamžik dekl pozoroval, načež ho popadl, srovnal si ho v ruce a jako Diskobolos účastnící se východoněmeckého atletického experimentu mrskl víko vstříc vitríně na jedné z nedalekých budov. Právě ony dvě kapky a mizerná aerodynamika víka byly zjevnou příčinou, že vrhačův styl byl sice obstojný, avšak to samé se nedalo říct i o výsledku. Minul na plné čáře. Tedy vitrínu. Budovu trefil. Zase takový nýmand nebyl.