Experti z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by mohli doslova bít na poplach. Letošní slabá zima, vysoké teploty, nízké srážky a v podstatě nulová sněhová nadílka nevěstí pro vodu nic dobrého. Po zbytek roku se můžeme chystat na špatné hydrologické podmínky. Někteří na základě dat z monitoringu předpovídají dokonce velmi negativní situaci. Zatímco podle údajů z datu monitoringu v hlubokých vrtech je situace zatím "normální", v mělkých vrtech je již dlouhodobě nepříznivá. Dotace hlubších rezervoárů podzemní vody je přitom přímo odpovídající prosakující vodě z vyšších horizontů. Bez toho zásoby hluboké podzemní vody nevydrží.
Situace na střední Moravě, kam obce z přerovského regionu patří, je dlouhodobě velmi špatná. Aktuální údaje z ČHMÚ potvrzují předchozí varování. Přerovský Rej o možném letošním suchu informoval již dříve. V článku Sucho bude letos ještě horší jsme avizovali špatnou situaci. I přes názory některých rádoby expertů, kteří se radovali nad mrzkým jarním vlhkem, situace pod povrchem půdy, v podzemních vodách, potvrzuje dlouhodobě spíše obavy tzv. pesimistů.
Kromě zemědělství může být poškozen také průmysl
Negativní dopady sucha mohou ve spojení s dopady koronavirové epidemie zdrcující efekt na některé podniky. Omezení výroby kvůli nedostatku vody tak kromě jinak dobře dotovaných zemědělců může poškodit ekonomiku firem, které mají velkou spotřebu vody. Jedním z příkladů může být jedna z největších firem v okrese, přerovská PRECHEZA. Některé firmy už za nedovolený odběr vody dostávají i pokuty. Jednu z největších vyměřili inspektoři firmě MORAVAMALT v Brodku u Přerova. Největší spotřeba vody je přitom v sektoru průmyslu u energetiky, kde se používá mimo jiné k chlazení technologií. Například francouzská firma VEOLIA (Veolia Energie), která provozuje přerovskou teplárnu (Dalkia), spotřebovala podle evidence Ministerstva zemědělství například v roce 2018 skoro 900 tisíc kubíků povrchové vody.
Pro srovnání, oblíbená Hanácká kyselka (která už ale patří také zahraniční firmě) spotřebovala v roce 2018 takřka 50 tisíc kubíků podzemní vody. Přitom prameny minerálních vod nebo prameny lázeňské jsou suchem ohroženy nejvíce. Nároky na jejich kvalitu a množství jsou velmi přísné.
Na dostatečně velkých zásobách dostatečně kvalitní podzemní vody je velmi závislá celá vodohospodářská infrastruktura. Například Vodovody a kanalizace Přerov, největší provozovatel (a současně zaplaťpánbůh také vlastník) vodovodů a kanalizací, můžou svým odběratelům garantovat dodávky pitné vody zejména díky podzemním zdrojům. Pokud by skutečně k úbytku zásob podzemní vody docházelo ve velkém měřítku, může to znamenat ohrožení bezpečnosti dodávek pitné vody také pro domácnosti.
Sucho svou daň vybere bez ohledu na hádky lidí
Kromě průmyslu a zemědělství si ale sucho vybírá svou daň především na přírodě. Nedávno Přerovský Rej přinesl zprávy o potenciální ekologické katastrofě v Žebračce, která vysychá. Jde přitom o Evropsky významnou lokalitu, součást soustavy NATURA 2000. Aktivity na boj se suchem jsou přitom velmi omezené. Dalo by se říci, že po přerovském způsobu omezené. Nedávné semknutí vedení města a opozičních politiků, kteří údajně nelegálně vysazovali stromy v místech nad Přerovem, je ukázkou snahy a ochoty, která se cení.
Ovšem pár stromků je jen kapka v moři. A hádky o legálnosti jejich výsadby jen dokazují omezenost dnešních lídrů. O tom, jak je dneš těžké udělat něco pro přírodu nebo o tom, jak to někdo neumí, jsme psali v článku "Porušení práv majitelů pozemků nebo přešlap soudců? Město jde do sporu kvůli ovocné stezce Pastviska!"
Nezbývá než doufat, že si odpovědné osoby vezmou situaci za svou a nebudou řešit jen malichernosti jako je ochrana bobrů nebo lobby některých rádoby ekologických organizací kolem obchvatu Přerova u Dluhonic.
