V závěru roku 2019 dostala pivovarnická společnost MORAVAMALT, s.r.o. pokutu přes 800 tisíc korun za odběr podzemní vody bez platného povolení . Pokutu firmě udělila Česká inspekce životního prostředí.
Společnost MORAVAMALT, s.r.o. se ve své provozovně v Brodku u Přerova zabývá výrobou pivovarnického sladu. Pro technologické účely odbírá podzemní vody z vrtu a studny ve svém výrobním areálu. Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Olomouce v rámci kontroly podle vodního zákona zjistili, že společnost v období od června 2018 do dubna 2019 odebírala podzemní vody bez platného povolení k nakládání, a to v celkovém množství 41.001 m3. Za to jí uložili pokutu 820.020 korun, která je od 26. listopadu 2019 pravomocná.
Pokuta za nepovolený odběr vody
„Výše sankce je u tohoto typu přestupku stanovována výpočtem v zákonném rozmezí 15 – 70 korun za m3 odebraných podzemních vod. Po zvážení polehčujících a přitěžujících okolností jsme stanovili sazbu 20 korun za jeden m3 nedovoleně odebraných vod,“ řekl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci.
Společnost není zdaleka jedinou, která je stižena pokutováním ČIŽP. V posledních letech se případy neoprávněných odběrů podzemní vody množí stále více. Dosud se však o boji se suchem spíše mluví než koná.
Za povolené množství odebírané vody stanovuje přitom stát poplatky. Základem poplatku za odebrané množství vody je objem odebrané vody v m3. Sazby poplatku se liší podle účelu užití odebrané podzemní vody: pro zásobování pitnou vodou 2,- Kč/m3 a pro ostatní použití 3,- Kč/m3.
Od poplatku za odebrané množství podzemní vody se osvobozuje odebírání podzemní vody provedené poplatníkem na území jedné obce nebo vojenského újezdu, jehož objem nepřekračuje 6 000 m3 za kalendářní rok nebo nepřekračuje 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku. Detaily stanovuje tzv. vodní zákon.
Zásoby podzemní vody ovšem nejsou neomezené. Pokud nejsou pravidelně doplňovány dotací z vod povrchových, dříve nebo později začnou zásobárny podzemní vody ubývat. Jejich obnovení je přitom během na dlouhou trať. Navíc zásoby podzemní vody jsou velmi citlivé na zásah člověka.
O podzemní vodu je rostoucí zájem
Špatné zkušenosti z narušování poměrů v oblasti podzemních vod lidskou činností mají v nedalekých lázních Skalka na Prostějovsku. Tam dostala jiná firma pokutu za ochromení lázeňských pramenů. Firma pokutu a pochybení odmítla. Ministerstvo životního prostředí požaduje 45 tisíc Kč. Údajné pochybení firmy spočívá v tom, že před dvěma lety ve Skalce na Prostějovsku při průzkumných vrtech ohrozila unikátní prameny tamních lázní. Problémem zůstává, že vydatnost těchto unikátních pramenů se dosud neobnovila. Pro tamní lázně to může být existenční problém.
Mnohým se jeví zásoby podzemních vod jako dostatečné. Ovšem odborníci už roky varují před příliš vysokým odběrem podzemních vod. Pro přerovský rajon platí maximální povolené odběry podzemních vod vod ve výši 190 litrů za sekundu. Podle hydrogeologů ale odběry přesahují hodnoty využitelných zdrojů. Detailně to analyzují v projektu rebilance zásob podzemních vod odborníci České geologické služby. Podobně také experti z Českého hydrometeorologického ústavu bijí na poplach. Podle monitoringu vrtů je nadále podnormální stav hladiny podzemní vody. Velmi nízká je hladina v monitorovacích vrtech právě na Přerovsku. Většina z nich má podle aktuálních dat ČHMÚ (k únoru 2020) tzv. velmi nízkou hladinu, nejhorší možný stupeň.
Dlouhodobě špatný stav můžeme pozorovat také na klesající vydatnosti pramenů. Leckterá studánka není, co bývala. Zdroj: Český hydrometeorologický ústav.
Sucho pokračuje a voda chybí i v půdě
Typickým ukazatelem je sucho v horských a podhorských oblastech. Z masivu Kralického Sněžníku, Hrubého a Nízkého Jeseníku nepřicházejí už roky dobré zprávy. Alarmující a viditelný očima je stav horských bystřin. Slabá dotace sněhem přes zimu je dalším jasně viditelným ukazatelem. Nedostatek vody ve sněhové pokrývce se promítá nejen do stavu vodních toků, ale na zásobách vody ve vodních nádržích.
Další relativně teplá a především suchá zima pro rok 2020 tak nevěští v oblasti vody nic dobrého. Podle expertů byl rok 2019 v České republice druhý nejteplejší v historii měření. Nadprůměrné teplo a s ním související sucho pokračuje také letos. Teplo a nedostatek srážek znamená také málo sněhu – na horách ho je proti předchozí zimě podstatně méně. Patrný je v posledních letech značný deficit půdní vláhy od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období. Největší problémy na Moravě jsou právě v oblasti Hané, v Olomouckém kraji a v Jihomoravském kraji.
