Radost trvala jen chvíli. Ostravský soud rozhodl v neprospěch obyvatel Přerovska
V červnu 2020 dostala D1 u Přerova naději. Obstrukce neziskové organizace Děti Země smetl Olomoucký kraj ze stolu. Krajský úřad Olomouckého kraje potvrdil změnu územního rozhodnutí na stavbu posledního úseku dálnice D1 Říkovice - Přerov. Nově se tak může podle rozhodnutí začít stavět úsek dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi. O malé vyhrané bitvě ve vleklé válce jsme psali ZDE.
V říjnu 2020, po krajských a senátních volbách, zrušil Krajský soud v Ostravě územní rozhodnutí, kterým se umožňovalo dokončit stavbu dálnice. Tímto rozhodnutím ostravského soudu se zastavilo probíhající stavební řízení a stavba tak dostala „stopku“. Sen o dálnici a obchvatu Přerova, na které se čeká dvacet let, se začal rychle rozplývat. Tato zdrcující zpráva byla temnou předzvěstí blížící se katastrofy pro Přerov. Více o této ráně od ostravského soudu čtěte ZDE.
Rozptylová studie je pět let stará. Vadí nejasnosti kolem plánu zimní údržby
"Dálnici u Přerova lze dokončit jen za splnění zákonných požadavků, což se zatím neděje. Kromě nejasností s návrhem zimní údržby, neboť nesnižuje množství posypové soli a také nerespektuje názor krajského soudu, vidíme problém i v tom, že se dálnice umisťuje do území se zhoršeným stavem ovzduší obyvatel Dluhonic," uvedl pro Přerovský Rej předseda organizace Děti Země, Miroslav Patrik.
Kromě zimní údržby je podle Patrika tentokrát ještě nevyřešený problém s rozptylovou studií. "Rozptylová studie je totiž již více než pět let stará, takže by měla být vypracovaná nová. Již tehdy zjistila, že dochází k překročení denního limitu polétavého prachu PM10 a ročního limitu benzo(a)pyrenu. Ovšem od roku 2020 platí přísnější limity pro prach o velikosti PM2,5, který je nadlimitní nad celým územím Přerova, takže do Dluhonic nelze umisťovat další jeho zdroj. Je proto nutné v nové studii navrhnout konkrétní opatření, aby byl limit dodržen", dodal šéf neziskové organizace z Brna.
Rozptylová studie je dokument, který řeší vliv stávajících nebo plánovaných zdrojů znečišťování ovzduší na stávající úroveň znečištění v lokalitě. V případě zimní údržby vidí neziskovky problém v používání posypové soli, která by mohla proniknout do podzemních vod a kontaminovat je. Podle Dětí Země současný návrh "žádný vhodný způsob snížení posypové soli pro citlivé oblasti na dálnici neuvádí".
Pokud se nekopne do země do listopadu, začne byrokratický kolotoč nanovo
V případě, že nebude vydáno nové územní rozhodnutí, nemůže stavba pokračovat. Současně hrozí, že pokud se nezačne stavět do listopadu 2021, vyprší v té době výjimka z pravidel pro posuzování dopadů na životní prostředí (EIA).
Celá stavba by se v tomto nejčernějším scénáři dostala vlastně znovu na začátek. "Další postup v případě nezahájení stavby by spočíval v novém posudku EIA a bylo by nutné i nové stavební povolení," potvrdil Přerovskému Reji za investora stavby, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), tiskový mluvčí Miroslav Mazal.
Miroslav Patrik a jeho Děti Země jsou z Brna a na základě nezměněných zákonů blokují dostavbu D1 u Přerova. Bez úprav zákonů s tím místní obyvatelé nemají šanci nic udělat. Námitky kromě přespolních, jako je například organizace Voda z Tetčic, předkládají ale i místní občané: Jaroslav Horák (Ing.), Pavel Horák a Jaroslav Horák z Dluhonic, Milan Tomečka z Dluhonic. Postup při dostavbě D1 napadá veřejně známý Pavel Ježík a Helena Ježíková, oba z Dluhonic, stejně jako Občanské sdružení Krajina Dluhonice. Zdroj foto: DV TV.
Krajský úřad Olomouckého kraje čeká na poslední den lhůty
"Odpověď od kolegů z životního prostředí ohledně přezkoumání obsahu nového závazného stanoviska jsme obdrželi v pondělí 22. března. S tímto novým podkladem seznámíme účastníky řízení (tato písemnost již je zveřejněna na úřední desce krajského úřadu) a umožníme jim, aby se k tomuto podkladu vyjádřili v daném termínu tedy do 10.4. Potom můžeme v řízení pokračovat, v současné době nelze předjímat, jaký bude další postup. To bude záležet na případném vyjádření účastníků", uvedla za odbor strategického rozvoje Olomouckého kraje Hana Mazurová.
Své argumenty hodlají předložit i Děti Země: "Stanovisko krajského úřadu prostudujeme a možná se vyjádříme ve lhůtě, tj. do 9. 4. 2021. Nicméně ve spise chybí ještě aktuální stanovisko ministra životního prostředí k zimní údržbě a k rozptylové studii," uzavřel Patrik. Změna územního řízení přitom běží už od roku 2017.
Sílí hlasy volající po dostavbě dálnice bez povolení
Situaci blížící se zoufalství doprovází také radikální výzvy k dostavbě dálnice i bez povolení. Nejen na sociálních sítích sílí volání zoufalých obyvatel Přerovska po tom, aby ŘSD dostavělo D1 bez ohledu na to, zda má nebo nemá platné povolení. "To si tady nikdo lidově řečeno nelajzne. Nejsme na východě a i když věcně a lidsky to chápu, déjedničku bez potřebných papírů dnes nepostaví nikdo," sdělil redakci Přerovského Reje zdroj obeznámený s poměry v ŘSD. Podle něj, i kdyby takový postup byl sebevíce prospěšný, je v případě státní organizace v této kauze nereálný: "ŘSD je veřejná instituce a nemůže si brát vzor například z ilegálních staveb soukromých domů."
Pokud stavba poslední části dálnice v listopadu nezačne, její příprava se tak vrátí na úplný začátek a zdržení by mohlo být i několik let. ŘSD z obavy před dalším průtahem přesto již nyní vybírá firmu, která má chybějící úsek postavit. "Výběrové řízení probíhá, to že vybraná firma bude nakonec úsek opravdu realizovat, je podmíněno právní mocí stavebního povolení," potvrdil redakci Miroslav Mazal.
Celková situace stavby. D1 u Přerova zůstává nedořešena a její dostavba v roce 2024 se očekává už jen teoreticky. Tragikomickým pokusem "zatlačit" na neziskové organizace blokující dostavbu dálnice byla iniciativa bývalého primátora Přerova, Vladimíra Puchalského (Společně pro Přerov, primátorem v letech 2014-2018). Rozvěšení plakátů s číslem mobilu Miroslava Patrika z Dětí Země se zcela minulo účinkem. Nepomáhá ani současná petice (více ZDE). Grafika: ŘSD
