Jeho prosbě poškozená vyhověla a odeslala 6 800 € na turecký bankovní účet. Bohužel se ale peníze k němu nedostaly, protože když mu je agent vezl, byly zadrženy na letišti v Londýně. Následovaly další strastiplné povídačky a další žádosti o peníze, které žena posílala na různé účty. Poslední platbu provedla v posledních dnech roku 2021 a podle instrukcí ji odeslala na účet společnosti binance.com. Poškozená čekala, ale nedočkala se ani vojáka, ani vrácení peněz. Až si byla jistá, že se stala obětí podvodníka, obrátila se s žádostí o pomoc na policii. Přišla o 1 070 000 korun.

Dalším poškozeným je starší muž z Přerovska

V srpnu loňského roku si našel na internetu polskou firmu, která se zabývala investováním a obchodováním s různými komoditami. Společnost oslovil a podepsal s nimi smlouvu o otevření obchodního účtu, poskytování finančního poradenství a obchodování na finančních trzích a uhradil vstupní poplatek 200 €. Společnost mu přidělila analytika, který mu radil s investicemi. Na základě jeho instrukcí investoval například do obilí a různých akcií a během měsíce odeslal několik částek v celkové hodnotě 310 000 korun. Poté mu analytik poradil, aby si do svého počítače nainstaloval aplikaci Anydesk a založil si bitcoinový účet, na který začal zasílat dle „dobrých“ rad odborníka další finance jako vklad do investování, celkem se jednalo o 564 126 korun. Po každé investici mu chodily scany jeho investičního účtu se zisky, kterých dosáhl. Začátkem prosince tam měl již 60 000 $ a rozhodl se polovinu investovat a druhou polovinu vybrat. Problém nastal v okamžiku, kdy chtěl poslat peníze na svůj účet. Ozval se mu analytik, který se mu po celou dobu investování věnoval a na základě toho pak „policista Interpolu“. Údajný policista ho informoval o napadení jeho bitcoinového účtu zloději a nemožnosti provádět v něm jakékoliv transakce. Přišlo mu z Interpolu i potvrzení se sdělením, že se jedná o tajnou operaci a nesmí o tom s nikým mluvit a s účtem jakkoli manipulovat. Poradce ho instruoval k založení nového bitcoinového účtu a to na bitcoinové směnárně Coinbase. Nechal si poradit a dál pokračoval v investování. Opět si chtěl vybrat zisk a opět to nebylo samo sebou, že by mu přistály peníze bez potíží na účtu. Přišla mu zpráva, že musí zaplatit 50 % z částky, kterou si chtěl vybrat, což bylo v tomto případě 15 000 $. Koncem prosince peníze odeslal a spolu s ním i další požadovaný poplatek ve výši 4 500 $ jako daň za převod a taky provedl i další transakce. Opět mu chodili scany se zisky, ale jejich převodu na svůj účet se nedočkal ani po poté, co mu analytik slíbil, že se podívá, kde by mohl být problém. Od té doby se totiž odmlčel a už se neozval. Poškozený poté zkontroloval své investiční účty a zjistil, že tam žádné finanční prostředky nejsou a přišel tak o necelý 1 650 000 korun. "Oba případy šetříme pro trestný čin podvod a druhý navíc o trestný čin neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací," informovala policejní mluvčí Miluše Zajícová.

Kryptoměny v rukou podvodníků

Nákup virtuálních měn se stal velmi dostupným. Přispěla k tomu vyšší informovanost lidí v dané oblasti, ale i například rozšíření sítě tzv. vkladomatů. Různé druhy kryptoměn si tak dnes pořídíte jednoduše např. cestou na nákup nebo prostřednictvím několika kliků v počítači. Existují i uživatelsky zcela jednoduché platební brány pro rychlý nákup kryptoměn platební kartou. Kde jsou peníze, operují ale i podvodníci. Buďte proto i v souvislosti s kryptoměnami velmi obezřetní. Zaznamenáváme hned několik typů jednání či souvislostí, při kterých pachatelé trestné činnosti s virtuálními měnami manipulují za účelem svého nezákonného obohacení.

Vishing a spoofing

V poslední době hodně diskutované využívání nástrojů sociálního inženýrství, kdy se podvodníci vydávají za bankéře a následně i policisty a pod legendou ohrožení finančních prostředků na bankovním účtu manipulují svoji oběť do provádění finančních transakcí. Nic netušící majitel bankovního účtu z obavy o své peníze převádí peníze přímo podvodníkům.

Ve stejném duchu probíhá také výzva k vybrání hotovosti z „ohroženého“ bankovního účtu a dočasné vložení finančních prostředků do kryptoměn. Tím mají být peníze ochráněny do doby, než se problém s ohroženým účtem vyřeší. Realita je ovšem taková, že tyto peníze nenávratně mizí ve virtuálních peněženkách podvodníků. Vystrašená oběť dostává zcela přesné instrukce i QR kódy, na jaké konkrétní uložiště má za hotovost nakoupenou kryptoměnu odeslat. Oproti online převodům je tento přístup ještě více rizikový. Hotovostní transakce nemůže banka v případě podezření zastavit ani zablokovat a jakmile je převod na kryptoměnu realizován nejde ho už prakticky nijak zastavit či zvrátit.

Jak nenaletět?

• Vždy si důvody takových telefonátů ověřujte na oficiálních kontaktech bankovních či finančních společností či dalších organizací, za které se podvodníci v dané chvíli vydávají.
• Pamatujte, že banky ani Policie České republiky s provozovateli tzv. vkladomatů nespolupracují.
• Případné ohrožení bankovních účtů klientů řeší banky samy a nepotřebují k tomu zasílání přístupových údajů či údajů z platebních karet.
• Nikdy nenakupujte kryptoměny na adresy, které Vám někdo jiný předá ani je na takové adresy nepřevádějte, pokud nejde o legitimní a vámi zamýšlenou platbu.

Falešné investice

Pokud zvažujete, jak zhodnotit své úspory, vybírejte velmi obezřetně, do čeho a s jakými poradci budete investovat. Podvody, ve kterých hrají roli přislíbené vysoké zisky z investic, jsou velmi propracované a naletět je poměrně snadné.

Vše většinou začíná velmi výhodnou nabídkou, např. v podobě internetové reklamy. Vedle investic různého charakteru nabízejí podvodníci také pomoc s nákupem virtuálních měn, často s příslibem velkého výnosu.

Komunikace mezi pachatelem a obětí je většinou dlouhodobá. Oběť je utvrzována, že vše běží podle plánu, např. přístupem do falešného portfolia či virtuálních peněženek na různých demo stránkách. Opět pro zvýšení důvěryhodnosti jsou vyžadovány pravidelné vklady, často s podmínkou vyplacení výnosů až po delším časovém úseku. O tom, že místo zhodnocení finančních prostředků zbydou jen oči pro pláč, se tak poškozený dozvídá až po delší době.

Pachatelé vystupují profesionálně, mají několik úrovní „pracovníků“ (operátory, poradce, techniky, manažery) a jejich legendy jsou propracované s cílem maximalizace zisku.

Pokud chce oběť investované peníze vybrat, přejdou ke strategii komplikací, kdy je nutno zaslat ještě tu „jednu poslední platbu“ a pak už budou velké peníze vyplaceny. Tato psychická manipulace se označuje jako tzv. sunk cost fallacy (česky: utopené náklady). Podstatou je úvaha oběti: „Už jsem do toho dal tolik, teď přece nepřestanu platit, když jsem tak blízko!“

Často oběť podvodníkům, kteří se vydávají za investiční poradce, poskytne kromě osobních údajů, snímků dokladů totožnosti či platebních karet také vzdálený přístup ke svému počítači. K vybílení účtu pak už nebrání prakticky nic.

Jak nenaletět?

• Ke každé investici přistupujte jako k rizikové (obzvláště u tak volatilního aktiva jako kryptoměny) a nikdy k investování či nákupu kryptoměn nepoužívejte celé své jmění.
• Před tím, než se rozhodnete investovat do kryptoměn, zjistěte si, jak fungují velké burzy a investiční platformy a nákup a prodej kryptoměny.
• Vždy pečlivě ověřujte věrohodnost investičního poradce či společnosti. Rozhodně nespoléhejte jen na internetové recenze, ty může napsat kdokoliv, tedy i podvodník.
• Nespoléhejte na to, že podvodný web poznáte podle vzhledu, podvodné stránky investičních platforem bývají profesionálně zpracované, často umožňují vytvoření uživatelského účtu a sledování, samozřejmě podvrženého a fiktivního, portfolia.
• Za žádných okolností neposkytujte vzdálený přístup ke svému počítači.
• Chraňte své osobní, přístupová hesla a údaje z platebních karet.
• Pokud údaje o svém bankovním účtu pod vlivem manipulace poskytnete podvodníkovi, ihned kontaktujte svou banku.
• Pozor na reklamy! Podvodníci si mohou jednoduše zaplatit reklamní kampaň u velké platformy (např. Google, Facebook…) s odkazy na svoje podvodné stránky. Takové reklamy se pak mohou objevit kdekoli, klidně i na prověřených stránkách.

Vydíraní přes ransomware

Kryptoměny získávají pachatelé také cestou, při které není nic zastíráno. Šířením ransomware je do zařízení poškozených subjektů instalován škodlivý kód, který šifruje soubory na počítačovém systému nebo omezuje uživatele. Za dešifrování souborů nebo obnovení přístupu je požadováno výkupné, ve většině případů právě v kryptoměnách. V souvislosti s ransomwarovými a malwarovými útoky dochází často i k odcizení dat a výkupné je tak požadováno i za to, že data nebudou prodána či zveřejněna.

Jak nenaletět?

• Chraňte své počítače i mobilní zařízení, zkrátka vše, co připojujete k internetové síti, kvalitním a dostatečným antivirovým programem a firewallem.
• Nestahujte do svých zařízení nic z neověřených zdrojů, neinstalujte podezřelé a neznámé programy, neotvírejte nevyžádané e-maily a jejich přílohy či neověřené odkazy v SMS nebo komunikačních aplikacích (např. Messenger, WhatsApp).
• Zálohujte. V případě napadení zařízení ransomwarem pak můžete svoje důležité dokumenty (účetnictví, rodinné fotografie, pracovní dokumenty) obnovit ze zálohy. Zálohu je potřeba mít oddělenou tak, aby nemohla být také napadena.
• Nástrojem pro šíření malwaru a ransomwaru může být také „pirátsky“ stahovaný obsah, jako seriály, filmy, programy či hry.
• Na stránky se škodlivým obsahem mohou směřovat také reklamy na sociálních sítích a prověřených webech. Pokud vás něco zaujme, neklikejte přímo na nabízený odkaz, ale vyhledejte prezentovaný obsah v některém z vyhledavačů.

Buďte na své peníze opatrní a nenaleťte podvodníkům.