Vodní dílo Skalička jako součást protipovodňových opatření na toku řeky Bečvy
Příprava a realizace protipovodňové ochrany v Pobečví byla rozdělena do dvou etap. V rámci I. etapy se připravují technická a přírodě blízká opatření, která zajistí převedení padesátileté vody. Ve II. etapě dojde k výstavbě vodního díla Skalička, které zvýší povodňovou ochranu daného území na úroveň povodně z roku 1997, tedy na více jak stoletou vodou. Opatření I. etapy budou celkem stát více než 1,7 miliardy korun. Ministerstvo zemědělství (MZe) pokračuje i v přípravě II. etapy, tedy výstavbě vodního díla Skalička.
Vodní nádrž Skalička, jako součást navrhovaných protipovodňových opatření v povodí řeky Bečvy, je podle státního podniku Povodí Moravy základním a nezbytným prvkem systému protipovodňové ochrany na Spojené Bečvě. Od původních záměrů, kdy měla být nádrž primárně řešením proti povodni, je dnes dílo posuzováno nově i z hlediska přínosů v boji se suchem. Zdroj: Povodí Moravy s.p. (PMO). Kritiku výstavby představuje například Hnutí Duha, které organizuje skupinu "neziskových organizací, biologů a ekologů, lidí z univerzit a odborných skupin." (více ZDE)
Poldr nebo víceúčelová nádrž? S ohledem na změny klimatu je Skalička posuzována i z pohledu sucha
„Vzhledem ke změně klimatu a k potřebě zajištění dostatečných vodních zdrojů jsme došli s Ministerstvem životního prostředí ke shodě, že se posoudí varianty technického řešení vodního díla, které umožní reagovat na oba hydrologické extrémy, tedy povodně i sucho. Na základě analýzy letos vyhodnotíme pět variant technického řešení vodního díla Skalička a vybereme nejvhodnější variantu. V letošním roce rozhodneme, zda bude nejvhodnější vybudovat suchý poldr nebo víceúčelovou nádrž,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
O podobě vodního díla má pomoci rozhodnout studie nezávislých expertů
Analýzu vypracuje České vysoké učení technické v Praze, Biologické centrum Akademie věd ČR a Vysoké učení technické v Brně. Jde o první zpracování takto rozsáhlé a podrobné analýzy v oblasti vodního hospodářství v ČR. Pro zajištění objektivity a kvality výstupů byla pro zpracování oslovena výlučně akademická pracoviště, která jsou zastoupena předními kapacitami v dané oblasti, vychází se rovněž ze zkušeností v zahraničí.
V povodí Bečvy nelze kvůli terénu zabezpečit odpovídající protipovodňovou ochranu zastavěných území pouze využitím rozlivů v údolní nivě, lokálním zkapacitněním koryta nebo vybudováním ochranných hrází. Výkupy pozemků pro vodní dílo Skalička začaly v roce 2016 a měly by být dokončeny v roce 2023. Do konce roku 2020 se podařilo vykoupit pozemky za 690 milionů korun.
Na území Přerova má řešení protipovodňových opatření vazby na dostavbu dálnice D1
Technická a přírodě blízká opatření I. etapy protipovodňové ochrany v Pobečví mají podobu například protipovodňových ochranných hrází, terénních valů, zkapacitnění jezů, rybích přechodů, revitalizace toků nebo obnovu rybníků. Stav jejich přípravy ovlivňuje více faktorů, jako například řešení vlastnických vztahů, požadavky dotčených subjektů, ochota a součinnost jednotlivých obcí a ostatních chráněných subjektů podílet se na přípravě a částečně také na spolufinancování protipovodňových opatření.
Specifická situace je na území města Přerov, kde se připravuje dálnice D1. Příprava části protipovodňových opatření byla z tohoto důvodu pozastavena, aby nedošlo ke komplikacím při povolovacím procesu dálnice D1.
I. etapa protipovodňové ochrany v povodí řeky Bečvy jako jednoho z nejvíce povodněmi ohrožených území v České republice byla zahájena v roce 2011, její dokončení se předpokládá v roce 2027.
