V listopadu letošního roku přinesla naše redakce podrobné informace o celém projektu a rozhovor s jedním z hlavních kritiků stavby, opozičním zastupitelem města Přerova, Janem Horkým. Ten na stavbě nevidí podle svých slov žádná pozitiva.
„Již dnes je v Přerově asi 45 tisíc čtverečných metrů maloobchodu v podobných velkých "centrech", čili má dojít k nárůstu asi o jednu třetinu!" uvedl Horký pro Přerovský Rej (celý rozhovor se můžete přečíst ZDE). Stavbu přitom kritizují i další organizace a jednotlivci. Ani jejich námitky krajští úředníci v Olomouci neuznali.
Lokalita je určena k výstavbě dlouhodobě. Je za tím selhání ochránců přírody nebo nezájem o rozvoj města?
Podle města Přerova je lokalita mezi stávajícím Kauflandem a areálem firmy EMOS určena pro výstavbu již od 90. let 20. století. Jelikož až do doby, kdy bylo spuštěno posuzování dopadu výstavby nových obchodů na životní prostředí, nikdo nic nenamítal a změnu využití prostor nenavrhoval, zůstala celá lokalita až dosud otevřená právě pro výstavbu.
První velkou stavbou byl v devadesátých letech supermarket BALA, směrem k Lýskám, na samé hranici Žebračky. Dnes slouží areál firmě EMOS. Následně vznikl v lokalitě blíže k Přerovu současný Kaufland a další obchody s parkovišti. Mezi oběma zastavěnými lokalitami tak vznikla jakási proluka a čekalo se, co se v ní objeví.
Nikdo nepřišel s návrhem na změnu využití území. Je přesto nové nákupní centrum to pravé?
„Delší čas se nic nedělo, až pozemek byl vykoupen soukromou společností a určitý čas se uvažovalo, že zde bude mít areál společnost Olympus, která uvažovala i s výrobou,“ sdělil redakci Ing. Pavel Gala, vedoucí Odboru koncepce a strategického rozvoje Magistrátu města Přerova. Pro společnost Olympus byla provedena změna územního plánu, území bylo – zjednodušeně řečeno – změněno na smíšenou plochu občanského vybavení a výroby s vyloučením možnosti umístění staveb a zařízení pro stavebnictví, těžbu, hutnictví a těžké strojírenství,“ upřesnil vedoucí Gala. Olympus se v lokalitě mezi Kauflandem a Emosem neusídlil. Současný záměr nového obchodního centra je tak v souladu s dlouhodobým směřováním celé oblasti. Nikdo dodnes nepředložil podnět ke změně územního plánu.
Z úředního pohledu je celý záměr logicky v souladu s aktuálně platnými předpisy i regulací v oblasti rozvoje města. Dalo by se dodat, že územní plán celou lokalitu vnímal od počátku uceleně a ani předchozí vedení města nebo úředníci neměli důvod na stavu věcí nic měnit.
V lokalitě mohla být provozovna firmy Olympus, špičkové společnosti. Nebude zde nakonec ani jiná firma, která by vyráběla, produkovala a tvořila. Investor se rozhodl pro nákupní centrum. Bude zde tak podle všeho místo spotřeby, bez výroby, pouze konzumace výrobků různí kvality odjinud. Ilustrační foto: Michael Gaida, Pixabay
Územní plán se zde dosud nezměnil. Nové obchody jsou v souladu se současným plánem rozvoje města
O potřebě chránit každý kus volné přírody se mluví více až v posledních letech, nicméně o tom, že nákupní centra stále více drtí svou konkurencí střed města, který se vylidňuje, se veřejně kriticky diskutuje již dlouhé roky.
Územní plán se ale ani pod předchozím vedením (primátor Vladimír Puchalský, Společně pro Přerov) nezměnil. Minulá vedení města vedle změn klimatu nezohlednila dopady hospodářského vývoje, kdy od zmíněných 90. let vznikla na periferii nebo i v širším centru města mnohá nákupní centra a v podstatě vysála z centra města dříve rušný život. V podstatě je tak celá diskuse kolem nového "nákupáku" bouří ve sklenici vody. Dokud se nezmění stavební podmínky, nemůže nikdo vzniku nových obchodů zabránit.
Přírodní plocha ochlazující město a bránící dalšímu rozšiřování tepelného ostrova města by se přitom mohla hodit. V tomto ohledu podle vedoucího Pavla Galy požadovalo město doplnit návrh nového obchodního centra „o přírodě blízká opatření pro zdržení dešťových vod a koncept řešení zeleně s ohledem na problematiku městských klimatických podmínek“.
Povolování stavby je na samém začátku. Pokud stavebník neporuší zákon, vydá mu město stavební povolení
Podle dostupných informací je otázka nového nákupního centra především na investorovi. „Pokud tedy investor splní všechny podmínky stanovené stavebním zákonem, stavební úřad stavbu povolí. Základní podmínkou je soulad s územně plánovací dokumentací,“ konstatoval Pavel Juliš, vedoucí Odboru stavebního úřadu a životního prostředí Magistrátu města Přerova.
Nové nákupní centrum však nebude mít žádné výjimky. Pokud má skutečně být vystavěno, bude muset splnit všechny zákonné povinnosti. „Dále bude muset investor doložit kladná stanoviska všech dotčených orgánů - bez nich nemůže být stavba povolena, respektive umístěna. Dotčené orgány, např. orgán ochrany přírody nebo orgán ochrany veřejného zdraví, mohou souhlas podmínit a tyto podmínky jsou pak závazné i pro stavební úřad, který je převezme do svých rozhodnutí,“ sdělil Přerovskému Reji vedoucí Juliš.
Přerov je někdy přirovnáván ke spící růžence. "Mít tak dokončenou D1, to by bylo štěstí!" opakují si mnozí Přerované, kterým není ekonomická a také ekologická budoucnost města lhostejná. Dostavbu dálnice přitom blokují neziskové organizace jako například Děti Země nebo Krajina Dluhonice, které by měly životní prostředí chránit. Paradoxně, nové nákupní centrum je jim lhostejné. Ilustrační foto Comfreak z Pixabay
Neziskové organizace Děti Země ani Krajina Dluhonice se dosud neozvaly. Do finální podoby stavby je stále prostor promluvit
Nákupní centrum nahrazující přírodě volně ponechanou lokalitu u Strhance ani Přerovanům dobře známé profesionální neziskové organizace lobující proti dostavbě D1 u Přerov. Jak uvedl vedoucí Juliš z přerovského Magistrátu: „O aktivitách spolků Děti Země nebo Krajina Dluhonice v souvislosti s nákupním centrem zatím stavební úřad neví. Na ekologickou hodnotu části zájmového území již dříve upozorňovali místní ornitologové, nicméně žádný podnět na změnu územního plánu nebyl doručen.“
Zůstává nadále prostor pro všechny zájemce, pro přerovské občany, úředníky, politiky, kteří mohou požadovat uplatnění svých představ o podobě nových staveb v nenahraditelné lokalitě.
Město Přerov již některé z podnětů, jak uvedl vedoucí Pavel Gala na příkladu hospodaření se dešťovými vodami a zelení, ve prospěch přírody navrhlo. Jak se podobné priority promítnou do podoby nového nákupního centra a nebo dalších staveb, to nadále záleží i na zájmu a preferencích veřejnosti.
