V úterý 20. prosince 2022 poklepem na základní kámen byla zahájena dostavba posledního úseku D1. Pro Přerov je slavnostní zahájení stavby dálnice D1 Říkovice – Přerov historickou událostí. Na chybějící desetikilometrový úsek této komunikace čekalo město dvacet let .
„Už v roce 1991 byly provedeny první studie vedení dálnice D47, tedy dnešní D1. V roce 1998 poslali zastupitelé dopis ministru dopravy s urgencí, aby stavba dálnice byla co nejdříve zahájena, neboť město trápí katastrofální dopravní situace. Ministr tehdy přislíbil zahájení stavby v roce 2002,“ vzpomněl vedoucí odboru rozvoje přerovského magistrátu Pavel Gala. Také generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl konstatoval, že příprava stavby byla extrémně složitá a řadí se k těm nejkomplikovanějším, se kterými se setkal.
Stavbu prosazovali politici tlakem, tvrdila neziskovka Děti Země
O stavbě se dlouze mluvilo, mnohá vedení města Přerova, Olomouckého kraje ale i ministerstva dopravy a české vlády věc neposunuly vpřed. Pokrok začal až v posledních pěti šesti letech. Nicméně do poslední chvíle se zdálo, že ekologistické organizace , blokující účelově stavbu, zvítězí. Příkladem ubohého a naivního přístupu je bývalý primátor Přerova, již zesnulý Vladimír Puchalský (Společně pro Přerov, primátor v letech 2014-2018). Ten po okresním městě nechal v roce 2017 vylepit plakáty s telefonním číslem na šéfa Dětí Země Miroslava Patrika a nabádal občany, aby mu zavolali a dotázali se, proč stavbu brzdí. Kampaň sice vzbudila pozornost, ale situaci nepomohla a Puchalského politické uskupení Společně pro Přerov (dříve Společně pro Přerov + Piráti) skončilo v následujících volbách v opozici. Puchalského akce se však stala záminkou pro Děti Země, aby napadali postupy úřadů jako účelové a nátlakové. I to mohlo celou stavbu ohrozit.
"Blokaři" Děti Země ale šli ještě dál. Když už zřejmě nevěděli, kudy kam, tak obvinili dokonce minulého primátor města Přerova, Petra Měřínského (ANO) z tlaku na dostavbu D1. Dal jim za pravdu dokonce Krajský úřad Olomouckého kraje. Podle krajských úředníků v Olomouci měl přerovský primátor Měřínský "zájem na kladném výsledku řízení" a prý mohl působit na úřední osoby magistrátu města Přerova prostřednictvím jeho tajemníka. Podobné tlaky prý podle krajských úředníků vyvíjel i přerovský radní pro dopravu Tomáš Navrátil (ANO) nebo bývalý ministr dopravy Antonín Prachař. Pokud se vám to zdá šílené, věřte, že je to pravda. Přerovský Rej o tom vloni napsal v článku O dostavbě D1 se v Přerově rozhodovat nebude! Děti Země uspěly u krajského úřadu.
Miroslav Patrik předseda neziskové organizace Děti Země dobudování dálnice kolem Přerova bránil dlouhá léta. Kromě Děti Země s ním bojovali proti dálnici také sdružení Voda z Tetčic a občanské sdružení Krajina Dluhonice. Pan Patrik nicméně ujišťoval, že on není ekoterorista. Zdroj foto: reportáž DVTV
Splněný sen? Za zahájením žádné jiné stavby nebylo tolik práce
Současný primátor města Přerova Petr Vrána (ANO) už dříve řekl, že nebylo jiné dopravní stavby v naší zemi, za kterou by bylo tolik práce a snahy o její dokončení. „Proto je dnešek opravdu historická událost, neboť po více než dvaceti letech konečně zahajujeme dostavbu posledního úseku dálnice, který tvoří také obchvat Přerova. Městu se zásadně uleví od tranzitní nákladní dopravy a zvýší se jeho atraktivita pro případné investory,“ řekl primátorův náměstek Tomáš Navrátil (ANO).
Přerovský radní pro oblast školství, sportu a grantové politiky Michal Zácha (ODS), který je náměstkem hejtmana Olomouckého kraje a má v gesci dopravu, zdůraznil, že se nová stavba zcela jistě pozitivně podepíše na kvalitě života v Přerově i na životním prostředí města. Podle něj je také důležité zmínit, že jde o vítězství v dlouholetém boji na úrovni města, kraje i státu.
Ředitelství silnici a dálnic: po obchvatu nejpozději do tří let
Stavba čtyřpruhové dálnice by měla být zprovozněna v roce 2025 a stát za ni zaplatí 6,922 miliardy korun. Čítá deset kilometrů a sto metrů, její součástí jsou tři mimoúrovňové křižovatky, pět protihlukových stěn, tři opěrné zdi a několik mostů v celkové délce 1 907 metrů. „Věřím, že za tři roky se tu sejdeme, abychom přestřihli pásku a pustili na novou komunikaci dopravu. Občané Přerova a řidiči musejí být trpěliví, protože stavba přinese zvýšenou dopravu. Musíme na ni přivézt 5 milionů tun materiálu a 20 tisíc tun oceli,“ uvedl za firmu Strabag ředitel Jan Hýzl.
Kvůli nedořešené dopravě pokračovala v Přerově devastace ekonomiky města. Nedostavěná D1 ničí lidské životy a trpí ochrana přírody. Na mapě to přitom vypadá docela jednoduše, pro desítky tisíc obyvatel Přerovska šlo dosud jen o zbožné přání, které se po včerejšku zdá jako splněný sen. Zdroj grafiky: ŘSD
