Ke své smůle však netušil, že doba pokročila a i amatérské atletické přebory čítající jednoho účastníka jsou online přenášeny na obrazovky. Již během přípravy a potěžkávání vrhačského nářadí si jej totiž všimla obsluha kamerového systému. Zkušeně vyhodnotila, že odhad přejde v odhod a vyslala na místo výjezdovou hlídku a psovoda. Než samozvaný atlet po realizaci svého záměru ušel pár metrů, už u něj zastavoval služební vůz a vzápětí druhý. Mladému muži při pohledu na uniformy viditelně poklesla ramena a jal se v rámci možností analyzovat možné možnosti. Těžko říct, co se mu honilo v hlavě, ale lze se domnívat, že natěšené štěkání, přerušované rozverným vrčením vycházející z útrob auta přispělo ke správnému rozhodnutí a vrhač zůstal na místě.

K jeho cti lze přičíst i skutečnost, že se rozhodl nikterak nezapírat. K vrhu se doznal a přidal i náležitou a přiměřeně důvěryhodnou kajícnou omluvu. Následně vrátil víko zpět na popelnici a odevzdaně očekával verdikt poroty. Jelikož nedošlo k poškození ani statické budovy, ani dynamického deklu, byla výsledná cifra nižší, než si doufal, což kvitoval sice překvapeně, zato však s úlevou a povděkem.