Filmy připomenou hromadnou vraždu na Švédských šancích. Promítat se budou v kině Hvězda

Připomenout bestiální masakr, který se měsíc po konci druhé světové války udál na Švédských šancích u Přerova. Přiblížit mladé generaci tragédii, jež se černou barvou zapsala do dějin města. Předat jí poselství, že na zlo se nesmí zapomínat. Uctít památku sto dvaceti žen, dvaasedmdesáti mužů a pětasedmdesáti dětí, kteří našli smrt v hromadném hrobě nad Přerovem. Ale také znovu upozornit, že je stále aktivní sbírka, která má vést k pořízení dvou zvonů pro kostel svatého Vavřince – a na jednom z nich budou vyryta jména dětských obětí masakru. To všechno je cílem akce, kterou na začátek března připravilo město pro své občany. V kině Hvězda se budou zdarma promítat filmy, které tragédii připomínají i mapují.

Zástupci města nechali v roce 2018 na kopci nad Přerovem vztyčit prostřílený čtyřmetrový kovaný kříž jako memento. Výročí 75 let od masakru připomenuto modlitbou a tichou vzpomínkou v červnu 2020. Foto: Město Přerov

Promítat se bude zdarma. Dobrovolné vstupné poputuje na zvony smíření

„Ve dnech 9. a 10. března plánujeme promítat dokumentární film Bez šance a následovat bude projekce divadelní hry Národního divadla Očitý svědek. Pro žáky základních a středních škol zajistíme promítání v dopoledních hodinách. Veřejnost může přijít do kina po oba dny vždy v 17 hodin,“ nastínil Josef Rosenberg, děkan přerovské farnosti a předseda spolku Přerovské zvony smíření, který zajistil vysílací práva.

Filmové představení je pro diváky zdarma, ale kdyby chtěli návštěvníci kina přispět v rámci dobrovolného vstupného do kasičky, tak budou mít možnost – a výtěžek poputuje na účet sbírky, na níž už je aktuálně uloženo slušných 685 tisíc korun.

Dokumentu o tragédii se zhostila místní režisérka

Půlhodinový dokumentární film Bez šance, který promítání zahájí, je dílem přerovské režisérky Svatavy Měrkové. Přináší výpověď účastníka transportu smrti, při němž bylo z 18. na 19. června roku 1945 zastřeleno 267 nevinných lidí. Po tomto dokumentu bude nachystána 93 minut trvající projekce divadelní hry režiséra Jiřího Havelky Očitý svědek, označované jako dokumentární anatomie masové vraždy.

„Filmové plátno přinese v obou případech výpovědi lidí, kteří podávají smutná svědectví. Budu rád, když se Přerované i touto formou s tragédií podrobněji seznámí,“ řekl přerovský primátor Petr Měřínský. Vzpomněl, že celá událost je datována 18. červnem roku 1945, kdy se na nádraží setkali cestující z transportu s důstojníkem Karolem Pazúrem – a rozehrála se „krutá hra“, na jejímž konci byly stovky zavražděných. Pazúr tvrdil, že ve vlaku rozpoznal příslušníky SS, dokázal o své lži přesvědčit ostatní, připravit popravčí četu a nechat vykopat hromadný hrob. Karpatští Němci a Slováci, kteří neměli s jednotkami SS nic společného, se tu museli svléct, odevzdat cennosti a 19. června nad ránem byli popraveni.

Na Švédských šancích vraždili i kojence

18. června 1945 se odehrála tragická událost, známá jako Masakr na Švédských šancích. V ten den totiž českoslovenští vojáci postříleli 265 civilistů. Včetně žen a dětí. Včetně kojenců.

To že byl konec války poznamenaný nenávistí ke všemu německému je do jisté míry pochopitelné a již dávno nejsou tabu historky o nejedné pomstě spojené s odsouzeníhodným činem, včetně zbabělé vraždy. Nicméně události z 18. června 1945 jsou již silnou kávou i pro onu pohnutou dobu. Kávou o to silnější, že se z části nejednalo o spontánní čin porobeného národa, ale o cílenou snahu jednoho lidského šmejda získat si pověst odbojáře a antifašisty.

Na Švédských šancích byly vražděny celé rodiny. Před krutou smrtí z rukou komunistických vrahů se spasila šťastným útěkem jen jedna žena a desetiletý chlapec. Byli to nevinní obyčejní lidé. Zdroj foto: Česká televize

Onen šmejd se jmenoval Karol Pazúr, který byl toho času poručíkem komunistické vojenské kontrarozvědky. O několik let před tím byl na opačné straně barikády. Býval členem Hlinkových gard a posléze u Slovenské rychlé divize, bojující v Sovětském svazu.