Samotný dotazník nezabere více než deset minut, je rychlý a přehledný. Na webových stránkách města bude zpřístupněn od pondělí 8. listopadu do středy 15. prosince. Jeho autor je z Přerova, proto si přichází pro názory svých spoluobčanů – ostatně, byl to on, kdo se ve své bakalářské práci věnoval i zmíněné mapě strachu.
„Když jsem se na začátku jara roku 2020 probíral desítkami negativních zkušeností, emocí a názorů respondentů, byl jsem ze vznikajícího obrazu města, který si malují sami Přerované, trochu nesvůj. Proto jsem možná malinko patrioticky chtěl negacím nastavit zrcadlo, a i v rámci jisté vědecké objektivity zjistit, jak vypadá druhá tvář Přerova. Zda lidé raději věnují pozornost špatným věcem, nebo si váží i nespočtu skvělých míst, kterými naše město disponuje,“ říká čtyřiadvacetiletý Daniel Doležal, který je studentem Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
On sám má hodně míst, na něž je hrdý, proto dává dotazovaným možnost zakreslit do jednoho dotazníku vícero oblastí. „Každý názor je unikátní, takže někdo se může cítit dobře, když fandí na našem útulném zimáku, zatímco jiný je hrdý na pivovar a další má zase blíže k přírodě,“ podotýká. To potvrzuje i náměstek primátora Petr Kouba, který projekt podporuje: „Považuji město Přerov za velmi pěkné, s mnoha zajímavými oblastmi i zákoutími. Osobně mám nejraději park Michalov, Žebračku či Žernavou, ale i adventní Horní náměstí má svou poetiku. Stál jsem u zrodu myšlenky na mapu štěstí, protože mapa strachu solidně rozjitřila emoce místních, ale kladně postavená anketa tu místo neměla. Takže teď ji tu máme a za tenhle protipól jsem rád.“
Během zakreslování míst štěstí se respondent může zamyslet, zda by na svém oblíbeném místě něco změnil, či opravil a může o tom hned dát zástupcům města vědět. A ti mohou s myšlenkou začít pracovat. „Věříme, že v rámci ankety dostaneme od účastníků seriózní a podnětnou zpětnou vazbu,“ uvedla na závěr Jana Pivodová z oddělení marketingu přerovského magistrátu.
