Miroslav Komínek: Mrtvola v houštině

„V lesní houštině leží mrtvola.“ Takovým oznámením často začíná lecjaká detektivka či horor. Tedy, ten spíš začíná slovy „chodí tady mrtvola“, ale to už je detail. Obdobné hlášení přijalo i operační středisko, kam zavolala svědkyně a podělila se o děsivý zážitek. V bujné a jarně šťavnaté zeleni zahlédla cosi, co z dálky vypadalo jako figurína. No, a zblízka se ukázalo, že tam, kde dřevo tlelo, dlelo tělo. Toto zjištění ženu poněkud vyděsilo, a proto se obrátila na strážníky.

Foto zdroj: mpprerov.eu

Hlídka tou dobou právě řešila rébus, jak zajistit, aby se dva králíci, ze kterých se na silnici stali čtyři (podle zlých jazyků až devět a půl) dostali do černého pytle, když už ne do klobouku, takže měla s korpusy jistou zkušenost, pročež vyrazila podivné oznámení prověřit. Nic se nesmí podcenit. Scéna, kterou strážníci uviděli, opravdu nahrávala prvnímu dojmu. Mezi lesní květenou a skorými bylinami skutečně ležel muž v poněkud netradiční poloze sklopky.
Záda podložená padlými kmeny a větvemi se suky tvořícími polotučnou verzi Záhořova lože. Šlahouny planých maliníků měl omotány kolem tváře tak šikovně, že to vypadalo na téměř dokonalou práci mistra bondáže Otonawy. Pohled zkázy dokonala kroužící letka much, z které se tu a tam oddělily bzučící bombardéry a po přistání na obličeji se šly schovat do otevřených hangárů. Právě tato hmyzí návštěva však dala valem verzi s mrtvolou, neboť i když do nosní dírky jedna muší pionýrka jen nakoukla, byla za hlasitého zahřmění téměř okamžitě torpédována ven v ochranné bublině.
Strážníci vyčkali, až se situace trochu zklidní a ležák přestane mávat rukama v marné snaze lapit narušitele, načež „mrtvolu“ definitivně oživili. Ačkoliv na zmrtvení bylo zjevně potřeba větší než malé množství mrtvé, respektive ohnivé vody, na vzkříšení stačilo pouhých pár slov, doplněných o zkušené dloubnutí. Muž naposledy mávl rukou a stále poslepu zamumlal něco, co znělo jako ikonická hláška amatérského výběrčího mýtného pana Farky: „Kdo se na mě jen jedním očkem podívá, do smrti veselej nebude…“. Strážníci s úsměvem kontrovali, že to risknou.
Chlapík se nakonec probral natolik, že byl schopen se posadit, načež nasadil výraz, jako by byl právě teleportován na naprosto neznámou planetu. Netušil, jak se ocitnul uprostřed zeleně, natož kde se ta zeleň nachází. Poté, co mu hlídka pomohla s orientací v čase a prostoru, poděkoval a skrz houštiny vyrazil k domovu. Netrvalo dlouho a na vlastní kůži zjistil, že po cestě to půjde lépe a rychleji. A šlo. Strážníci se tak mohli v klidu vrátit k problému s králíky.


INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

Názory k článku

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
TV Morava
INZERCE
podlahy poker