CO2 může ukládat jen zdravý a živý les. Mrtvé stromy rozkladem další CO2 jen uvolňují
Jádrem kritiky, kterou na některé z největších správců lesů v zemi chrlí Hnutí Duha, je zvyšující se množství CO2 v atmosféře. Škodlivý jev podle ekologických aktivistů způsobuje těžba kůrovcem napadaného dřeva a jeho odvoz z lesa. Podle nich je lepší nechat lesy svému osudu. Kůrovce považují za přirozenou součást přírody.
"Srovnávat množství oxidu uhličitého, jež unikne do ovzduší při automobilovém provozu, s tím, které je uložené ve vytěženém dřevě, je mediální manipulací a absurditou," komentoval názory Hnutí Duha generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.
„Zopakuji známý fakt: Jen stabilní a zdravý les váže a pohlcuje CO2. Při kalamitě způsobené dlouhodobým suchem a rozšířením kůrovce nezbývá než intenzivně těžit napadené dřevo, aby se kůrovec nerozšířil do zdravých porostů, a lesy co nejrychleji obnovovat. To děláme. Ale pokud zpomalíme nebo ponecháme v lesích rozsáhlé uschlé porosty, jak Hnutí Duha nabádá, oxid uhličitý začnou rozkládající se souše časem naopak produkovat. Zpracováním těchto souší se žádný CO2 neuvolňuje, k tomu dochází až při případném spalování. Nově zalesněné plochy naopak začnou brzy CO2 pohlcovat. Kritizovat postup lesníků a vyzývat je, aby nečinně ponechali stát uschlé stromy na rozsáhlých plochách, je společensky nezodpovědné,“ uvedl Vojáček.
V důsledku návrhů hnutí Duha se lesy uzavřou veřejnosti a zvýší se v nich riziko požáru
Pokud by totiž v krajině zůstaly uschlé porosty, jak Hnutí Duha doporučuje, představovala by torza pro všechny návštěvníky značné riziko úrazu. Majitelům by podle zákona nezbývalo než lesní komplexy veřejnosti uzavřít. A bohužel zvláště v době covidové, kdy lidé lesy vyhledávají víc než dřív.
Lesníci tedy bez ohledu na roční období a počasí napadené stromy a souše těží, zvláště pak kolem turistických cest. „Kalamita i veřejný zájem přece takový postup vyžadují. Kritika Hnutí Duha není domyšlená ani zodpovědná. Skutečně Hnutí Duha nechce, aby lidé chodili do lesů?“ říká Vojáček.
Podle ředitele Vojenských lesů a statků ČR Petra Krále by společnost přišla rezignací na lesní hospodaření o nejdůležitější trvale udržitelnou surovinu. „Zároveň také o prostředky, ze kterých financujeme obnovu lesů a opatření pro zadržení vody v krajině. Pokud nedojde ke spalování dřeva, je CO2 nejlépe uložen ve dřevě a dřevěných výrobcích. Bezzásahovost by vedla k eskalaci kůrovcové kalamity a k faktickému zákazu vstupu veřejnosti do lesů,“ dodává.
Podle ekologických aktivistů z Hnutí Duha bylo vše v pořádku až do roku 2018. Do té doby lesy naopak uhlík zadržovaly a pomáhaly zmírňovat klimatické změny. "Část viny na tom nesou špatná rozhodnutí ministerstev zemědělství a životního prostředí," uvedlo Hnutí Duha (více čtěte ZDE).
V Přerově kácí město v Žebračce. Veřejnost kácení nemocných stromů také kritizuje
Současné vedení města sklízí v poslední době pochvaly za to, že obnovuje přirozený vodní režim lužního lesa Žebračka, kterému hrozilo vyschnutí a roky s tím nikdo nic nedělal. Na druhé straně se objevují zejména na sociálních sítích početné kritiky za to, že ve stejném lese se kácí stromy. Podle některých diskutujících občanů a dokonce některých místních politiků se mají stromy nechat být bez zásahu člověka. Stejně to požaduje pro celou republiku Hnutí Duha.
„Musíme odklidit nahnuté a jinak poškozené stromy. Prioritou je, aby se zajistil bezpečný průchod pro návštěvníky tohoto lesa. Rozsah kácení byl předem projednán a odsouhlasen Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR,“ uvedla k věci již dříve Svatava Doupalová, která má na přerovském magistrátě na starosti péči o dřeviny (čtěte v článku ZDE). Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) přitom dohlíží na správnou údržbu tohoto lesa dlouhodobě.
Zákony platí pro všechny. Ekologičtí aktivisté si zahrávají s budoucností státu
Zákon se týká všech vlastníků lesa. Pozemky, na kterých je národní přírodní rezervace Žebračka patří městu. Pokud by město nezdravé a také nemocné stromy neřešilo, muselo by opravdu přistoupit k uzavření lesa veřejnosti podobně, jak na to upozorňují Lesy ČR, Vojenské lesy a statky ČR a také paní Doupalová z přerovského magistrátu.
O tom, jak špatně končí v praxi návrhy ekologických aktivistů, kteří však nenesou žádnou přímou odpovědnost za správu příslušných území.
Ekologičtí aktivisté se v posledních dnech tvrdě projevují také v otázce řeky Bečvy. Současné vedení Olomouckého kraje podporuje názory Hnutí Duha ve věci vodního díla Skalička. Podle krajských radních má být nádrž bez vody. Věc má přitom posoudit expertní studie Ministerstva zemědělství. Zájmy ekologických aktivistů zvyšují riziko, že osud českých lesů ale i řeky Bečvy bude předmětem politické kampaně a nikoliv odpovědné správy (čtěte v článku ZDE). Ukázkovým příkladem vlivu ekologických aktivistů je blokace dostavby D1 u Přerova.
Nad hospodařením města Přerova v lese Žebračka dohlíží Agentura ochrany přírody a krajiny. Postup odborníků a správce lesa je ale trnem v oku některým místním. Ti kritizují kácení nezdravých a odklízení popadaných stromů. Hlasitě proti zásahům člověka v lese začali bojovat také ekologičtí aktivisté z Hnutí Duha. Nejnověji svou kritiku podkládají argumentem o údajném zvyšování CO2 v atmosféře. Foto: Přerov.eu (Žebračka)
