Snížení uhlíkové stopy, úspora peněz, chytrá technologie

Dvě stě dvacet nákladních aut by se muselo dostat k velké Laguně a naložit na korbu bahno, aby byl výsledek stejný, jako při použití speciální bakteriální směsi, která fakticky bahno ze dna „požrala“. „Máme v ruce zprávu, která jasně říká, že v Laguně došlo k úbytku o 1 800 metrů kubických, a to považujeme za solidní výsledek. Spokojeni jsou i rybáři, kteří nás už vloni upozornili, že jde touto pro přírodu šetrnou metodou dostat ze dna usazeniny,“ říká náměstek přerovského primátora Michal Zácha (ODS).  

Laguna patří k lokalitám Přerova, které lákají k návštěvě - vodní hladinu obklopuje příroda, v blízkosti je park i lužní les. Jenže zatímco ještě v osmdesátých letech se tu lidé koupali, na konci devadesátých let by už tu – s trochou nadsázky – bahnem propadlo malé dítě. V roce 2008 se proto zástupci města rozhodli, že Lagunu odbahní pomocí sacího bagru. Výsledkem byl úbytek 90 centimetrů bahna za 3 a půl milionu korun, nevýhodou ale bylo, že šest týdnů sem jezdila nákladní auta, která usazeninu převážela a ukládala na speciální místo.

Letos proto přišlo rozhodnutí, že bahno se bude likvidovat šetrnější a výrazně levnější cestou, a to pomocí speciálních mikroorganismů. Ty se dostaly do vody z loďky přerovských rybářů, kteří se o dávkování od jara letošního roku do podzimu starali – s aplikací už měli zkušenost z přerovského rybníku, který obhospodařují.

„Úbytek bahna v Laguně pak i rybáři vyhodnocovali, aby měli představu, jak je prostředek účinný. Tloušťku měřili před aplikací a pak na podzim - v přesně daných osmi bodech. Úbytek činil v průměru osm centimetrů,“ konstatoval Miloslav Dohnal z přerovskému magistrátu. Potvrzují se tak pozitivní očekávání, o kterých jsme psali v článku Velkou Lagunu budou léčit bakterie. Hrozba vodního lunaparku je minulostí. 

Technické řešení od regionální firmy. V Přerově se ale setkali s pomluvami

Přípravek dodala Přerovu firma Baktoma a město za něj zaplatilo 195 tisíc korun. Bohužel se regionální firma, která má reference i ze zahraničí, setkala v Přerově s pomluvou. Například díky postupům této firmy bylo řešeno znečištěné Štrbské Pleso, přímo v tatranském národním parku. Ovšem nastoupil známý přerovský nešvar. Zástupci firmy se ale v Přerově setkali s něčím, co vyhodnocují jako poškození jejich dobrého jména.

„V místních novinách vyšel článek občana, který Přerovanům tvrdil, že náš přípravek je škodlivý, neboť připravil o život kachny, které na Laguně žijí. To je ale lživá a manipulativní informace, kterou navíc laik vydává za fakta. Bakteriální směs má i povolení od Evropské unie, která vše přísně kontroluje, dokonce se může používat v nejpřísnějším, tedy pátém stupni ochrany. Použita byla třeba při čištění Štrbského plesa – a těžko by někdo dovolil, aby tam došlo k jakýmkoliv škodám,“ vysvětlil Jiří Tomášek z firmy Baktoma Ten bude po pisateli článku žádat dementování a omluvu adresovanou jak firmě, tak městu.

Podle zdrojů redakce Přerovského Reje nemá se snížením počtu stovek kachen na Laguně bakterie žádnou souvislost. V případě přerovské Laguny ještě Tomášek zmínil, že voda byla během roku mírně zakalena do hnědé barvy, což způsobují zejména kaprovité ryby, které „ryjí“ na dně v bahně – a vzrostly i hodnoty rozpuštěného kyslíku ve vodě, které se běžně pohybovaly kolem 10 miligramů na litr.

Nic z toho kachny nezabíjí. To je vyloženě "novinářská kachna", dalo by se dodat závěrem. Pokud tedy nemáme v Laguně kapry "zabijáky", kteří místo vodní fauny mají apetit na kachní prsíčka.