„Připomínka osmdesátého výročí největší letecké bitvy nad územím protektorátu Čechy a Morava se uskuteční v úterý 17. prosince. Její první část je naplánována na 11 hodin na městském hřbitově v Přerově u Pomníku obětí Přerovského povstání a druhé světové války,“ uvedl přerovský primátor Petr Vrána. Od 11.30 hodin pak k této příležitosti vystoupí na Masarykově náměstí Petr Stojan s kapelou. „Čtvrt hodiny po poledni bude pro veřejnost před Městským domem přistaven autobus, který převeze zájemce do Troubek nad Bečvou, kde bude na hřbitově u hrobu a pomníku padlým americkým letcům vzpomínková akce pokračovat,“ doplnila Pavla Roubalíková z Kanceláře primátora.
Památka padlých vojáků bude mimo jiné uctěna přeletem vrtulníků, a to nejen nad Troubkami, ale následně i nad Rokytnicí a Olomoucí. „Přítomní přesunou k pomníku obětem druhé světové války na náves v Rokytnici, kde ve 14 hodin začne další pietní akt. Vzpomínkovou akci uzavře uctění památky u pomníku amerických letců na hřbitově v Olomouci-Neředíně, které je plánováno na půl čtvrtou odpoledne,“ řekla na závěr Pavla Roubalíková.
Letecká bitva nad Moravou
Text z Přerovských listů - prosinec 2024
V průběhu válečných let 1944 a 1945 proběhla na území dnešní České republiky celá řada velkých leteckých střetnutí mezi americkým a německým letectvem. Tou největší byla bitva, která se odehrála v neděli 17. prosince 1944.
„Američané z 15. letecké armády USAAF tehdy vyslali ze svých základen v jižní Itálii celkem 527 svých bombardovacích a 300 stíhacích letounů proti cílům v Horním Slezsku, kde se nacházel strategicky důležitý komplex tří závodů na výrobu syntetického benzinu,“ připomíná Dušan Krpec z Československé obce legionářské, Jednoty Přerov. První dvě rafinerie chrlily asi 35 tisíc tun pohonných hmot měsíčně, třetí produkovala 15 tisíc tun.
Vzhledem k probíhající německé ofenzivě v Ardenách a tlaku na východní frontě se při plánování akce nepředpokládal větší odpor německých stíhačů. Američtí plánovači se však mýlili. Jakmile radiolokátory Freya na Istrijském poloostrově Američany zachytily, spustili Němci poplach. Proti americkým bombardovacím svazům agresivně zasáhla kompletní německá stíhací eskadra JG 300 Wilde Sau – z letišť v širokém okolí Berlína odstartovalo zhruba 100 jejích stíhacích letounů, v nichž seděli převážně zkušení piloti vycvičení na létaní za ztížených povětrnostních podmínek. Akce stála Američany 22 bombardovacích a 6 stíhacích letounů, které havarovaly v širokém prostoru mezi Slezskem a Jaderským mořem. Celkem 63 amerických letců padlo a 114 skončilo v zajetí. Draze zaplatila i německá strana. Stíhací eskadra JG 300 přišla o celou polovinu nasazených stíhaček, konkrétně 40 zničených a 11 těžce poškozených strojů, přičemž 25 pilotů padlo a 5 utrpělo zranění. „Epicentrum zhruba půlhodinové bitvy se nacházelo na Hané, na Přerovsku, Prostějovsku, Olomoucku a Šumpersku, kde se zřítilo nebo havarovalo osm amerických bombardovacích B-24 Liberatorů, dva doprovodné stíhací P-38 Lightningy a jeden P-51 Mustang, ale také většina ze sestřelených německých stíhaček – prokazatelně jich bylo 29, ale dost pravděpodobně až 35,“ doplňuje Krpec.
Mnozí obyvatelé se stali očitými svědky dopadu sestřelených strojů. „Shodou okolností se někteří pozorovatelé nacházeli poblíž havarovaných letounů a tehdy také docházelo k osudovým setkáním se šťastnějšími členy osádek, kteří včas opustili své poškozené stroje a na padácích se bezpečně snesli na zem. Mnozí místní lidé projevili značný kus osobní odvahy a riskovali životy své i svých nejbližších nezištnou pomocí americkým pilotům,“ zdůrazňuje přerovský historik Zdeněk Schenk.
Před deseti lety – při příležitosti 70. výročí krvavé bitvy nad Moravou – navštívili Českou republiku dva přeživší přímí účastníci – američtí střelci Orville Hommert a Hjalmar Johansson. „Oba byli v té době sotva plnoletí. Byla to vůbec první Johanssonova letecká mise. Vyprávěli, jak noc před útokem visel na dveřích velitelství letky seznam posádek, které následující den poletí, i s jejich jmény. Netušili ale ještě kam. Ve tři ráno je pak vzbudil někdo z velitelství, ať se připraví. Nasnídali se a pak šli do místnosti, kde byla mapa velká od stropu po zem. Na ní bylo pomocí příze označeno místo útoku. Johanssona sestřelili nad Maďarskem, v zajetí Němců a pak i Rusů strávil několik měsíců. Hommert měl štěstí, z mise se vrátil v pořádku na základnu,“ vzpomíná na setkání přerovský kameraman Martin Cín. Silný zážitek si z něj odnesl i Lubomír Hruban z přerovské pobočky Svazu letců. „Ačkoliv jim oběma bylo kolem devadesáti let, byli velmi vitální. Když jsem se ptal, jak to, že jsou právě oni posledními dvěma žijícími účastníky historické bitvy, smáli se, že prostě byli v peruti nejmladší. Obzvláště silně mi v paměti utkvěl moment, kdy Hjalmar během pietních aktů, jichž jsem se také účastnil, stál hrdě v pozoru ve své uniformě amerického letce a mocným hlasem zpíval hymnu USA. Ten okamžik ve mně zanechal hluboký dojem a obdiv k těmto dvěma statečným vojenským veteránům,“ popisuje Hruban. Orwille Hommert zemřel tři roky po návštěvě Přerova – 29. října 2017, Hjalmar Johansson svého kolegu následoval 30. června 2018.
