„Po zkušenostech s nálezy podobných tubusů na jiných místech lze očekávat, že ve schránce bude pamětní zápis z roku 1896, kdy byla budova dokončena, dále medaile, mince či dobový tisk. S těmito objevy se v historických objektech setkáváme poměrně často, z poslední doby mohu jmenovat například věže olomoucké radnice či takzvaného červeného kostela na třídě Svobody,“ konstatoval zástupce vedoucího Státního okresního archivu Olomouc Miroslav Koudela krátce před otevřením schránky.
A jeho odborný odhad se ukázal jako téměř zcela přesný. V kazetě byly vedle zdravice z 16. listopadu 1896 uloženy seznam zaměstnanců zemských úřadů včetně nově zřízené olomoucké nemocnice z téže doby, technická dokumentace ke stavbě Zemských ústavů (tehdejší název nemocnice) včetně rozpočtu v rakouských zlatých a seznamu dodavatelů, dále mince v hodnotě jedné zlatky, jedné rakouské koruny, dvaceti, deseti, dvou a jednoho haléře a také pamětní medaile s portrétem císaře Františka Josefa a jeho manželky Alžběty Bavorské (populární Sisi) z roku 1879. Aby všem překvapením nebyl konec, ukázalo se navíc, že schránku už byla v minulosti dvakrát otevřena; dokazují to písemné záznamy ze srpna 1919 a června 1945, přiložené k těm původním. Objevitelé kazety po skončení druhé světové války ke svému poselství navíc přidali dle dobových zvyklosti otevřený hold sovětskému vůdci Stalinovi a tehdejšímu československému prezidentu Benešovi.
Asi nejzajímavější částí původního obsahu časové schránky z Franze Josefa jsou podrobné technické zprávy a dokumentace ke stavbě budovy před více než sto lety, které zachycují tehdejší cenové poměry a podrobně seznamují čtenáře se jmény a původem dodavatelů materiálu a provedených prací. „Vzhledem k době, kdy první pavilon Zemských ústavů vznikal, jsme o tehdejších detailech stavebních prací byli již doposud velmi dobře obeznámeni. Nalezené dokumenty přesto přinášejí mnoho zajímavých informací a třeba nám budou inspirací pro již chystanou stavbu nového pavilonu B po demolici toho původního,“ řekl s úsměvem a nadsázkou ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík.
Jaký bude další osud nálezu, je nyní předmětem domluvy mezi památkáři a vedením nemocnice. Ve hře je krátkodobá expozice, která by veřejnosti a především zaměstnancům FN Olomouc představila objevené pamětihodnosti. Poté by se tubus obohacený o zápis ze současnosti mohl i s pamětní deskou vrátit symbolicky již do nového zdiva budoucího pavilonu B. Je ovšem možné, že na doporučení odborníků půjde pouze o kopii původních předmětů, zatímco originály skončí bezpečně uložené v k tomu určených a klimatizovaných prostorách státního archivu.
Foto: FNOL
Foto: FNOL
Foto: FNOL
Foto: FNOL
