„Přerovský magistrát má několik posudků, které se zabývají stavem šestice stromů a návrhem opatření. Ten nejstarší je datován rokem 2006, kdy dendrologové označili stav lip jako zhoršený – některé stromy už měly před patnácti lety zlomené kosterní větve s vazbou, dutiny v kmeni, posudek zmiňuje prosychání koruny,“ vzpomněl Petr Školoud z odboru majetku přerovského magistrátu. Potvrzuje i to, že další znalecké posudky v průběhu let už jen konstatovaly, že stromy mají zřetelně narušenou fyziologickou vitalitu a jejich pokácení je nevyhnutelné.

„To se původně plánovalo už v roce 2018, ale stále jsme se se stromy nechtěli rozloučit, proto jsme je pořád udržovali, byť už trochu uměle,“ vzpomněl radní Michal Zácha (ODS). Zástupci města před dvěma lety ustanovili pracovní skupinu – složenou z úředníků, delegáta Národního památkového ústavu v Olomouci a zástupce Muzea Komenského v Přerově – která se lokalitou zabývala a řešila novou vizualizaci tohoto cenného místa. 

„Už dnes je jisté, že jakmile budou v době podzimního vegetačního klidu stromy pokáceny, zakoření tu časem pouze tři mladé lípy. Menší počet je s ohledem na místo, které v tomto prostoru lípy k životu mají, vhodnější. Lepší prostor tak budou mít jejich kořeny i koruny,“ konstatoval Školoud.

Oblíbenou lokalitu čeká ještě jedna moderní proměna

Souběžně s údržbou stromů tu probíhal také archeologický výzkum – mezi skupinou lip totiž měla být zasypána letitá studna. Její existence se potvrdila a dnes by archeologové, historici i zástupci Přerova rádi viděli na místě jakousi „repliku“, která bude připomínkou toho, že právě sem si před více než sto lety chodili Přerované pro vodu. Její vizualizace je na obrázku.