Společnost

Pětadvacet let od nejhorších povodní na Moravě. V pátek 4. července začalo silně pršet a nepřestávalo

Katastrofální povodeň v červenci roku 1997 měla neočekávaně rychlý a dravý průběh s obrovskou ničivou sílou, kdy na horních tocích došlo k téměř totální devastaci koryt vodních toků. Voda dosahovala extrémní úrovně, plošný rozsah a hloubka rozlivů byly nad všechny dosavadní známé hodnoty. Na Moravě tehdy zemřelo padesát lidí!

Olomouc v červenci 1997

Povodeň, která s sebou valila katastrofálně velké množství splavenin, se svými parametry vymkla možnostem měření a monitorování. Povodeň tehdy postihla území v povodích řek Morava, Odra a horní Labe. Povodňovými rozlivy bylo v Olomouckém kraji postiženo 110 obcí a měst, evakuace proběhla ve 38 obcích a evakuováno bylo 7 850 osob, při povodni zahynulo v oblasti Olomouckého kraje 24 osob. Rozlivy zasáhly plochu 434 km2 a průměrná hloubka rozlivů dosahovala 2,5 - 3,0 m. Byly dosaženy průtoky přesahující výrazně hodnoty stoleté vody.

Silné deště na Moravě trvaly už od pátku 4. července. Hladiny Moravy a jejích přítoků stoupaly. V pondělí 7. července voda z Moravy začala zalévat ulice Litovle, v Olomouci se například jinak nenápadná Bystřička proměnila z říčky v pořádnou řeku a zabrala si pro sebe celou Myší díru. Větší část Olomouce ovšem poznala drtivou sílu povodně až v úterý 8. července. 


Následující fakta ukazují, o jak mimořádnou událost a jakou souhru negativních okolností šlo.

  • povodeň byla způsobena zcela mimořádnými a intenzivními dešťovými srážkami
  • denní intenzity dosahovaly hodnot až 230 mm (místy > 600 mm/ 5 dní)
  • nejintenzivnější úhrny srážek byly naměřeny ve dnech 4. - 8. 7. 1997
  • řeka Morava zaznamenala vzestup hladiny o 2 až 6 m
  • zaplaveno bylo území o rozloze 12 500 km2
  • šířka rozlivů dosahovala až 4 km
  • dosažené kulminační průtoky měly charaktery až 800leté povodně (stanice Raškov na vodním toku Morava).
  • povodeň si vyžádala 50 lidských obětí
  • zničeno nebo poničeno bylo 29 000 domů
  • jen v úseku mezi Kroměříží a Uherským Hradištěm sedimentovalo 350 – 400 tis. tun plavenin
  • způsobené škody byly vyčísleny na 62,6 mld. Kč

Z téměř 4 tisíc kilometrů toků, které byly ve správě Povodí Moravy, byla červencovou povodní zasažena polovina – tedy 2 tisíce kilometrů toků. Povodeň se vyznačovala neskutečnou dravostí vody – energie proudění byla schopna transportovat i kameny s rozměry přes 1 m.

Druhá vlna povodní ustoupila až 28. července 1997.

Protipovodňová opatření

Bezprostředně po povodni byla spolu s odstraňováním povodňových škod zahájena také příprava a realizace nových protipovodňových opatření v povodí Moravy. „Od roku 1999, kdy odstartovala tzv. nultá etapa výstavby protipovodňových opatření, do roku 2018 investoval stát do protipovodňových staveb prostřednictvím Povodí Moravy 4,7 miliardy korun. K tomu je třeba připočíst další 1,1 miliardy korun, která je rozplánována na výstavbu protipovodňových opatření v rámci probíhající IV. etapy dotačního programu Podpora prevence před povodněmi,“ vypočítává generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák (etapa 0: 184 mil. Kč, etapa 1: 1367 mil. Kč, etapa 2: 1770 mil. Kč, etapa 3 – 1400 mil. Kč, etapa IV – 1100 mil. Kč). Prostředky poskytlo Ministerstvo zemědělství v rámci programu Podpora prevence před povodněmi.

Odstraňování povodňových škod

Hned po povodních (v letech 1997 až 2004) zajišťovalo Povodí Moravy, s. p. nápravu povodňových škod na vodních tocích a dalším vodohospodářském majetku s celkovými rozpočtovými náklady 2,5 miliardy Kč. Na území Olomouckého kraje bylo realizováno celkem 152 akcí s náklady 1,051 miliardy Kč, což představovalo 43% z celkových povodňových škod.

Výstavba protipovodňových opatření

Od povodní z roku 1997 byly na území Olomouckého kraje realizovány téměř tři desítky významných a rozsáhlých protipovodňových opatření a desítky drobných úprav a staveb. „Mezi nejvýznamnější a největší akce v povodí horní Moravy patří realizace I., II.A a II.B etapy protipovodňové ochrany Olomouce. Dále jsou to realizovaná opatření v horní části Moravy od Hanušovic přes Bohutín, Chromeč, Postřelmov, Sudkov, Lesnici, Leštinu až po Moravičany a Mitrovice, včetně opatření na Třebůvce od Loštic po Moravičany. Všechna tato opatření se pak osvědčila a ukázala svůj význam např. při povodni v roce 2010 či v roce 2020,“ vyjmenovává Gargulák.

Byla dokončena protipovodňová opatření na řece Desné podél obcí Rapotín, Vikýřovic a Petrov nad Desnou. Byly dokončeny dvě etapy protipovodňových opatření v Přerově, kde v současnosti probíhá výstavba další etapy ochrany města před povodněmi. A v současnosti probíhá stavba protipovodňových opatření v Hranicích, kde Povodí Moravy v letošním roce dokončilo rozsáhlou rekonstrukci jezu, která má také pozitivní vliv na ochranu města před povodněmi.

Přerov i Hranice patří k sídlům v Pobečví, kterým ucelenou ochranu před extrémními povodněmi dokáže poskytnout až plánované vodní dílo Skalička, které ochrání obce a města pod vodním dílem až na úroveň povodně z roku 1997. Významnou protipovodňovou stavbou v Olomouckém kraji pro města Zábřeh, Litovel a Olomouc je poldr Žichlínek, realizovaný v letech 2006 a 2007, jehož hlavním úkolem je zadržet povodňové vody Moravské Sázavy a snížit kulminační průtoky při souběhu povodňových průtoků s Moravou.

 

Přírodě blízká opatření

„Samotnou kapitolou jsou pak tzv. přírodě blízká protipovodňová opatření. Ta sice nemají vysokou účinnost proti ničivým povodním, ale mají příznivý vliv při průchodu četnějších povodní a jejich význam je nezpochybnitelný zejména v období klimatické změny. Účinek těchto opatření není primárně chránit zdraví a majetek obyvatel, ale umožnit přirozený rozliv na místech, kde to krajina umožňuje a svým efektem doplňují technická opatření na tocích,“ vysvětluje přínos opatření v krajině Gargulák.

Takovými opatřeními realizovanými Povodím Moravy je např. revitalizace Bečvy u Černotína a Skaličky, napojení odstavených ramen Dyje, revitalizace Baštýnského potoka, revitalizace Knínického potoka, revitalizace Trkmanky, renaturace Moravy od Radějovky po Myjavu, probíhající revitalizace vodohospodářského uzlu v Nedakonicích či revitalizace Kyjovky u Moravské Nové vsi.

Systém varování

Od povodní v roce 1997 se výrazně zdokonalil systém hlásné a předpovědní povodňové služby, kterou dle vodního zákona zajišťuje Český hydrometeorologický ústav. Hlásnou povodňovou službu doplňují další účastníci systému ochrany před povodněmi, kterými jsou státní podniky Povodí. Ty společně s ČHMÚ provozují vodoměrné profily, díky kterým je možné sledovat i předvídat vývoj povodňové situace.

V této oblasti nastaly od roku 1997 významné posuny. Počet měrných profilů, ze kterých Povodí Moravy získává data o aktuálním stavu vodních toků, se téměř zdesetinásobil. „Zatímco v roce 1997 byly k dispozici data z tří desítek profilů, v dnešní době je máme k dispozici údaje z 208 stanic, umístěných na vodních tocích, na přítocích a odtocích z vodních nádrží. Aktualizace dat z těchto stanic navíc probíhá každých deset minut. Díky hustotě měření, dostupnosti dat o vývoji průtoků a srážek a digitálnímu přenosu dat jsme schopni předvídat nástup, vývoj i průběh povodní,“ říká generální ředitel Povodí Moravy. V rámci hlásné i předpovědní povodňové služby jsou tyto informace v reálném čase dostupné povodňovým orgánům, které mohou činit operativní rozhodnutí a kroky nezbytné k ochraně zdraví a majetku obyvatelstva.

Digitalizace a vývoj moderních technologií možnosti informování, varování a ochrany obyvatel za posledních 25 let také zdokonalil.

Účinnost protipovodňových opatření a systému varování před povodněmi byla po roce 1997 prověřena několikrát, např. v letech 2006, 2009, 2010 či naposledy v říjnu 2020. „Hrozba povodní je aktuální i v době, kdy velký problém představuje sucho. Jedná se o druhý hydrologický extrém a dle předpovědí klimatologů se s oběma extrémy budeme do budoucna setkávat v četnější míře. Suchá období budou střídána prudkými přívalovými srážkami, které mohou způsobovat záplavy. Je proto potřeba velmi komplexně uvažovat nad výstavbou protipovodňových opatření, kdy musíme chytře kombinovat technická opatření, která chrání majetek a zdraví obyvatel v zastavěných sídlech, s adaptačními opatřeními v krajině, které umožňují rozlivy a zadržení vody v krajině,“ dodává Gargulák.

Zdroj: Povodí Moravy, s.p.



INZERCE

NÁZORY K ČLÁNKU

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
Štěpánov hody
INZERCE
podlahy poker