Nově vytvořené tůně na Olomoucku obnovují krajinu. Už je osídlili i první obojživelníci

V loňském roce bylo v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a v národní přírodní rezervaci Žebračka u Přerova vybudováno čtyřiadvacet nových tůní. Ty dokáží oživit krajinu a poskytnout domov pro ty rostliny a živočichy, kteří k životu potřebují drobné stojaté vody. Záměr připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. S příchodem jara nové tůně ožily.

U Nových Zámků vytvořili ochránci přírody několik nových tůní | Foto: Jakub Miřijovský

Jako první se v tůních objevili skokani štíhlí, kteří zde nakladli již přes sto snůšek, překvapivě je však hned vzápětí následovali také ropuchy obecné a dokonce i čolci velcí a kuňky obecné. Další nárůst počtu druhů je očekáván v následujících letech, kdy tůně začnou více zarůstat vodní vegetací.

„Skokani štíhlí patří do skupiny tzv. hnědých skokanů, kteří se rozmnožují jako jedni z prvních, často již během března. Ukazuje se, jak důležité bylo umísťovat do tůní kmeny a větve stromů, na ty totiž skokani štíhlí své snůšky přilepují,“ říká Jan Koutný z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Skokan štíhlý | Foto: Vladislav Holec

Drobné stojaté vody jsou domovem většiny mokřadních druhů, a pro přežívání řady z nich, jako jsou třeba vážky a obojživelníci, je jejich přítomnost zásadní. Osluněné tůně obývají rovněž dnes již vzácné a druhy, například vodní rostlina žebratka bahenní, vážka jasnoskvrnná, čolek velký nebo kuňka obecná. Drobné vodní plochy zvyšují přírodní rozmanitost v naší krajině a je proto důležité nové tůně vytvářet, chránit je a věnovat jim adekvátní péči.

V dnešní intenzivně využívané krajině je přirozeně vznikajících tůní nedostatek. Napřímené vodní toky ztratily schopnost vytvářet slepá ramena a většina mokřadů byla odvodněna a přeměněna v pole. Člověkem vytvořené tůně tedy obnovují krajinu v nivách řek, která byla kdysi plná přírodních tůní.

„Nové tůně mají různou hloubku a členité břehy s pozvolným sklonem. Některé vysychají, voda se v nich udrží jen zjara nebo po větších deštích. Takové tůně osídluje zase jiné spektrum rostlin a živočichů, kteří jsou na vysychání adaptováni, jako například střevlíček pobřežní nebo šídlatka brvnatá. Vysychání navíc reguluje množství invazních nepůvodních druhů ryb, jako střevlička východní nebo karas stříbřitý,“ podotýká Jan Koutný.

Akce byla finančně zajištěna z Národního programu obnovy - Podpory obnovy přirozených funkcí krajiny (NPO-POPFK). Záměr připravila, administrovala a dozorovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Tůně realizovala firma STAVOS VIDČE, s.r.o.