„V místě jejich migrace budeme instalovat mobilní zábrany, které těmto živočichům zabrání opustit pole. Jejich sběr bude zajištěn proškolenými studenty Střední zemědělské školy, kteří je pak přenesou přes cestu. Transfer žab bude probíhat s ohledem na jejich migraci – která je ovlivněna klimatickými podmínkami – zhruba od poloviny února do konce května,“ uvedl Petr Školoud z odboru majetku přerovského magistrátu. Ředitelka školy Jana Zdráhalová doplnila, že tuto práci si vzali v rámci praxe za své žáci z oboru agropodnikání – ochrana životního prostředí.
K tomu, aby přenos obojživelníků přes silnici v Bezručově ulici byl možný, museli přerovští úředníci získat z Olomouckého kraje povolení. A to úřad dostal letos v lednu. „Transfer umožňuje výjimka o nakládání se zvláště chráněnými druhy živočichů, která je v platnosti až do roku 2030. Do té doby budeme dělat všechno pro to, aby žabí námluvy nebyly ohroženy a mohlo dojít k jejich páření. Samci, kteří se vydávají na pouť za svými samicemi, budou díky naší iniciativě ve větším bezpečí, i když nulovou úmrtnost samozřejmě garantovat nemůžeme,“ konstatoval náměstek primátora Miloslav Dohnal.
Poté, co se žáby dostanou do bezpečí a nebude se už očekávat jejich přechod komunikace, proběhne demontáž a uložení mobilních zábran pro opakované použití v dalších letech. „Na místě bude zajištěn i odborný biologický dozor osobou s odpovídající kvalifikací,“ řekl vedoucí odboru majetku města Alexandr Salaba. Podle předběžných průzkumů bude záchranou dotčeno každoročně asi sto až čtyři tisíce jedinců. „Vycházíme v odhadech z toho, že například v roce 2024 bylo na vozovce nalezeno okolo stovky uhynulých žab. V místě sice byla dopravní značka, která řidiče upozorňovala na výskat žab, ale opatření úplně neplnilo svůj účel,“ řekl Petr Školoud.
Už dříve se uvažovalo, že se pro bezpečnou migraci žab vytvoří podchod, ale jeho stavba se všemi nutnými náležitostmi by byla finančně náročná. „Mobilní hrazení v kombinaci s pomocí studentů je dostačující. Předpokládané náklady na tuto akci činí asi 150 tisíc korun, hodláme využít možnost získání dotace v rámci programu Národní plán obnovy – Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny,“ sdělil na závěr Alexandr Salaba.
