„V minulých letech počet jedinců tohoto druhu poklesl, a protože se jedná o vzácný a méně chovaný druh klokana, rozhodli jsme se chov obnovit a posílit o dva nové páry. Ten první přicestoval ze Zoo Salzburg a další ze Zoo Karlsruhe,“ konstatovala zooložka Libuše Veselá.

Olomoucká zahrada chová tyto klokany od roku 1990 a potkat je můžete ve volném výběhu, kde žijí společně s mnohem většími klokany rudými, psouny prérijovitými a s velkými běhavými opeřenci jménem emu hnědý. Tento výbeh se nedávno stal součástí nové Safari Austrálie. 

Nemají moc rádi sousedy

V současné době se ve výběhu nachází osm klokanů parma. Přestože tito drobní vačnatci, které mnozí nezasvěcení návštěvníci považují za mláďata klokanů rudých, žijí spíše skrytým způsobem života a na žádné okázalosti si nepotrpí, je možno je ve výběhu pozorovat. A to především v podvečerních hodinách, kdy jsou více aktivní.

Oproti klokanům rudým jsou klokani parma spíše samotáři a občas jsou k sobě navzájem vysloveně nesnášenliví. Souvisí to s jejich životem v přirozeném prostředí, kde parmy žijí skrytě a samotářsky, kdežto klokani rudí jakožto obyvatelé otevřených stepí, pouští a polopouští se chovají jako stádo.

Mládě je jako oříšek, přesto musí zvládnout těžkou cestu

Samice po 33 - 36denní březosti rodí mládě velikosti lískového oříšku. Samice proto rodí v sedě s ocasem dopředu. Jelikož se mládě po porodu musí vyšplhat do vaku vlastní silou, v němž prodělává jako v inkubátoru další růst, má nejvíce vyvinuté přední končetiny. Někteří vědci se kloní k tezi, že ve své srsti vylíže mláděti cestu, která vede až do vaku, oproti tomu jiní, že mládě má vysoce vyvinutý orientační smysl a čich a samice se líže pouze v rámci poporodního čištění. Mládě se po doputování do vaku přisaje k bradavce, která zduří a koutky úst mláděti srostou, takže se od bradavky nemůže odtrhnout. Ve vaku většinou mládě stráví dalších sedm měsíců. Péči o mláďata zajišťuje pouze matka.

Svou hmotností dosahuje zhruba desetiny hmotnosti klokana rudého. Žije samotářsky skrytým způsobem života v oblasti hustých lesů, kvůli pastvě však vyhledává i lesní paseky. Většinovou část dne tráví odpočinkem ve stínu stromů, aktivní bývá převážně v noci. Živí se převážně spásáním trávy a nejrůznějších bylin, ovocem a zeleninou.

Samci o samice vedou nelítostné boje.

Foto: Zoo Olomouc