Nová přírodovědná expozice ukazuje chvění Země i největší „semínko“ na planetě, dlouhé 30 centimetrů

Přes jeden a půl tisíce exponátů, interaktivní prvky, počítačové hry i vlastní přírodovědné filmy. To je nová zážitková Přírodovědná expozici Vlastivědného muzea Olomouc. Zábavná i poučná expozice Příroda – od počátku bez konce je otevřena od pátku 2. září.

„Nevšední zážitek návštěvníkům zajistí seismograf, jenž v reálném čase zobrazuje záchvěvy zemského povrchu. Dále je ohromí nádherný obří achát, čelist mamuta či největší semeno na světě ukryté donedávna ve starých muzejních sbírkách. Jde o semeno lodoicey seychelské, palmy ze Seychelských ostrovů. Měří zhruba 30 centimetrů a v čerstvém stavu mohlo vážit kolem 15 kilogramů,“ vypočítává Peter Adamík lákadla napříč expozicí.

Dohromady je v expozici spolu s desítkami modelů a interaktivních poznávacích her umístěno na 1540 exponátů. Věnují se botanice, geologii, mineralogii, paleontologii a také zoologii.

Například v zoologické části vyniká neobyčejně vzácný exponát – vlk původem ze Šumavy, pro něhož byl osudný střet s autem při pokusu o překonání dálnice u Kroměříže.

„V této sekci veřejnosti představujeme také hmyzí giganty s tělem měřícím přes 10 centimetrů jakými jsou africký brouk goliáš, americký herkules či vodní ploštice mohutnatka,“ doplňuje kurátor sbírky entomologie, Miloš Krist. K vidění je i kus zlata anebo unikátní slitina stříbra ze zaniklého dolu

Dnes již zasypaný důl Háje u Příbrami připomene část expozice věnovaná mineralogii. Pochází odsud další cenný exponát – speciálně vyleptaný drátkovitý agregát dyskrazitu, což je přirozená slitina antimonu a stříbra.

Návštěvníky zde jistě zaujme i poměrně velký plíšek ryzího zlata z Uralu nebo unikátní jantar z Pobaltí, který byl naříznut a naleštěn. Návštěvníci tak mohou vidět jantar jak v původní přírodní formě, tak ve stavu po úpravě.

„Velkou pozornost si zaslouží historicko-geologická část expozice, v níž se veřejnosti naskytne neobvyklý pohled do nitra Země. Na speciálních globech mohou sledovat posuny kontinentů tak, jak se udály v rámci historie naší planety. Vše doplňují pravé zkameněliny, jež dokumentují vývoj života. Jde například o celé krunýře trilobitů, mamutí dolní čelist či kompletní lebku medvěda jeskynního,“ uvádí kurátoři Tomáš Lehotský a Martin Kováček.

Jako celek je nová expozice unikátní tím, že na jednom místě názorně objasňuje vznik hornin a minerálů, hlavní etapy vývoje života na Zemi a také průběh vývoje rostlin a živočichů včetně ukázek významných fosilií.

„Lidé zde také mohou jednoduše prozkoumat, jak fungují složité děje jako je fotosyntéza či životní cykly živočichů. V návaznosti na to se seznámí s pestrostí světa rostlin, hub a živočichů,“ vyzdvihují muzejní botaničky Magda Bábková a Jitka Kočendová.

Vzniklo celé patro zasvěcené přírodě

Novou Přírodovědnou expozici lidé najdou ve druhem patře olomouckého Vlastivědného muzea. Ve stejném podlaží sídlí již dříve otevřená oceňovaná trvalá expozice Příroda Olomouckého kraje. V muzeu tak vzniklo celé jedno podlaží věnované přírodě.

Tím se zrodil ucelený komplex, jenž veřejnosti přístupnou a atraktivní formou přibližuje přírodní jevy i procesy a zároveň podává přehled o minerálech, horninách a současných i vyhynulých druzích rostlin, hub či živočichů nejen z našeho regionu, ale celého světa.

„Cílem obou expozic je návštěvníka nejen pobavit a poučit, ale také mu připomenout důležitost vztahu mezi člověkem a životním prostředím a ideálně v něm probudit hlubší zájem o přírodu,“ uzavírá Peter Adamík, vedoucí Přírodovědného ústavu.