Letošní březen patřil k nejméně deštivým za posledních deset let. Celkové nízké srážkové úhrny, které přetrvávají od loňského listopadu, společně se slabou sněhovou pokrývkou v průběhu letošní zimy, mají za následek klesající hladiny řek i podzemní vody. Situaci umocňují rostoucí teploty a vegetace, která v tomto období spotřebovává enormní množství vody. „Na našem území velmi málo prší. Výjimečně jsme zaznamenali v posledních dnech patnáctimilimetrové srážky za 24 hodin. Ale z těchto srážek prakticky nic nedoteklo do vodních toků, vše si bere půda a rostliny. Průtoky v řekách proto aktuálně odpovídají 15 až 50 % průměrných květnových hodnot. Situace se ale promítá i do stavu podzemních vod, kdy např. v mělkých vrtech v povodí střední a dolní Moravy, Jihlavy a Bečvy jsou hodnoty silně až mimořádně podnormální,“ říká generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

Průtok v Moravě se pohybuje mezi 60 a 40 % květnového normálu, v Dyji mezi 30 a 40 %, Bečvou v Dluhonicích protéká 28 % dlouhodobého měsíčního průtoku, Svratkou ve Veverské Bítýšce 38 %, Jevišovka, Rokytná a Oslava se pohybují okolo 25 % průměrných měsíčních hodnot. Brtnice, Želetavka a Bystřička na přítoku do vodní nádrže Bystřička hlásí stav sucha.

Vodohospodáři proto situaci zachraňují manipulacemi na některých přehradách

Jen za uplynulé dva týdny vypustili z vodních nádrží 4 mil. kubíků vody, kterými dotovali průtoky v řekách. „Je důležité udržovat v řekách tzv. minimální zůstatkové průtoky, aby vodní toky plnily své funkce a poskytovaly dostatečné podmínky pro život vodním živočichům a na vodu vázaným společenstvům a současně aby dostatečně ředily odpadní vody, vypouštěné do vodních toků např. z čistíren odpadních vod,“ vysvětluje Gargulák smysl tzv. nadlepšování z vodních nádrží.„Při stávajících srážkách nemá krajina rezervy, aby mohla poskytnout více vody vodním tokům, ale účinnosti čistírenských zařízení lze technicky navýšit, intenzivněji zapojit třetí stupně čištění, případně zvýšit jejich účinnost. Zvýšené náklady o haléře na čištěný kubík vody na srážení fosforu výrazně omezí eutrofizaci povrchových vod a sníží masový rozvoj toxických sinic a ochrání kvalitu vodárenských nádrží,“ dodává Gargulák.

Například vodní nádrže Vír a Nové Mlýny za minulý týden nadlepšily průtok ve Svratce a v Dyji dohromady o téměř 1 milion m³ vody (počítáno jako rozdíl mezi přítokem a odtokem z nádrže).

Většina nádrží má plné nebo téměř plné zásobní prostory

Nadále platí, že z nádrží vodohospodáři dlouhodobě vypouští nezbytné minimum. Vodárenské odběry jsou zabezpečovány v požadovaných množstvích. „Pracujeme s různými scénáři, tedy i se scénáři, že by se mohlo extrémní sucho opakovat. V současnosti jsou s ohledem na přijatá opatření plánované dodávky vody pro vodárenské účely z našich vodních nádrží zajištěné. V případě srážkového deficitu může v tocích bez možnosti nadlepšení vodou z nádrží docházet v průběhu jara a léta k jejich vysychání,“ doplňuje Gargulák.

Povodí Moravy dlouhodobě realizuje řadu opatření pro posílení míry akumulace povrchových vod ve vodních zdrojích. Vedle mimořádných manipulací na vodních nádržích připravuje výstavbu vodní nádrže Vlachovice ve Zlínském kraji, po rekonstrukci Jedlovského přivaděče do vodárenské nádrže Hubenov na Vysočině, pracuje dále i na rekonstrukci Jiřínského přivaděče do stejné nádrže, usiluje o navýšení objemu zadržené vody v novomlýnských nádržích o 9 mil m³. Současně s opatřeními na vodních nádržích realizuje státní podnik také rozsáhlá přírodě blízká opatření na vodních tocích, která přispívají k zadržení vody v krajině. Příkladem je dokončené napojení odstavených ramen Dyje, renaturace Moravy nad Olomoucí, revitalizace Bečvy, revitalizace Baštýnského a Knínického potoka či revitalizace Trkmanky u Velkých Pavlovic.

V krajině chybí voda a hrozí velké sucho

Nedostatek srážek znepokojuje vodohospodáře již od počátku jara. Podle ministerstva zemědělství hladina podzemní vody v mělkých vrtech byla už ke 20. dubnu na území ČR celkově silně podnormální. Na většině území České republiky již převládalo od prvních jarních týdnů extrémní a výrazné zemědělské sucho. K postiženým oblastem patří nadále patří Přerovsko a velká část Olomouckého kraje.

Zhoršuje se nadále tzv. meteorologické sucho, kterým odborníci označují v zásadě nedostatek vody v atmosféře, půdě či rostlinách. Situaci na území celé republiky ukazuje následující mapa : 

Meteorologické sucho je problémem již převážné většiny celé republiky. Vedle Přerovska je silně postižena celá Haná. K rapidnímu zhoršení oproti dubnu došlo v Čechách, kde se výrazně rozšířila oblast "mimořádně podnormálního" stavu. Grafika: HAMR/ČHMÚ