Kusu liščí, roztomilý noční tvor, čeká v pavilonu na hvězdy. Ty mu dodá Pevnost poznání

Pavilon netopýrů prošel rekonstrukcí, a kromě noční oblohy je v něm již vše hotovo. A tak se do něj opět mohou podívat návštěvníci. Dokonce se tam setkají se staronovými obyvateli – kusu liščími. Tito vačnatci se do zahrady vrací po 13leté pauze. Brzy se v obnoveném pavilonu dočkají i krásné noční oblohy. Takové, jakou by viděli lidé z ostrova Rodriguez na jižní polokouli.

„Samice kusu liščího se narodila v roce 2019 v Zoo Jihlava a samec v roce 2020 v Zoo Budapešť,“ představuje nové obyvatele paviolonu netopýrů zooložka Jitka Vokurková.

Pro Zoo Olomouc je Pavilon netopýrů i další spoluprací s Pevností poznání. „Takové odborníky na noční oblohu v podobě jižní polokoule tady v zoo určitě nemáme. Děkuji tedy skvělému týmu lidí z Pevnosti poznání, interaktivního muzea vědy, provozovaného Univerzitou Palackého, který nám pro návštěvníky zajišťuje patřičnou autenticitu. Návštěvníci tak uvidí to, co mohou vidět kaloni na ostrově Rodriguez,“ dodává ředitel Zoo Radomír Habáň.

Kusu liščí je jako malý klokan

Zoo Olomouc chovala kusu liščí již v minulosti, a to v letech 1999-2009. Celkem se podařilo odchovat osm mláďat.

Kusu liščí má noční aktivitu, což prozrazují i jeho výrazné oči. Je velký jako kočka s huňatým, na konci ovíjivým ocasem. Zbarvený může být v různých odstínech hnědé, běžní jsou i černí jedinci. Obývá lesnaté a křovinaté oblasti včetně velkoměst Austrálie a Tasmánie. Řadí se k všežravcům, živí se hmyzem, ptačími vejci a mláďaty, listy eukalyptu, výhonky, plody všeho druhu, vybírá i popelnice. V rámci jídelníčku si dokáže poradit i s toxickými květy a listy.

Pohybuje se převážně po stromech, šplhá velice obratně, k čemuž mu dopomáhá postavení prstů na nohou a chápavý ocas. Své území označuje pomocí análních sekretů a sekretů z pachové žlázy na hrudi. Dožívají se 14-15 let.

Každý rok samice po 17-18denní březosti rodí většinou jedno mládě, které se 4 až 5 měsíců zdržuje v jejím vaku, z toho zůstává 3 měsíce přisáté k bradavce. Další 2 měsíce je ve vaku volně a několik měsíců poté ještě zůstává s matkou, která jej nosí na svém hřbetě.

Kusu je ve volné přírodě ohrožen lovem pro svou kvalitní kožešinu.

Foto: Zoo Olomouc