Popisoval jsem v prvním blogu o této škole, jak se nekvalita projevuje v odchodech žáků. Ze Základní školy J. A. Komenského a MŠ Přerov – Předmostí utíkají desítky žáků do jiných přerovských škol a Česká školní inspekce v ní shledává nebývalé množství problémů a nedostatků. Ředitelka školy Věra Zapletalová se ovšem jen vymlouvá. Například to, že za období tří let odešlo ze školy 32 (!) učitelů, prý nemohla ovlivnit a podle ní to nemá vliv na kvalitu výuky. Inspekce má jiný názor: „nedošlo k pozitivnímu kvalitativnímu posunu v pedagogické práci školy, ale naopak k jejímu zhoršení, a to zejména v oblasti průběhu vzdělávání a práce školy s výsledky vzdělávání žáků“. Ředitelka se mnou komunikovala, když mi napsala, že si mám zjistit „objektivní informace„. Myslel jsem si, že statistická data a zjištění České školní inspekce umožní věcné hodnocení školy, ale prý mám (cituji): „začít právě návštěvou na dané škole“ – protože (cituji): „dveře naší školy a její transparentnost jsou všem otevřeny, ráda přivítám i Vás„. No výborně, řekl jsem si, pokud uvidím výuku, mohl bych (jako už jsem to realizoval na školách několikrát) poskytnout učitelům a škole zpětnou vazbu formou mentoringu. To by byla pro školu skvělá reklama, kdybych pak mohl uvést, jak kvalitní výuku jsem viděl. Jenomže ty bláboly o otevřených dveřích byly jen slova, protože ředitelka Zapletalová mi napsala, že prý se „kasám, jaký jsem odborník na kvalitní školství“ a „tímto mi nevěří„. Ok, to je její věc. Já zase nevěřím jí, protože dělá to, co považuji u pedagoga za nejhorší – záměrně lže rodičům svých žáků. Nejen tohle, ale celkovou nekvalitu té školy dobře ukáže případ Tomáše, žáka čtvrté třídy.

Tatínek si stěžoval na šikanu, kterou Tomáš dlouhodobě trpěl, kdy čtyři žáci, ke kterým se přidávají další: „Mého syna neustále napadají. O přestávce na něho stříkají pití, polévají mu vlasy (třeba každý druhý den). seberou mu nějaké věci, nadávají mu. Když je syn na záchodě, tak mu tito žáci otevírají dveře v kabince a a posmívají se mu nebo když z ní chce vyjít, tak mu blokují dveře, aby nemohl ven. Syn má stejné tendence jako loni, kdy se odehrávalo to samé a sděluje mi, že do školy nejde, že se bojí chodit do školy, že mu zase budou spolužáci ubližovat.„ Na závěr delšího dopisu tatínek uvedl: „Tímto dopisem Vás žádám, aby veškeré kroky a zásadní postupy byly s námi včas konzultovány. Jistě má škola správné metodiky, jak věc řešit. Hlavně aby syn mohl normálně a beze strachu docházet do školy, učit se pro život, mel radost ze života a našel si kamarády, protože hlavně o tom vše je, o našich dětech.“

Líný učitel: Popisovaná dlouhodobá šikana, v tomto případě trvající dva roky, je obrázkem neschopnosti učitele vytvářet dobré klima ve třídě a zajistit základní organizovanost. V tomto případě to přesáhlo hranici pedagogické neschopnost a v takovém případě musí mít škola prostředky, jakým špatnou práci konkrétního učitele napravit. Nakolik to platí o ZŠ JAK Přerov, se jasně ukázalo. Tatínek odmítl podepsat závěrečnou zprávu ze šetření a odůvodnil to takto v přímém dopisu ředitelce Zapletalové: „Bylo mi z Vaší strany sděleno, že děti ubližují mému synovi již od třetí třídy a stále to pokračuje doposud a všechny zúčastněné děti spolužáci se ke svým skutkům přiznali. Sděluji, že v prvním odstavci zprávy nejsou uvedena všechna fakta a spíše to vyznívá, jako by syn byl iniciátorem všech problémů. Dále bylo navrženo, aby můj syn jako jediný chodil na konzultace s psycholožkou ve věci výuky obrany proti útokům na jeho osobu…“ A dále: „Začínám nabývat dojmu, že věc nechce být projednávána s postihem (pro agresory), jelikož jeden ze spolužáků je synem pedagoga Vašeho učitelského sboru.“ Tohle je přímo učebnicový příklad viktimizace oběti, které je ubližováno jak agresory, tak i pedagogy, kteří místo řešení svaluji vinu na poškozovaného žáka. Agresoři bez trestu, bez opatření a nikdo s nimi nepracuje, ale vše odnese jejich oběť, včetně podsouvání toho, že si za to vlastně může sama. Nyní se má učit obranu, ale jak se může jeden čtvrťáček bránit proti převaze agresorů, kterým všechno projde? Tím, že udělá losový květ a odříká nějakou mantru nebo ho budou učit chvaty kung-fu? Krytí agresora jako protekčního děcka učitele je ovšem křiváctví nejvyššího kalibru. Tatínek napsal stížnost České školní inspekci, kde popsal celou záležitost. Ta mu dala za pravdu.

Česká školní inspekce označila stížnost za důvodnou a mj. napsala: „Z předložené dokumentace a inspekčních rozhovorů vyplynulo, že škola při šetření podnětů stěžovatele vycházela pouze z rozhovorů s vybranými žáky třídy IV. A, z vyjádření vychovatele školní družiny a školní asistentky. Jiné vhodné nástroje a diagnostické metody (např. hospitační činnost cíleně zaměřenou na vztahy mezi žáky, sociometrické šetření ve třídě, metodické konzultace a náhled na třídu realizované ve spolupráci s pracovníky školského poradenského zařízení) škola k důkladnému a objektivnímu prošetření skutečností uvedených v podnětech nevyužila. Ředitelka školy při vyřizování podnětů rovněž důsledně nepostupovala podle vnitřního předpisu školy Směrnice k vyřizování stížností, oznámení a podnětů doručených škole (dokument ze dne 1. 9. 2022). Ze zápisu Projednání výsledku šetření na podnět ze dne 10. 10. 2022 a navrhovaných opatření ze závěrečného setkání se stěžovatelem dostatečně nevyplynulo vyjádření školy k výsledkům prošetření všech tvrzení uvedených v podnětech. Nebylo z něj také zřejmé, zda škola vyhodnotila chování spolužáků k synu stěžovatele jako šikanu, či nikoliv. Stěžovateli nebyla poskytnuta ani jednoznačná informace o oprávněnosti, neoprávněnosti nebo částečné oprávněnosti jeho podnětů, a to na základě zhodnocení výsledků šetření školy v souladu s výše uvedenou směrnicí. Škola tímto nevěnovala odpovídající pozornost vyjádřením stěžovatele týkajících se podstatných záležitostí vzdělávání a důsledně nezajistila, aby byl stěžovatel jako zákonný zástupce žáka v souvislosti se svým oznámením včas informován o průběhu a výsledcích vzdělávání svého syna.“

Líný učitel: Probíhala tu ve třetí a čtvrté třídě šikana v tom nejhorším stádiu (včetně fyzického násilí) a ředitelka mlží, agresory pardonuje a snaží se ve zprávě vše svalit na oběť šikany. Navíc nevhodně a nedostatečně komunikuje s rodičem. Někdy mi v diskuzi různi mudrlanti píší, proč se nevyjadřuje někdo z pedagogů dané školy. Ok, zveřejním tedy názor školní psycholožky dané školy: “ Problémy se na škole hasily, až když hořely. O problémech byla mezi kolegy nízká informovanost, paní ředitelka v podstatě nechtěla, aby se o problémech vědělo nebo se o nich mluvilo, zahrabávaly se pod koberec. Týká se to i 4. třídy. Když jsme za paní ředitelkou s kolegyní metodičkou prevence přišly, varovaly ji před prvky šikany, které jsou ve třídě patrné, a navrhovaly jí přijmout konkrétní opatření, paní ředitelka byla doslova naštvaná. Navzdory našemu doporučení odmítla informovat rodiče. Dostala jsem sice za úkol napsat zprávu, avšak musela jsem ji několikrát předělávat, dokud všechny formulace nebyly korektní, zdrženlivé. Moje nabádání k transparentní komunikaci s rodiči paní ředitelka odmítla. O problémech ve třídě nebyl nejspíše dostatečně informován ani nově nastupující třídní učitel. Řešili jsme to poté až spolu díky tomu, že jsem byla se třídou na stejném patře a denně jsem kolem nich chodila. Zažila jsem i několik dalších odchodů žáků, kteří nebyli spokojeni s přístupem v Předmostí na školy v okolí (Velká Dlážka, Za Mlýnem). Příliš nevěřím tomu, že by vyjádření podpory paní ředitelce bylo spontánní akcí zaměstnanců. Podobná nespokojenost totiž panovala i mezi zaměstnanci. A ani s nimi nedokázala paní ředitelka systematicky pracovat. Když na přelomu předminulého a minulého školního roku odešlo velké množství učitelů, paní ředitelka za mnou a kolegyní přišla, že by s tím ráda něco udělala. Paní kolegyně navrhla několik variant na teambuilding, kurzy a podobné aktivity. Navzdory její snaze nakonec ale vše ze strany vedení vyšumělo. Aktivity paní ředitelky připomínají Potěmkinovu vesnici.“

Chlapec odešel ze školy pryč, což je klasika mizerné školy: neumí si se šikanou poradit, takže oběti raději odcházejí – a dobře dělají. Tak už víte, proč z této školy děti prchají? A kde je to lhaní ředitelky? Pokud nestačí ten zbabělý způsob, jakým ředitelka hodila na chlapce ze čtvrté třídy vinu za šikanu, které byl obětí, mám tu výroky, který ředitelka pronesla směrem k rodiči ohledně celé kauzy: „Při šetření ČŠI nebylo podezření na šikanu. Ten podnět toho tatínka je nedůvodný. Takže tam žádná šikana v té třídě neprobíhá.“ Nebetyčná hloupost nebo obrovská manipulace? Ano, šetření ČŠI nebylo primárně o šikaně, ale o tom, jak nezodpovědně a nekvalitně škola jednala v případě jasného výskytu šikany a jak nevhodně probíhala komunikace s rodičem oběti. Stěžovatel dával stížnost na postup školy při řešení šikany. A inspekce vyhodnotila ten podnět jako důvodný! Proč ředitelka Věra Zapletalová lže? A zbystřit by měli všichni rodiče, kteří v té škole ještě ponechali své děti. Protože Zapletalová dodala: „Vztahově ta třída funguje, jako běžná třída.“ Šikana v posledním, nejhorším stádiu je podle ředitelky školy „běžná třída“, která vztahově funguje? To už opravdu u nás může řídit školu kdokoliv, byť nezná základy pedagogiky, školního managementu, práce s lidmi a vůbec čehokoliv, co souvisí se vzděláváním?

Odkaz na původní zdroj textu najdete ZDE