Zpráva pochopitelně obsahovala varování (na rozdíl od současných smluv bylo psáno obřím písmem), co se stane, když bude řetěz přerušen a příjemce odešle pouhých devět kopií. Vše doložené příklady ze života. Oživlé vlasy spáchají hromadnou sebevraždu a přiberou i původní osadníky, takže bujný deštný prales na temeni bude vypadat jako tajga po dopadu tunguzského meteoritu. Výherní los sežere nutrie, kterou dostala tchyně k svátku a pak se nastěhuje do penzionu i s celým příbuzenstvem (tchyně, ne ta nutrie). Jako součást podobného řetězu si připadali i strážníci.

Vše začalo vozidlem, které někdo zaparkoval trochu nešťastně, zato hodně bezohledně na cyklostezku. Hlídka vůz chvíli obhlížela, čehož si zřejmě všiml řidič a se zrakem přimhouřeným jak Eastwood před soubojem přichvátal blíž. Na rozdíl od strážníků nepovažoval tento způsob stání za nijak závadný, natož protiprávní, takže ti si vše nafotili, sepsali a případ poslali dál. Šofér následně nasedl do auta a stále obdařen sveřepým výrazem odjel.

Co čert nechtěl, o minutu, minutu a půl nebo možná dvě později zavolal tentýž muž na tísňovou linku. S empatií, za kterou by se nemusel stydět ani kurátor expozice čínského hedvábí sdílené s prodejní výstavou Klubu chovatelů molů, nahlásil špatně stojící vozidlo. Inu, oznámení se musí prověřit, neboť sousedovic koza si zjevně nezaslouží o nic delší život. Strážníci skutečně na místě nalezli popisované auto. Nepřítomnému řidiči umístili za stěrač lístek, a tím by to mohlo skončit. Ale neskončilo. Řetěz se přece nesmí přerušit.

O pár minut později přimetelil na služebnu nyní již přítomný řidič a vypadal přitom, jako by se mu v puse nafouknul ježík. Přišel sdělit, že nedaleko jeho stojícího vozidla parkují také jiná vozidla a jejich řidiči by měli být taky řešeni. Vypadalo to na úplný kozí masakr. Po chvíli vysvětlování sice uznal, že stojí špatně, nicméně dodal, že si stejně bude na strážníky stěžovat, protože je to jeho svaté právo. Je.

No, a tak se to má s řetězem, kozou, prahem a prachem.