„Jedná se o zcela životaschopnou samičku, která s velkou pravděpodobností nezůstane coby mládě sama. Skupina oryxů totiž čítá mnoho březích samic a v průběhu zimy tak očekáváme ještě mnoho porodů,“ uvádí zooložka Eliška Veselá.

Zoologická zahrada Olomouc představuje podle mezinárodní evidence největšího chovatele oryxů neboli přímorožců jihoafrických v Evropě. Rozšiřuje chovy po celém světě. Olomoucké stádo oryxů je přímé potomstvo antilop tohoto druhu, které pocházely z transportů Josefa Vágnera z Afriky a do Olomouce přicestovaly v roce 1974. Od té doby zde došlo k 354 porodům. Oryxi pocházející z olomoucké zoo se v minulých letech zapojili do reprodukce v mnoha evropských zoologických zahradách a někteří se dostali i do zámoří.

Samice rodí mládě odkládacího typu, které po nakojení od matky odchází a samo si zvolí místo, kde ulehne. Matka se za ním nevydává. Svou pachovou stopou by mohla přilákat predátora. Několikrát denně mládě bučením přivolá, nakojí jej, olíže mu konečník, čímž ho přiměje k vyměšování, a nakonec ho očistí, aby ho případný predátor nevyhledal podle pachu. Poté se malý oryx vrací do úkrytu. Má-li dostatečný příjem mléka a péči samice, první dny leží s hlavou přitisknutou k zemi, vypadá jako nenápadná hromádka písku. Okolo jednoho měsíce věku se mláďata s matkami připojují ke stádu, případně se drží pohromadě v tzv. školkách.

Oryxi jsou zvířata s distančním chováním – jednotliví členové stáda se drží od sebe navzájem na určitou vzdálenost. K přímému kontaktu dochází jen při páření, soubojích, ve vztahu matky a mláděte. Současně se ale stádo drží pohromadě, ať už odpočívají, přemisťují se, nebo se pasou. Když stádo odpočívá, jsou jednotlivá zvířata orientována různým směrem tak, že každé je obráceno na jinou stranu a kontroluje tak určitý výsek okolí, takže společně mají přehled o dění, či případném blížícím se nebezpečí v úhlu 360 stupňů.