Velké úspěchy olomoucké zoologické zahrady v chovu vzácných kozorožců měly i ohlas v odborném světě. V roce 1996 byla totiž Zoo Olomouc na konferenci EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií) byla pověřena vedením jejich plemenné knihy.

Tento druh je na Kavkaze endemitem (nikde jinde na světě se nevyskytuje), konkrétně ho můžeme spatřit pouze v pohořích Gruzie a Ruska, kde žijí vzácně v místech o rozloze pouhých 4500 km2, v nadmořských výškách až 4000 m n. m. Jejich stavy v přírodě se snižují následkem nelegálního lovu a odhadují se dle posledního sčítání v roce 2019 na 500 jedinců. Klesají tedy v důsledku činnosti člověka, který loví trofejní samce (rohy dospělých samců dosahují délky až 106 cm). Také ale díky narůstajícímu chovu domácích zvířat. Ta kozorožcům konkurují při spásání trávy v době, kdy se kozorožci na určitou část roku odeberou do nižších oblastí. Zároveň se od domácích zvířat mohou nakazit chorobami.

Zoo Olomouc vede plemennou knihu a chovný program

Vedoucí plemenné knihy eviduje chov tohoto druhu v rámci Evropy, úzce spolupracuje se všemi chovateli, sleduje genetickou variabilitu chovu, dává doporučení k přesunům zvířat, vyhledává nové chovatele, pravidelně vydává plemennou knihu a na výročním zasedání EAZA prezentuje chov tohoto druhu. Od konce roku 2020 vede Zoo Olomouc chovný program pro tento druh v rámci EAZA.

Nejlepší akrobaté a plachá stvoření

Kozorožci jsou úžasní akrobaté. Dokážou šplhat s neuvěřitelnou jistotou i po strmých skalních srázech. Je známo, že se na hraně srázů po prudkých skalních stěnách pohybují už od útlého věku. Matku dokáží následovat velmi brzy po narození. Živí se zejména trávou a listím. Mezi jejich predátory patří vlci a rysi. K pohybu po kamenitém podkladu mají kozorožci přizpůsobené paznehty s ostrou ale pružnou hranou a vnitřní měkkou částí. Při došlápnutí se tak vytvoří podtlak a paznehty se „přisají“ ke skalnatému povrchu.

Kozorožci jsou mimořádně ostražití. Zorničky mají tvar vodorovné štěrbiny, čímž zajišťují široké zorné pole.