Bleskovky

Do Olomouce přijel vzácný levhart z německa. Počká si zde na partnerku z dánské Kodaně

Výbornou zprávu má Zoo Olomouc pro všechny kdo v rozlehlém pavilonu pro levharty mandžuské dlouho s očekáváním vyhlíželi jejich obyvatele. V červnu do olomoucké zoo přicestoval ze Zoo Aschersleben v Německu čtyřletý samec jménem Akeno. Jedná se o vnuka naší samice Izabely, která si v naší zoo užívá zasloužený důchod.

Levhart Mandžuský

„Do budoucna by měl vytvořit chovný pár s mladou samicí. Ta přicestuje během několika měsíců z Kodaně. Prozatím ale potřebuje nějaký čas na aklimatizaci, než se v plné kráse ukáže návštěvníkům,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková.

Česká republika měla v chovu mandžuských levhartů výjimečné postavení a konkrétně olomoucká zoo v tom hrála velkou roli. V zoologické zahradě v Praze se ve své době nacházelo nejvíce čistokrevných zakladatelů mimo území Ruska. Jako druhá s jejich chovem v roce 2001 započala právě Zoo Olomouc, v níž se se doposud úspěšně odchovalo dvanáct jedinců.

Život levhartů ve volné přírodě

Počty zvířat v zajetí několikanásobně převyšují jejich počet v přírodě. Za poslední léta se jeho stavy zvýšily až na 100 zvířat, která byla spočítána v roce 2017 pomocí fotopastí. Původní monitoring v 70.letech minulého století zjistil pouze 32 jedinců (za využití stop zanechaných ve sněhu). Vážnou hrozbou pro levharty je pytláctví, ale i lesní požáry, nebo těžba dřeva a nerostných surovin. Ruské a západní ochranářské skupiny utvořily organizaci s názvem Amur Leopard and Tiger Alliance (ALTA), která se má pokusit levharty a tygry ussurijské, kteří jsou rovněž ohroženi, zachránit. Snahou o záchranu levharta mandžuského se zabývá i WWF. Populaci v přírodě bude muset podpořit populace ze zoologických zahrad, tak aby se docílilo dostatečné genetické diverzity.

V přírodě se levhart mandžuský vyskytuje pouze na Dálném východě, kde obývá nedotčené lesy. Jedná se o velkou formu levharta skvrnitého, nejseverněji žijící poddruh. Jako jediný druh levharta dokáže přežít jak v extrémním horku, tak extrémní zimě – jeho srst měří v zimě až 7,5 cm. V jeho domovině v zimním období klesají teploty hluboko pod bod mrazu (-30 °C). Zbarvení má světlejší s velkými rozetami. K dalším rozpoznávacím znakům patří dlouhý, hustě osrstěný ocas a šedě zbarvené oči. Na lov se vydávají obvykle v noci. Kořist odnáší na skryté místo, někdy s ní vylézá i na stromy.

Ruské zoo v čele se zoo v Novosibirsku podnikají veškeré kroky pro reintrodukci, vypouštění zvířat zpět do přírody. Olomoucká zoo se do této iniciativy zapojila v roce 2005 poskytnutím jednoho levharta.



INZERCE

NÁZORY K ČLÁNKU

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
Radio Haná
INZERCE
CBA Huhnak