Lesy pro celou republiku. V Olomouckém kraji i na Přerovsku je klimatická změna problém
Za tři roky celkem 36 tisíc hektarů nově obnovených lesů, což je zhruba rozloha Krkonošského národního parku. To je plán ministra Miroslava Tomana (ČSSD). Kromě výsadby lesů obsahuje část Národního plánu obnovy (NPO), za kterou zodpovídá Ministerstvo zemědělství (MZe), i opatření na malých vodních nádržích nebo pozemkové úpravy.
Podíl klimaticky příznivých opatření, který EU stanovila na 37 procent, plní MZe více než dvojnásobně. Z přidělených 15 miliard korun, o kterých bude rozhodovat MZe, půjde na klimaticky příznivá opatření nejméně 84 procent. Záměry MZe podpořily i odborné instituce.
"Jde o investici, která povede ke zvýšení stability lesních ekosystémů a která podporuje plnění všech funkcí lesa, které jsou od něj společností očekávány. Současně se jedná o klíčovou investici z pohledu celé ČR, protože lesní ekosystémy jsou klíčovou složkou stability krajiny; složkou, která nepřímo ovlivňuje všechny oblasti rozvoje společnosti," komentoval plány ministerstva profesor Petr Horáček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.
Obnova lesů, pozemkové úpravy, přírodě blízká opatření. Peníze pro restart české krajiny
„Mezi našimi opatřeními jsou kromě obnovy lesů také pozemkové úpravy, jejichž součástí jsou travnaté pásy, příkopy, meze a jiné krajinné prvky, které rozčleňují krajinu a poskytují úkryt ptákům, hmyzu a dalším drobným živočichům. Plánujeme také podpořit zadržování vody v lese, aby voda ze strmých strání příliš rychle neodtekla a les ji mohl lépe využít pro svůj vývoj. Podpoříme úpravy na drobných vodních tocích a stavby malých vodních nádrží, tedy rybníků. Ty zase pomůžou zlepšit místní mikroklima,“ řekl ministr Toman.
Klimatická změna se projevuje rekordně teplými a na srážky chudými roky, ale i krátkými silnými srážkami. Vodní bilance je zhruba stejná, problém je v tom, že prší méně často zato mnohem vydatněji. Proto je nutné chránit českou krajinu před suchem, ale i před přívalovými dešti. Cílem je i podpořit šetrné a efektivní zemědělské hospodaření v suchých oblastech. Do NPO proto MZe vybralo opatření, která kombinují adaptaci na klimatickou změnu a zároveň přinášejí benefity pro životní prostředí.
Lesy, vodohospodářství, protipovodňová opatření, závlahy. Ministerstvo chce plnit klimatické cíle
Návrh MZe má šest částí. Nejvíce peněz, zhruba 8,5 miliardy korun, půjde na budování lesů odolných klimatické změně. Cílem je vysázet nové lesy s pestrým zastoupením různých druhů dřevin, které nahradí prázdná místa po kůrovcové kalamitě, která naplno propukla v roce 2016. Nově vysázené stromy budou obrovským úložištěm oxidu uhličitého (CO2) a zároveň příznivým prostředím pro mnoho živočišných druhů. Lesů se týká také zadržování vody v lesích, na které chce ministerstvo v NPO využít až 300 milionů korun.
Tři oblasti se týkají vodního hospodářství. Až 1,85 miliardy korun půjde na opatření podporující malé vodní nádrže. V rámci těchto investic podpoříme rekonstrukce rybníků a na vhodných místech vybudování malých vodních nádrží z přírodních materiálů, které zachytí vláhu v době jejího nadbytku, zadrží vodu v krajině a celkově zlepší vodní režim v okolí. Kromě toho poskytnou útočiště velkému množství vodních živočichů a obojživelníků, z nichž mnoho patří mezi chráněné druhy.
Součástí NPO jsou i protipovodňová opatření (2,5 miliardy Kč), protože nemůžeme zapomínat na ochranu životů našich obyvatel a jejich majetku. Z velké části jde o opatření blízká přírodě, například řízené rozlivy v krajině. Součástí NPO není žádná stavba přehrady, jak chybně v předchozích dnech zaznívalo v médiích.
Zhruba 780 milionů korun půjde také na budování závlah. Až 1 miliardu chce MZe investovat do pozemkových úprav, jejichž součástí jsou travnaté pásy, stromořadí, meze, mokřady a jiné krajinné prvky, které rozčleňují krajinu a poskytují úkryt ptákům, hmyzu a dalším drobným živočichům. Navržená opatření se vzájemně vhodně doplňují a odpovídají doporučením na zvyšování odolnosti evropských lesů, infrastruktury a odolnosti půdy vůči změně klimatu.
MZe navrhuje k realizaci reforem prostřednictvím NPO investice, které naplňují jak cíle v oblasti klimatu ze 100 % (vodní a lesní hospodářství), tak investice naplňující cíle ze 40 % (pozemkové úpravy). Celkový klimatický rozměr komponenty MZe je na úrovni 84 %.
Nové smíšené lesy, které budou více odolné vůči klimatické změně, udržovat vodu v krajině a zpomalovat povodně, patří mezi priority ministerstva zemědělství pod vedením ministra Miroslava Tomana (ČSSD). Ministr v popředí na snímku zobrazen při výsadbě nového lesa. Foto: archiv ČSSD
