V poslední době kolují různé spekulace o suchu. Přerovský Rej píše o těžké situaci od začátku letošního roku. V uplynulých dnech zaplavila média pozitivní zpráva: budou se stavět přehrady, přes 30 nových lokalit vytipovali, vodu zadržíme. Jde o fakta nebo mýty? Vydáváme se po této stopě a píšeme o tom jaké přehrady jsou plánovány a jaké do něj mají přibýt a jaké dopady tyto činnosti mají mít.
Strach z velkých kroků
Podle sdělení Ministerstva zemědělství: "Zásadně, nejde o plán výstavby přehrad. Jde o hájení lokalit, ve kterých by v budoucnu při nedostatku vodních zdrojů, mohla být realizována přehradní nádrž, aby i budoucí generace měly dostatek vody, který jsme všichni až dosud užívali. Je nutné zdůraznit, že toto hájení dokonce vytváří podmínky pro zkvalitnění ochrany přírody."
Velkou vltavskou kaskádu postavili komunisti. Mnohá vodní díla jsou dokonce z dob první republiky (před druhou světovou válkou) a některá až z dob Rakouska-Uherska (před a během první světové války). Století výstavby vystřídala po tzv. Sametové revoluci (vítěz byl Václav Havel a tzv. pravda a láska) jen slova a občasná opatření proti povodním. Výstavba velkých vodních děl byla odložena. Na Přerovsku byla přitom nová vodní nádrž plánována například u Podlesného mlýna (nedaleko Olšovce, severně od Hranic). Podobně jako nová nádrž u Podhoří, která by mohla mít přes 32 hektarů, nad Olšovcem by byla nádrž něco málo přes 30 hektarů. Podobných staveb může vzniknout několik desítek. Ty největší by mohly zahrnout plochy stovek hektarů. Přes mediální spekulace nejde o aktuální téma.
Jen tipování, reálná výstavba v nedohlednu
Tři desítky nových lokalit, přesně 31, které chce zařadit do Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod, představilo 11. 5. 2020 Ministerstvo zemědělství (MZe), které vede Miroslav Toman (ČSSD). Resort převzal ve složité situaci po dlouhém a neúspěšném úřadování Mariana Jurečky (KDU-ČSL), po němž byly sucho a kůrovcová kalamita tehdy na velkém vzestupu.
Přehrady jsou přitom jedním z řady opatření, které MZe přijímá, aby zmírnilo projevy sucha související se změnou klimatu. Kromě přípravy velkých vodohospodářských staveb včetně nových přehrad je to mimo jiné obnova a stavba rybníků, obnova lesů, mokřadů, remízků nebo rozdělení krajiny například omezením maximální velikosti polí.
"Příprava výstavby nebyla zahájena, jde pouze o zabezpečení území, ve kterém, při zachování jeho charakteru a nezastavení významnou výstavbou, by bylo možné při rostoucím nedostatku vodních zdrojů přehradní nádrž realizovat na základě rozhodnutí, které ze situace vodních zdrojů bude vyplývat. O tom se tedy bude rozhodovat až v budoucnu, pokud to bude nutné pro budoucí generace kvůli zajištění obyvatelstva pitnou vodu," dodalo pro Přerovský Rej ministerstvo.
Zdědily jsme přehrady po minulých generacích, ale je jich málo
Nyní je Česku na 165 přehradních nádrží (47 vodárenských, 118 ostatních, tzv. víceúčelových), které celkem zadrží na 3,4 miliardy kubíků vody. Je to ale zoufale málo. Přitom jen odběry vody pro potřeby české ekonomiky jsou v budoucnosti odhadovány na 1,5 až 1,9 miliardy kubíků ročně. Voda je přitom potřeba všude: v přírodě, v krajině, v atmosféře, v řekách i vodních dílech. Česko přitom umí povrchové vody zadržet jen velmi málo. "Podle studií o zásobách povrchové a podzemní vody v Evropě jsme na tom velmi špatně. Hůře je na tom v rámci EU jen Malta a Kypr," sdělilo Ministerstvo životního prostředí v nedávné tiskové konferenci ministra Richarda Brabce (ANO 2011). To je smutná realita.
V Česku už neumíme stavět velké věci
Negativní zprávy MZe bohužel pokračují: "V současnosti není žádný odhad zahájení stavby plánován, žádná podrobnější stavební nebo územní dokumentace není připravována, náklady nejsou stanoveny ani odhadovány." Jde o dobrý úmysl, je to dobrý plán, ale zůstává jen u vytipování vhodných lokalit. Aspoň prozatím.
Člověk nemusí být expert na vodní díla, aby dobře věděl, že postavit něco víc než plot nebo kůlnu na dříví je dnes hazard. Obyvatelé Přerova i polští řidiči dobře ví, jak je těžké postavit jen dálniční obchvat Přerova. Ten byl dlouhá desetiletí plánován, nic nezatopil, žádné domy nezboří a ani obyvatelům nebo přírodě neublíží. Přesto stále nejistý osud tolik důležitý stavby. V této stavbě jde "jen" o dopravu. Když by bylo nejhůř, bez dopravy na velké silnici umíme žít. Ale bez vody člověk nepřežije 3 dny. Postavit přehradu je ovšem na síly a představivost většiny odpovědných osob.
Na co se čeká? Přerovský Rej bude o tématu psát dále a prosíme čtenáře, pište nám na prerov@rej.cz, co si myslíte o výstavbě nových přehrad a jestli je podle vás boj proti suchu úspěšný.
