Pro připomínku událostí vznikly nové informační tabule, které přinášejí nejen historická fakta o Přerovském povstání, ale i fotografie lidí, kteří za vzpouru zaplatili nejvyšší daň. Dvě tabule budou umístěny u vsypové loučky přerovského hřbitova, třetí od tohoto týdne už stojí u vojenské střelnice v Lazcích, kam byli přerovští povstalci převezeni a nemilosrdně popraveni.
Válečné jaro 1945 nesmí být zapomenuto
Díky tabulím si budeme moci připomenout tragické události spojené s prvním květnovým dnem roku 1945, kdy vypuklo v Přerově první ozbrojené povstání proti okupantům v českých zemích. „Místní odbojové hnutí tehdy plánovalo otevřené protiněmecké vystoupení na okamžik, kdy se sovětská armáda dostatečně přiblíží k regionu. Avšak mylně interpretovaná informace ze zahraničního rozhlasu – že je konec války - předčasně vyvolala ozbrojené protinacistické povstání, do kterého se Přerované aktivně zapojili,“ vzpomněl historik Petr Sehnálek. A doplnil i smutná čísla tohoto pohnutého dne. Vzpoura, která byla záhy Němci potlačena, si vyžádala smrt 54 lidí, z nichž 42 zahynulo v souvislosti s událostmi v Přerově samém - 18 z nich padlo či bylo smrtelně raněno v přestřelkách, 2 byli umučeni, 1 zastřelen při zatýkání a 21 bylo popraveno v Lazcích.
"Už 1. května 1945 se obyvatelé Přerova pustili do odstraňování německých nápisů. Na fotografii je roh Městského domu (tzv. "Měšťák") na náměstí T.G.M. v Přerově" Zdroj: Vojenský historický ústav Praha.
Přerované se radovali předčasně
Odstraňování německých nápisů provázela bohužel předčasná radost. Nacisté se nehodlali Přerova vzdát bez boje. Podle zdrojů Vojenského historického ústavu v Praze zahájily německé síly, které byly k disposici, na přímý rozkaz Karla Hermanna Franka po poledni 1. května vojenské akce k opětovnému získání města. Nejtěžší boje probíhaly v Želátovské a Moštěnské ulici. Němci město z větší části ovládli do 16. hodiny. V prostoru nádraží se povstalci udrželi až do večerních hodin, ale i zde nakonec podlehli převaze nepřítele. U nádraží padlo 17 povstalců a 4 bývalí sovětští zajatci.
Jak dále uvádí VHÚ, celkem padlo v bojích s okupanty v Přerově na povstalecké straně 30 mužů a 20 bylo raněno. "Německé ztráty nejsou vyčísleny, odhadují se na 40 až 70 zabitých. Nacisté v dobytém městě vyhlásili v 18.00 hod. výjimečný stav. Podařilo se jim zajmout přibližně 100 povstalců, z nich 21 odvezli do Olomouce a ve střelnici v Lazcích popravili. S nimi zastřelili dva olomoucké vězně, kteří byli původně určeni pouze k vykopání hrobů. Německá 1. tanková armáda přes město ustoupila na západ k Olomouci a Přerov byl více méně bez boje obsazen sovětskými vojsky 8. května 1945".
Oslavy letos město neplánuje
Nové informační tabule jsou graficky ztvárněny v barvách národní vlajky – tedy v modré, červené a bílé. Grafika nese punc národního hrdinství a symbolů vlastenectví, s Přerovem je pak propojena prostřednictvím historického znaku města. Tabule vznikly ve spolupráci s Muzeem Komenského v Přerově, které poskytlo faktické podklady a fotodokumentaci.
Město Přerov letos bohužel nebude oficiálně žádné oslavy organizovat, zástupci města ale uctí památku obětí. „V tichosti přineseme květiny a pokloníme se těm, kteří za naši svobodu položili před tři čtvrtě stoletím své životy. Děkujeme všem, kteří také takto vzpomenou na hrdinství našich předků,“ řekl přerovský primátor Petr Měřínský (ANO 2011).
