Zprávy

Přerov na úpadku Univerzity Palackého nic nevydělá

Bohužel namísto ovací za úspěch vědců či studentů jsou zprávy o Univerzitě Palackého v Olomouci v poslední době plné zloby, svárů a nešťastných zmatků. Spekulace o podvodech v publikacích a jiné etické kauzy střídají šokující informace o milionových odměnách univerzitních pedagogů a stamilionových investicích s nejasným dopadem. Univerzita Palackého je paralyzována.

Historik ze Šumperka a současný rektor Univerzity Palackého, kterému je vytýkáno hazardování s budoucností univerzity. Zdroj foto: Univerzita Palackého

Rektor Univerzity Palackého, Jaroslav Miller, je považován za jednoho z nejslabších šéfů druhé nejstarší univerzity v našich zemích. Vytýkán je mu především nedostatek komunikace a slabé manažerské schopnosti. V poslední době rektor Miller zažívá horké chvíle.

Zatím není řešeno jeho odvolání z funkce před koncem mandátu, do kterého byl zvolen až do roku 2022. Situace na univerzitě začíná být ovšem natolik vážná, že emeritní rektoři dokonce vydali veřejné prohlášení ve snaze zachránit, co se dá. Redakce Přerovského Reje toto memorandum zveřejňuje v plném znění.


Memorandum emeritních rektorů k současné situaci na Univerzitě Palackého

Během shromáždění akademické obce na Přírodovědecké fakultě UP 9. 12. 2019 se rektor Jaroslav Miller snažil přesvědčit naplněnou aulu, že vidí dobré důvody pro to, aby vznikl vysokoškolský ústav CATRIN. O většině důvodů, které uvedl, by se dalo a také mělo zodpovědně diskutovat, což se v průběhu zmíněného shromáždění v náznaku také dělo. Překvapil ale důvod, který rektor explicitně na závěr jmenoval: VŠÚ vznikne, protože obě strany (centra na jedné a „zbytek PřF“ na druhé straně) jsou příliš znepřátelené.  

Ale není právě toto chvíle, kdy by měl rektor uplatnit svou autoritu a situaci řešit? A to v zájmu univerzity, jejího dobrého jména, v zájmu akademických hodnot, které má chránit? Když se ale díváme, jak to rektor a jeho tým činí, jsme velmi znepokojeni. K žádoucímu cíli nejspíš nepovede dát se vydírat výhrůžkami množstvím výpovědí a stávkovou pohotovostí. Nepovede k němu ani (pseudoprávními argumenty zdůvodněné) odmítání vydat data z experimentů v publikovaných článcích, ani zadávání kontrolních měření jen zdánlivě nezávislým pracovištím vně UP, nepovedou k němu ani pokusy odvolat demokraticky zvoleného děkana fakulty či svolávat mimořádné schůze univerzitního senátu, aby se věnoval účelové sestříhané nahrávce soukromého rozhovoru.  

Domníváme se, že nejprve je nutno uspokojivě a čistě uzavřít všechny etické kauzy. Až teprve ve chvíli, kdy UP úspěšně projde touto očistnou procedurou, lze diskutovat o tom, zda univerzita CATRIN opravdu potřebuje a v čem by měl být přínos této nové centrální jednotky celé UP, včetně jejího financování. Zakládat v současné situaci VŠÚ je hazard s budoucností UP. 

Jsme na akademické půdě, hledejme a podávejme přesvědčivé argumenty, které nás povedou k pravdě a spravedlnosti (nikoli nekončící řadu trestních oznámení). To se v současné době bohužel neděje a nedaří, což univerzitu paralyzuje a poškozuje její dobré jméno. 


V Olomouci, 12. 2. 2020


Prof. PhDr. Josef Jařab, CSc.

Prof. RNDr. Lubomír Dvořák, CSc. 

Prof. MUDr. PhDr. Jana Mačáková. CSc. 

Prof. RNDr. Miroslav Mašláň, CSc.


Prof. PhDr. Josef Jařab, CSc. , jeden ze špičkových rektorů Univerzity Palackého a spoluautor memoranda emeritních rektorů. Zdroj foto: Univerzita Palackého



Pošramocená pověst není příležitost pro jiné školy regionu

Memorandum emeritních profesorů nemá zatím viditelné dopady a situace nedošla změny. Pošramocená pověst Univerzity Palackého se rychle může negativně projevit na zájmu uchazečů o studium na této škole. Pokles počtu studujících by zároveň znamenal výrazný propad v příjmech olomoucké univerzity. Mnohem rychleji se ale může negativně promítnout situace do zájmu špičkových vědeckých a pedagogických pracovníků, kteří nebudou chtít působit na univerzitě zmítané vnitřními sváry.

O studenty i kvalitní pracovníky se tak mohou poprat univerzity mimo náš region, nejblíže je progresivní Masarykova univerzita v Brně nebo Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě. Příležitosti však mohou využít také dvě další vysoké školy, které jsou přímo z Olomouckého kraje: Moravská vysoká škola Olomouc a Vysoká škola logistiky v Přerově.

Obě jsou to vysoké školy mladé a nenabízí tolik oborů jako obrovská Univerzita Palackého. Obě školy navíc fungují i z hlediska nabídky oborů k Univerzitě Palackého jako spíše vzájemně se doplňující. Je tedy velmi pravděpodobné, že pokles zájmu o Univerzitu Palackého se nějak zásadně neodrazí v růstu zájmu o zmíněné další dvě regionální vysoké školy.