„Návrh odkupu této budovy bych mohl podpořit za předpokladu, že by mu předcházela veřejná diskuse s občany města a projekt by byl důkladně promyšlen. Například by měl brát ohled i na vznik nových parkovacích míst v parkovacím domě. Referendum je iniciativa, na kterou mají občané nárok a nemělo by jim být toto právo zapřeno,” říká zastupitel Pavel Ondrůj, který referendum navrhl a který oznámil svou kandidaturu do Senátu letos na podzim. Dále on k tomu dodává: “Občané sice budou rádi, že se v horizontu několika desítek let ušetří za nájemné, pokud by tato budova byla v majetku města. Jenže občany hlavně zajímá otázka jejího vzhledu, nechtějí další kontroverzní kašny na náměstí, chtějí být konečně na něco hrdí! U projektů jako právě tento bychom měli vždy vyžadovat architektonickou soutěž jako standard.” Ondrůj tak po vzoru svých spolustraníků opět rétoricky kopnul do kašny na hlavním přerovském náměstí, která byla zbudována za zesnulého primátora Valoucha.
O změně podoby budovy tzv. EMOSu se hovoří již od roku 2009, teprve až v posledním roce se však dostal na stůl návrh objekt zakoupit. Návrh koalice, jak úřad v této budově zařídit, však považují politici Společně pro Přerov a Piráti za nedostatečný.
“Všichni si přejeme krásnou a moderní radnici, ale zároveň takovou, které bude předcházet transparentní dialog všech stran a promyšlenost projektu do nejmenších detailů. Tím je například opomenutá budova TGM 18, která přímo navazuje na EMOS, avšak radnice o její koupi nejedná. Vidím zde pouze snahu získat si levné politické body a začít stavět do konce volebního období, nikoli řádný návrh úprav, jaký si budova radnice zaslouží,” ukončil předseda přerovských Pirátů Jaromír Horký, který se narodil v roce 1998 a píše o sobě, že "pracuje jako krajská mediální spojka Pirátů Zlínského kraje".
Díky novele zákona lze uspořádat referendum souběžně s krajskými volbami na podzim tohoto roku. Souběžné hlasování povede k vyšší účasti na hlasování, a tedy i k vyšší platnosti a závaznosti rozhodnutí přijatých v místním referendu a zároveň povede ke snížení finanční zátěže obecního rozpočtu.
Technická poznámka redakce - výtah z hlasování zastupitelstva dne 3. 2. 2020:
Hlasování o usnesení
Návrh p. Galety (za SPD)
- ZM navrhuje, aby právní úkon odkoupení budovy EMOS na nám. TGM byl schválený formou místního referenda dle zákona 22/2004 Sb.
- RM bude na základě usnesení ZM organizovat průběh referenda
- Hlasovat o návrzích k místnímu referendu společně
Pro: 9 (26%) Proti: 18 (51%) Zdrželo se: 3 (9%) Nehlasovalo: 1 (3%)
Kontext a upřesnění
Referendum je v Přerově veliké téma. Kromě prohlášení pirátské strany se k aplikaci přímé demokracie dlouhodobě hlásí také SPD a další strany. Nejen v minulém volebním období byla takřka denně na přetřesu kauza přerovské spalovny odpadů. Tehdejší vedení města uzavřelo memorandum s francouzskou firmou Veolia. tehdejší primátor Puchalský (Společně pro Přerov) o možnosti referenda dlouze psal a řešil, jestli je nebo není vázán dřívějšími usneseními. Věc se začala komplikovat a do technicky a věcně problematické situace vnesla politika více problémů a další zmatení.
K této aktuální debatě nutno dodat, že na zastupitelstvu dne 3. 2. 2020 hlasovali pro referendum o EMOSu zastupitelé za velmi zajímavý koktejl stranických idejí SPD, Společně pro Přerov a Piráty a Trikolóru. Občan sám si udělá názor. Dokonce komunisté se zdrželi, resp. jeden hlasoval s radniční koalicí proti referendu. Tímto opravujeme původní vyznění článku, který vypadal, že to byl pan Ondrůj nebo Horký nebo někdo jiný, kdo referendum navrhl. Navrhl to pan Galeta a ten sedí v zastupitelstvu za SPD.
Kdo chce kam...
Snad opět v naději na zisk volebních hlasů přijde někdo příště s referendem o výši poplatku za odpady nebo třeba za pejsky či lístky na MHD, případně bude referendum o Strojaři, obchvatu, bobrech na laguně nebo o čem ještě? To by byla panečku se zastupitelskou demokracií pěkná mela, jak by lidově dodal bedlivý pozorovatel dění v okresním městě.
V řadě států světa je aplikace referenda výrazem vyspělé demokratické politické kultury. Ve většině jiných případů je referendum a jiné prvky přímé demokracie často populistickou doménou extremistických stran. V České republice je politický systém postaven na zásadách zastupitelské demokracie a vůli lidu, občanů státu, vykonávají volení zástupci. Prvkem přímé demokracie je např. volba prezidenta (dříve byl volen Parlamentem České republiky). Většina politických expertů se staví k širší aplikaci různých referend spíše skepticky a zdrženlivě právě z toho důvodu, že se často stávají jen demagogickou a politickou kulturu poškozující zbraní v rukou extremistických a radikálních stran a hnutí.
Často odkazovaným příkladem země s hojnou aplikací prvků přímé demokracie je například Švýcarsko. Jeho svébytná politická kultura se vyvíjela diametrálně odlišně od politické kultury české, natož přerovské. Přesto je i Švýcarsko zemí postavenou na základech zastupitelské demokracie na všech úrovních. Skutečně přímá demokracie, kde všichni rozhodují o všem je možná dnes již jen teoreticky. Vzorem je řecká polis, kde se sněmy řádově stovek občanů (mužů) radily a hlasovaly. Ženy, otroci a někdy třeba nemajetní byli z hlasování vylučováni. Ostatně i ve Švýcarsku se volební právo přiznalo ženám až v 2. pol. 20. století.
Tolik ve zkratce k ideálům a jejich praktické aplikaci v 21. století.
