Společnost

Zbyněk Mlčoch: Jak nám bylinky pomáhají v zimních měsících

Léčivé rostliny rostou určitě i v zimě. Odolný je např. popenec, jitrocel, žabinec, ale vidět je možné i kokošku. V trávě můžete také potkat květ sedmikrásky a na bylinkovém záhonku se zatím stále velmi dobře daří smilu italskému. Jak s bylinkami v zimě pracovat aby nám pomáhaly, na to jsme se zeptali odborníka Zbyňka Mlčocha.

Ilustrační obrázek

Ikdyž list kostivalu už neuvidíte, protože se rozpadl a už jsou jen kořeny pod zemí, které těžko najdete, není důvod zoufat! Je totiž možné jít do lesa a nasbírat dřevokazné houby, ze kterých je možné udělat tinktury nebo je nasušit. Patří mezi ně třeba čirůvka dvoubarvá na trávicí potíže nebo penízovka sametonohá. Ta posiluje imunitu, je účinná proti kandidě a mj. má cytostatické účinky (doplňková léčba). Dále outkovka pestrá na bakteriální záněty, je ochranou organismu při chemoterapii a podporuje nervový systém. Z dalších léčivých hub bych zmínil ohňovec obecný (silně antibakteriální) nebo jidášovo ucho na vysoký cholesterol. Je i prevencí krevních sraženin v těle.

V zimě je možné sbírat kůru stromů - např. dubová kůra. Dělá se to tak, že se nařežou větvičky o tloušťce zhruba malíčku nebo tenčí, dáme je do vody do teplé místnosti a kůra změkne. Takovou kůru pak používáme na léčebné účely. Využít můžete také bergenii list na záněty v krku či skoro celou zimu zelený vlaštovničník.

Dále je možné sbírat třeba jehličí z borovic, které obsahuje např. vitamín C a fytoncidy, které mají vliv na záněty v dutině ústní a na přemnožení bakterií v ústech. Z jehličí se dělá čaj, který je velmi chutný, ale i masti. Z borovic se používá také pryskyřice na otoky, kožní záněty a krtice ("boule na krku"). Pryskyřice z modřínu se používá na bolesti zubů. Sbíráme třeba i šištice z olší, které jsou vynikající na chronické průjmy jak u lidí, tak u zvířat. V zimě je možné sbírat listy břečťanu. Je polojedovatý, takže se používá ve velmi malých dávkách na těžké nemoci dýchacích cest (zápal plic, CHOPN, chronické záněty průdušek apod.).

V chladném období se každý jistě setkal s rýmou, je něco co ji pomůže rychle a efektivně vyléčit?

Na rýmu se používá hlavně rýmovník a majoránková mast. Zatímco rýmovníkový list se rozdrtí mezi prsty a inhaluje, zmíněná mast je vynikající na tzv. zadní rýmu u dětí. Od té doby co ji vyrábím mám mnoho pozitivních ohlasů od rodičů dětí. Dětem totiž uvolňuje hleny, takže se ve spánku nedusí hleny a výrazně lépe se při rýmě vyspí. Mast je i prevencí zánětu nosních dutin. Vylepšuji ji tím, že do ní dávám trošku heřmánkového oleje a esenciálních olejů z levandule a tea tree. Mast je díky tomu příjemně voňavá. Aplikuje se kolem nosních dírek, na bok nosu a dolů na čelo, kde se také nachází nosní dutiny.

Jak je to s kašlem? Určitě je rozdíl mezi suchým a vlhkým. Nebo je nějaká univerzální bylina, která pomůže v obou případech?

U suchého kašle používáme léčivé rostliny, které mají v sobě slizy. Z těchto rostlin neděláme čaje, protože se slizovité látky horkem rozkládají. Děláme studené maceráty, takže bylinnou drogu dáme na 6-8 hodin do vody a ohřejeme ve vodní lázni (jako bychom nahřívali čokoládu na vaření) max. na teplotu 40°C (kontrolujeme teploměrem). Patří mezi ně proskurník, divizna, topolovka a sléz. V poslední době začínám experimentovat s rostlinou, které se říká světelný kořen neboli jam čínský. Je silně slizovitá a i ta je velmi doporučována na suchý kašel.  

Na vlhký kašel používáme např. tymián. To je jedna z nejlepších léčivých rostlin na kašel vůbec. U dětí je vynikající mateřídouška. U velmi malých dětí je možné dát mateřídoušku odvar i do vany do koupele. Působí u nich velmi dobře na nachlazení a rýmu. Má i aromaterapeutické účinky. Tymián lze označit za univerzální léčivku na kašel.


Ilustrační foto: Univerzální bylinka na nachlazení - tymián

A co nějaký voňavý čajík na chuť?

Pokud to má být čajík, který má být voňavý a pro potěšení, používají se do něj např. skořápky z ořechu, skořice, hřebíček, kůra z biopomeranče, trošku badyánu, med, ale můžete si do něj dát cokoliv, co vám chutná a připadá vám, že by v čaji mohlo být. Ze surovin můžete vyrobit odvar krátkým povařením na slabém plameni. Dospělí si do něj mohou kápnout trošku rumu. Čaj z výše uvedených surovin je možné pít i dlouhodobě. Neobsahuje žádné agresivně působící rostliny. Do čaje můžeme přidat i list maliníku, jahodníku, ostružiníku. To jsou slabě působivé léčivé rostliny, které je možné pít prakticky bez omezení do tzv. "denních" čajů v podstatě po celý rok. Pokud se ptáte na bylinu, kterou je možné dlouhodobě popíjet v průběhu zimy jako prevenci nachlazení, určitě bych doporučil bez černý květ. Dobře chutná, krásně voní, zlepšuje náladu a ještě léčí.

Jaké jsou zásady míchání bylin, pokud se rozhodneme namíchat si vlastní směs?

Ač se to nezdá, tato otázka je asi nejtěžší ze všech. Pro míchání bylinných směsí je nutná letitá praxe s léčivými rostlinami, cit a intuice. Rostliny je potřeba znát nejen jak vypadají, ale také jak silné účinky mají. Existují silné rostliny jako je třeba šalvěj, srdečník, kokoška, pelyňky apod. a ty se dávají prakticky vždy do směsí. Platí, že většina silně působících a polojedovatých rostlin nejsou vhodné pro děti a těhotné ženy.

Lidé se mne často ptají, proč nemám eshop s bylinnými tinkturami, kde by si mohli tinkturu objednat přímo a proč je potřeba se se mnou domluvit na messengeru či emailu. Důvod je ten, že velmi často s lidmi probírám jejich zdraví z více pohledů a ptám se i na vedlejší, zdánlivě nesouvisející okolnosti jako je třeba dlouhodobý stres v práci či vztahu nebo vedlejší nemoci. Podle toho pak vybírám léčivé rostliny "na míru". Vliv má určitě i věk, pohlaví, chronická onemocnění, prodělaná onemocnění nebo užívání léků. Kdo bere léky na tlak či antidepresiva, neměl by užívat třezalku apod. Podobně třeba u toho kdo je ve stresu a má vysoký krevní tlak zabírají konkrétní vyzkoušené rostliny. Je to v tom tedy dost empirie.

Více informací se dočtete na stránkách www.bylinkyprovsechny.cz