Společnost

O léčivé síle bylin s neurologem Zbyňkem Mlčochem

Bylinná léčba v klasické medicíně je v naší republice zatím nepředstavitelné sci-fi. Lékař který by se zároveň věnoval bylinám je u nás spíše raritou. Většina praktikujících doktorů propagauje především klasická farmaka a bylinnou léčbu nechávají stranou. Zbyněk Mlčoch je v tomto vyjímkou. Jako praktikující neurolog je také vášivým bylinkářem. Jeho webové stránky navštěvují tisíce lidí, ať už chtějí poradit s určením konkrétní rostliny nebo radu na nějaký neduh.

V těchto podzimních sychravých dnech je potřeba povzbudit imunitu, aby žádné bakterie a viry nedostaly šanci. V lékárnách najdeme k těmto účelům spoustu podpůrných léků, ale většina z nich má složení, které našemu tělu mnohdy víc škodí, než pomáhá. Nejlepší možnost proto nabízejí bylinky, nebo preparáty založené na bylinných základech. Jaké použít, aby naše zdraví zůstalo až do jara bez újmy? Na to jsme se zeptali odborníka na byliny a jejich zpracování MUDr. Zbyňka Mlčocha.


Jaká je Tvoje současná profese a čím se živíš?

Jsem neurolog, pracuji v nemocnici Přerov, Prostějov a v lázních Slatinice. Živí mě tato práce, webmastering a okrajově i bylinky. Léčivým rostlinám se ale věnuji spíše pro radost a proto, že pomáhají nemocným lidem. To mě těší a vnitřně naplňuje. 


Jak se to stane, že se běžný lékař dostane k bylinám a věnuje se jim?

K bylinám jsem se dostal náhodou. V roce 1994 koupila má mamka knihu Zdraví z boží lékárny od Marie Treben. Vzpomínám si jako dnes, jak jsem byl nadšený z toho, že rostliny v přírodě nacházím a dokonce že mohou a umí pomáhat. Byť je kniha v tuto chvíli již zastaralá, tak samotné nadšení mě od toho roku 1994 neopustilo. Doma mám přes 60 knih o bylinkách, ze kterých se snažím vyčíst moderní farmakobotanické poznatky. Na své bylinkové zahradě pěstuji desítky rostlin, které rostou nejen na záhoncích, ale vysemeňují se již i do trávníku.


Využíváš fytoterapii i ve své lékařské praxi? Mohou mít byliny v neurologii vůbec uplatnění? 

Jsem nemocniční lékař nemám dovoleno používat byliny v rámci nemocniční praxe. Nemocnice bohužel na toto není připravena a bylinná léčba oficiálně v ČR není schválená (na rozdíl např. od Švýcarska). Samozřejmě ve své internetové bylinkové poradně doporučuji různé léčivé rostliny na neurologické potíže. Např. na neuropatii a neuropatické bolesti třezalkovou tinkturu, na rekonvalescenci po cévní mozkové příhodě pupečník či na neuralgie trojklanného nervu tepelně zpracované bezinky. Na roztroušenou sklerózu má částečný efekt extrakty z konopí. Konopí ale nepěstuji, jen doporučuji. A bylinky fungují. Pomáhají lidem už tisíciletí a na tom se hned tak nic nezmění.   


Foto: Sběr komonice, která je prevencí sraženin například v letadle když se dlouho sedí.

Přeci jen je na takovém, informacemi nabitém webu, hodně práce. Pomáhá Ti někdo?

Na webu www.bylinkyprovsechny.cz pracuji převážně sám. Dlouhodobě se mnou ale spolupracuje paní botanička Jana Nováková. Je pro mě důležitá, protože pokud má rostlina léčit, musí být jasně určeno, že jde o tu správnou. Botanický nadšenec a člen České botanické společnosti Martin Sedlák pro web píše články jak rozlišovat velmi podobné rostliny od sebe navzájem.


Na internetu spousta lidí řeší své zdravotní obtíže alternativně. Kde je ta hranice, kdy bychom se měli odpoutat od přírodní léčby a raději navštívit lékaře?

S oblibou říkám, že pokud má být někdo léčen bylinkářem, měl by mít nejdříve diagnózu od lékaře. Dvojnásobně to platí u stavů, kdy je podezření z onkologického onemocnění. To se může projevovat např. hubnutím, nečekaným krvácením, dlouhodobými zvýšenými teplotami, bledostí s únavou apod. Určitě bych si nikdy nedovolil říci pacientovi, kterému byla stanovena rakovina, aby se spolehl jen na byliny. Byliny a v tomto případě určitě i dřevokazné houby umí velmi pomoci, ale nejsou všespásné a hlavní slovo má vždy onkolog. Tím chci říci, že hazard se životem pacienta nepřichází v úvahu.


Je nějaký medicínský obor, kde by se mohly byliny více používat a mají efekt stejně dobrý nebo lepší než léky?

Ano. Hlavně gynekologie a porodnictví. 80% gynekologických léků by bylo možné nahradit léčivými rostlinami. Léčivky umí velmi efektivně ovlivnit všechny problémy s menstruací, dále pomoci s otěhotněním, provedou těhotenstvím, mohou usnadnit porod a pomáhají i v poporodním období. Zásadním přínosem jsou i v období klimakteria.

Byliny dále umí dobře pomoci i u nejčastějších onemocnění. Léčí nachlazení doprovázená rýmou, kašlem, zahleněním a teplotami. Byliny umí pomáhat i s celou řadou kožních onemocnění, trávicích potíží apod. Kožní onemocnění a vlasy se ale léčí oklikou přes očistu vnitřního prostředí a orgánů (játra, ledviny). Zevní aplikace bylin na ložiska je pak už jen doplňková. Dobré zkušenosti mám s léčbou vypadávání vlasů nebo s nekvalitními vlasy. I to umí léčivky řešit. A to je zrovna místo, kde si klasická západní medicína moc neví rady a dost tápe.


Mohou byliny fungovat i jako plnohodnotná náhražka běžných antibiotik? Které?

Podle mých zkušeností skutečně mohou být léčivé rostliny adekvátní náhradou běžných antibiotik. Bylin s antibiotickým efektem je celá řada, ale za silně působící bylinu považuji lichořeřišnici. Sám si ji pěstuji a vyrábím z ní antibiotickou tinkturu. Může se dělat z květů, ale účinnější je ze semen. Pokud má někdo (většinou ženy) těžký zánět močových cest s horečkou, silnými bolestmi v podbřišku a krev v moči, tak je to právě lichořeřišnice, která velice efektivně pomůže. 

Je to ale rostlina, která pomáhá nejen při bakteriálních infekcích, ale i při virových. Velmi dobře totiž účinkuje na opary v obličeji. Nejen že je léčí a vyléčí, ale funguje i jako prevence, pokud se obličej občas namaže lichořeřišnicovou mastí.

Tam, kde si klasická medicína „láme zuby“ může pomoci příroda. Dokazuje to obávaná infekce zlatým stafylokokem. Toho vyléčíme antibiotiky z lékárny poměrně svízelně a pokud se chceme vyhnout lékům, dobře na něj zabírá propolis. Může se používat vnitřně (což moc lidí neví), ale i zevně na kožní hnisající ložiska či na jakékoliv problémy v ústech včetně aft. Byť je propolis živočišný produkt od včel, nedám na něj dopustit a s oblibou ho doporučuji všem lidem, co nemají alergii na včely. Vím, že funguje, pomáhá a k tomu ještě krásně voní. Vyrábím z něj tinkturu, kterou mám doma vždy připravenou ve sleničce i v malém sprayi.


A co antivirotika, pokud nás položí například chřipka? Co nám může pomoci?

Co se týče virových onemocnění, tam si do značné míry musí tělo pomoci samo a léčí se převážně jen příznaky nemoci. Antivirotika se používají spíše výjimečně u starých lidí a některých dětí. U běžných virových chorob je důležitá podpora imunity. Na chřipku bych se nebál použít na stimulaci imunity echinaceu (třapatka) nebo hlívu ústřičnou. Specifikem látek s imunomodulačním účinkem ale je, že by se neměly extrahovat vařící vodou ve formě čaje (nálevu), ale měly by se získávat zastudena. Ideální způsob extrakce je tedy tinktura. Navíc glukany obsažené v hlívě by neměly přijít ani do styku s kovem (na krájení hlívy a skoro všech bylin proto používám keramický nůž), takže někdy je zpracování léčivých rostlin a dřevokazných hub docela věda a znalosti jsou nezbytnou nutností. Nicméně lidé si třeba právě echinaceu velmi chválí a shodně udávají, že je dobrou prevencí běžných infektů. A pokud už vzniknou, tak urychluje jejich vyléčení.


Přes zimu asi budeš odpočívat, ale na jaře a v létě jsi se jistě nezastavil. Co všechno sbíráš a jaké jsou Tvoje oblíbené lokality?

Čistota prostředí je pro mě velmi důležitá. Nesbírám ve městech, u silnic, dálnic, továren a v okolí železničních kolejí. Byliny sbírám velice často v odlehlých lokalitách – různé louky, lesy, okraje lesů, mokřady apod. Lokality hodně střídám, protože kde některá léčivá rostlina roste, tam nemusí růst jiná, takže je to hodně o hledání a také o zapamatování si nalezišť. Platí, že kde rostlina roste jeden rok, je velmi pravděpodobné, že na stejném místě bude růst i další rok. Byliny rád sbírám sám, protože je to pro mě takový „obřad“ a zvláštní událost. Vždy když je dávám v přírodě do košíku nebo přímo do sklenice s budoucí tinkturou, myslím na to, jak pomáhají lidem s jejich zdravotními potížemi. Dříve jsem to nedělal. Naučil mě to až můj kamarád a známý bylinkář Vláďa Vytásek z Litovle.

V současné chvíli se dá říci, že hlavní bylinková sezóna již skončila, ale nadšené bylinkáře aktuálně ještě čeká poslední věc a to je sběr kořenů. Lokality na sběr kořenů si musí každý vytipovat před podzimem, protože až rostliny začnou tzv. zatahovat do země (tj. uvadá nať), rostlinu už není tak jednoduché najít, identifikovat a hrozí záměna. Je proto nutné jít na jistotu.


Jaké byliny je vhodné sbírat a jak si je můžeme na zimu uchovat? Jsou lepší čaje, sirupy nebo tinktury a proč?

Co se týče rozsahu sběru léčivek, tomu se meze nekladou a je důležité vědět, na co později bylinnou drogu chceme použít a tím způsobem ji zpracovat. Ve své praxi z velké části rostlin dělám tinktury. Tinktur vyrábím několik desítek druhů a to jak z u nás rostoucích léčivek, tak i z těch exotických. 

Další způsob zpracování je výroba olejů, sirupů, sušení a pak třeba takové speciality jak je nakládání do medu, výroba bylinných vín a likérů.

Nejvíce vyrábím ale tinktury a to hlavně proto, že dlouho zachovávají léčivé účinky, dobře extrahují léčivé látky a je z nich následně možné vyrobit mazání (gely, masti). Lze je využít i pro děti, kdy se dětem nakapou do horkého čaje. Pokusy bylo totiž zjištěno, že pokud se malé množství tinktury (cca. do 15 kapek) nakape do tekutiny o teplotě 90°C, alkohol z ní zcela vyprchá.

Osobně mám na každou zimu připravený i med a propolis. Některé byliny si suším. Platí to hlavně u rostlin, které jsou k dispozici v nadbytku (často ty, které si sám pěstuji) – např. bez černý květ, dobromysl, saturejka, tymián, svízel syřišťový, třezalka, maliník, zlatobýl nebo třeba tužebník. Tužebník je vynikající rostlina třeba na nachlazení a bolesti kloubů, protože obsahuje salicyláty (náhrada Aspirinu). Tužebník jilmový obecně patří mezi oblíbené rostliny většiny bylinkářů.


Pokud Tě skolí nějaké nachlazení, po jaké bylině sáhneš?

Skutečnost je taková, že upřednostňuji prevenci před léčbou. Minulou zimu jsem jedl denně 1 lžičku medu v jogurtu a neměl jsem rýmu, kašel ani teplotu. Pokud bych ale už onemocněl, využil bych na vlhký kašel jitrocel nebo tymián. Na suchý kašel třeba diviznu nebo sléz (pozor – obě rostliny se macerují za studena). Na rýmu nastrouhaný křen a rýmovník (obě rostliny se inhalují). Na teplotu a bolesti při viróze bych důvěřoval tužebníku. Na zahlenění a rovněž na teplotu bych použil lipový květ. Na záněty v krku bych kloktal šalvěj nebo řepík.


Jakou mají byliny trvanlivost?

Samotným sušením se snižuje koncentrace některých účinných látek. Sušená bylina má za správných skladovacích podmínek trvanlivost do 2 let a s časem účinnost klesá. U tinktur je účinnost 3 roky a více. Někteří bylinkáři hovoří i o 7 letech.

Záleží hodně na tom, o jakých látkách se bavíme. Konopí má skoro 1000 látek, česnek kolem 700. Různé látky mají různou dobu degradace, takže nelze říci, že by byla tinktura nebo sušená rostlina zcela neúčinná nebo naprosto účinná. Vždy je to něco mezi.


Pořádáš i semináře po republice, kdy je nějaký nejbližší, na který by si nás mohl pozvat?

Ano, pořádám je na Moravě i v Čechách. V současné chvíli plánuji i přednášku na Slovensku ve městě Martin, která by se měla uskutečnit příští rok. O přednáškách a praktických kurzech vždy informuji na Facebooku Bylinky pro všechny. V současné chvíli je většina kurzů ale již obsazených. Kurzy jsou jednodenní i víkendové. Přednáška většinou trvá kolem 3 hodin. Přednášky jsou zajímavé i tím, že posluchači mohou ochutnat čaj ze mnou nasbíraných bylin, dále si mohou osahat pomůcky, které na zpracování rostlin používám a také se podívat na vhodnou literaturu pro začátky studia bylin. V dubnu 2020 jsem pozvaný do České televize, což bude další způsob, jak propagovat byliny mezi lidmi.