„Ze zpracované strategie vyplývá, že na území města působí více než 8 000 aktivních podnikatelských subjektů, které mají ze zákona povinnost zajistit si legální nakládání s odpady. V praxi však zejména drobní a střední podnikatelé tuto povinnost neplní systematicky ani prokazatelně. Typicky jde o administrativní provozy, služby, maloobchod, řemesla či gastronomii, jejichž odpad má podobné složení jako komunální odpad z domácností. Právě tato podobnost vede k nejasnostem a k zatěžování městského systému,“ popsal problém náměstek přerovského primátora Miloslav Dohnal.

Navrhovaný projekt počítá s komplexním zapojením podnikatelů do systému města, tedy jak v oblasti tříděného, tak směsného odpadu. Tento model je podle odborníků nejefektivnější, nejlépe kontrolovatelný a přináší stabilní příjem do rozpočtu města. „Cílem není zvyšovat počet nádob ani svozových kapacit – podnikatelský odpad již dnes do systému vstupuje, nově má být spravedlivě evidován a zpoplatněn,“ řekl vedoucí odboru majetku Alexandr Salaba. Očekávaný přínos by měl být v řádu několika milionů korun.

Součástí projektu má být také využití moderních digitálních nástrojů, které umožní identifikaci podnikatelů, uzavírání smluv, automatizaci fakturace i kontrolu plateb. „Projekt má přinést větší pořádek v systému, rovné podmínky mezi občany a podnikateli a dlouhodobě udržitelné financování nakládání s odpady ve městě,“ konstatoval Petr Školoud z přerovského magistrátu.

Foto: Konec šedé zóny. Rada města Přerova vzala na vědomí přípravu projektu i závěry Strategie zapojení podnikatelů do systému odpadového hospodářství města a uložila odboru majetku zahájit jeho realizaci – a to ve spolupráci s dalšími odbory magistrátu a Technickými službami města Přerova.