„Bronzovou medaili Komenského získávají sportovci, umělci, vědci, pedagogové i další osobnosti. Chceme tak ocenit ty Přerovany, kteří svým životem a dílem šíří dobré jméno našeho města,“ upřesňuje primátor Petr Vrána.
Cena se od roku 2015 uděluje vždy ve třetím roce volebního období a předává se 28. října – v Den vzniku samostatného československého státu – při slavnostním aktu na přerovském zámku. Zastupitelé se letos rozhodli ocenit šest osobností. Jsou mezi nimi rybář, lékař, folkloristka, dirigent, spisovatelka i moderátor, který je oceněn in memoriam.
Alexander Majer (1947)
Aktivním členem místní organizace Českého rybářského svazu je od roku 1975 a je nejdéle sloužícím předsedou přerovského spolku. Změnil hospodaření na rybochovných zařízeních rybářských revírů v Přerově a okolí a zavedl chov celé řady ryb v Přerově – například amura bílého, jelce tlouště, sumce velkého. Má významný podíl na stavbě budovy sídla přerovského rybářského svazu, skladu krmiv či strážního domku u chovného rybníka v Želatovicích. Je autorem projektu vybudování příkopových rybníčků v Předmostí. Podporoval výchovu mladých rybářů – za jeho předsednictví složily úspěšně zkoušky pro vydání rybářského lístku stovky dětí. Je držitelem III., II. a I. stupně čestného odznaku ČRS a medaile „Za mimořádné zásluhy o rozvoj Českého rybářského svazu“.
Michal Chromec (1948)
Od roku 1973 působí v Přerově, kde se věnuje své lékařské praxi. Je velkým podporovatelem sportovní činnosti. Už od roku 1989 je prezidentem Sportovního klubu Přerov, kde od počátku zajišťuje podmínky pro sportování a zdravý životní styl dětí, mládeže i dospělých. Právě pod jeho vedením se sportoviště modernizovalo – mimo jiné se postavila umělá atletická dráha. Pětadvacet let byl členem městského zastupitelstva. Jako předseda představenstva společnosti Vodovody a kanalizace Přerov měl významný podíl při záchraně vlivu města jako vlastníka vodohospodářské společnosti. Mimo jiné se zasazoval proti prodeji akcií rozhodujících akcionářů. Stal se spoluzakladatelem Nadace pravda o vodě, která stále poskytuje poradenskou a osvětovou činnost.
Magda Barboříková (1957)
Folkloru a studiu hanáckých krojů se věnuje více než 35 let. O krojích přednáší, rekonstruuje je a ručně zhotovuje jejich jednotlivé součásti. Je excelentní krojovou švadlenou, krejčovou a výšivkářkou – má na kontě nejen renovace století starých krojů, ale i ušití nespočtu márinek, kordulek, spodnic, fěrtůšků, vestiček a špencrů pro Folklorní soubor Haná Přerov, jehož je členkou od svých 30 let. Její největší přínos pro zachování tradiční lidové kultury spočívá v rekonstrukci původních vzorovaných tisků na textil, tvorbě krojových součástí z těchto látek a obnově zimních krojů. Založila spolek Cukrle a stála při obnově masopustní tradice. Spolupracovala na vydání knihy Hanácký lidový oděv. Je členkou výboru Hanáckého folklorního sdružení.
František Tkadlec (1960)
Vystudoval Konzervatoř Brno v oboru hra na pozoun. Během vojenské základní služby hrál u Posádkové hudby Příbram. Jako učitel začínal v Lidové škole umění ve Valašských Kloboukách. V roce 1994 přešel na ZUŠ v Přerově a o tři roky později se stal kapelníkem a dirigentem Dechového orchestru Haná. Jeho rukami prošly stovky mladých muzikantů, s nimiž absolvoval přes 500 koncertů – z toho asi padesát v zahraničí. S orchestrem vystupoval například ve Francii, Německu, Polsku, Švýcarsku, Chorvatsku, Itálii a Litvě. Jezdí i na festivaly do Vysokého Mýta, Štětí, České Kamenice a dalších měst. Je držitelem Ceny Olomouckého kraje za významný hudební počin, ocenění Pedagog Olomouckého kraje a společně s manželkou Ocenění Svazu hudebníků České republiky.
Lenka Chalupová (1973)
Spisovatelka a novinářka, absolventka žurnalistiky. Patří k nejúspěšnějším českým spisovatelům současnosti, její knihy se tradičně ocitají na předních příčkách žebříčků. Je autorkou 13 knih, které si získaly čtenáře po celé republice i za jejími hranicemi, mnohé se dočkaly dotisků. Děj většiny příběhů se odehrává v Přerově nebo v některé z jeho částí. Výrazným literárním počinem byla volná trilogie Kyselé třešně, Páté jablko, Svatojánské ořechy – knihy vyšly také v audio podobě namluvené herečkou Danou Černou. Letos vydala román Když se trhá nebe. Nedávno podepsala smlouvu s filmovou agenturou z Los Angeles na šest knih. Je členkou Asociace spisovatelů a držitelkou Ceny Olomouckého kraje za literaturu. Působí jako tisková mluvčí Přerova.
Václav Havlík (1988–2025)
Přerovský rodák se zasloužil o propagaci města prostřednictvím moderní videotvorby – jeho cílem bylo vzbudit u Přerovanů hrdost na jejich město a současně zvýšit povědomí o městě u lidí, kteří jej dosud nenavštívili nebo vůči němu měli předsudky. Společně se svou přítelkyní Marií Sehnálkovou založil projekt Město Přerov lokálně a neofiko, kde pravidelně informoval o dění ve městě. Zabýval se i dosud příliš neprobádanou židovskou historií města a zasloužil se o realizaci prvních kamenů zmizelých v Přerově. Byl také iniciátorem uměleckého graffiti, které vzniklo na třídě l7. listopadu. Přerované jej znali rovněž jako moderátora různých akcí. Ocenění mu bude uděleno in memoriam – Václav Havlík zemřel předčasně ve věku 37 let letos 21. dubna.
