V odpoledních hodinách oznámila na stálou službu vnímavá žena, že na zelené ploše nedaleko cyklostezky dlí mládě sovy a hledí. Vzhledem k tomu, že kolem pobíhají psi, pojala podezření, že dlení sovího puberťáka nebude mít dlouhého trvání a snadno se změní v tlení. Přislíbila, že bude vartovat, než přijedou strážníci, ale nesmí to trvat dlouho. Netrvalo. Za deset minut byla na místě zkušená hlídka, která už měla na kontě slušných pár ptáčků, plazů i savců. Nálezkyně označila cíl a vyrazila po svých. Strážníci se vydali prozkoumat lovený subjekt. Z travin koukaly zmuchlané šedé lyžařské ponožky po třicátém praní s obříma očima. Plstnatý týpek se snažil nejdřív utéct, ale to mu šlo ještě hůř než létání, takže zahájil eliminaci primátů pohledem. Nutno říct, že taky žádná sláva. Vypadal u toho jak pařmen po koktejlu z lysohlávek.

Strážníci ignorovali zamýšlenou dezintegraci i smrtící kletbu a prachsprostě ho popadli za šosy. Kalous to náležitě okomentoval a přidal další fázi výhružného zírání. Nic. Stále ho drželi. Hlídka ho prohlédla, a protože se jevil více než zdravě, transportovala ho na rozsochu nedalekého stromu. Šedý žmolek z toho byl chvíli na větvi, nicméně vzápětí řekl od plic, co si o takovém zacházení myslí a vydrápal se ještě výš. Na další větev. Když ho hlídka po zhruba dvou hodinách zkontrolovala, pořád tam seděl a častoval kolemjdoucí krtutopřísnými pohledy.