Čtvrtek 1. května
První květnový den roku 1945 se krvavě zapsal do kroniky města. Všechno tehdy směřovalo k tomu, že se po šesti letech útrap republika opět nadechne svobody - jenže nadšení Přerovanů bylo předčasné. Byli v ten den rozradostněni zprávou z místního rozhlasu, který do ulic města přinášel slova o kapitulaci německých vojsk. Lidé se shromažďovali na náměstí, vyvěšovali vlajky, zpívali hymnu, stavěli barikády a odzbrojovali německé vojáky. Radost ale trvala sotva pár hodin, brzy ji vystřídala pachuť klamu. „Bylo už pak pozdě, když se dozvěděli, že rozhlas přinesl mylnou informaci a válka pokračuje. Příslušníci gestapa běsnili nad jejich troufalostí a začali připravovat akt pomsty. Jmenné seznamy povstalců se plnily. Příkazy k zatčení se měnily v rozsudky smrti. Dvaatřicet povstalců padlo v boji v přerovských ulicích a jednadvacet jich bylo popraveno na střelnici v Lazcích,“ vzpomněl na osmdesát let staré události primátora města Petr Vrána.
A právě na prvního máje chystá Přerov hned několik akcí – většina z nich se odehraje v kině Hvězda. „Od 10 hodin bude poprvé v letošním roce otevřen pro veřejnost protiatomový kryt. Vzhledem k tomu, že kapacita prohlídky je omezená na 60 osob, je vhodné si zajistit vstupenku s předstihem, a to buď osobně na pokladně kina v jejích otevíracích hodinách, anebo online na webu www.kinohvezdaprerov.cz,“ vzpomněl ředitel Kulturních a informačních služeb města Přerova Jaroslav Macíček.
Prvomájový program bude pokračovat ve 13 hodin projekcí dokumentu „Přerovské povstání, 75 let poté“. „Od natočení dokumentu uběhlo už 5 let, během nichž historici pokračovali v bádání a podařilo se jim vypátrat některé nové skutečnosti, které s tímto tématem přímo souvisejí," pozvala na následnou besedu s odborníky autorka dokumentu a vedoucí kina Svatava Měrková. Od 15 hodin pak kino zahraje v premiéře film z produkce Marvel Studios – Thunderbolts*. V hlavní roli se, jako filmová sestra sovětské agentky KGB a pozdější členky týmu Avengers Black Widow, představí Florence Pugh.
Další program bude pokračovat na parkovišti u kina, kde od 16 hodin vystoupí kapela Taxmeni. Poté, od 18 hodin, se mohou diváci těšit na premiéru nového filmu režiséra Olivera Maliny „Němci měli tanky, Češi barikády“. Celovečerní dokumentární film pojednává o zásadních událostech Pražského povstání a zhodnocuje ještě poslední vzpomínky žijících pamětníků, kteří neváhali a na barikádách se postavili německým okupantům. Natáčení ale filmaře přivedlo i do Přerova. „Tady jsme strávili jeden den s historikem Petrem Jirákem. Ten nám přiblížil průběh Přerovského povstání, ukázal nám, kde byly první barikády, zavedl nás i na nádraží, kde probíhaly nejprudší boje. Natáčeli jsme i v Olomouci - Lazcích, kde byli zastřeleni Přerované,“ přiblížil režisér Oliver Malina. Po devadesátiminutovém filmu bude následovat beseda s režisérem dokumentu, pozvání přijali i historici Jaroslav Čvančara a Petr Jirák, moderace se ujme novinářka Radana Šatánková.
Prvomájový program ve Hvězdě uzavře ve 20 hodin české drama o československých letcích v Británii „Nebeští jezdci“. „Tento restaurovaný klenot české kinematografie natočil Jindřich Polák v roce 1968. Polákovy ambice ve vztahu k podobným látkám zlikvidoval nástup normalizace a cenzoři se postarali o to, že se Nebeští jezdci dostali mezi zakázané ‚trezorové‘ snímky. Film byl v roce 2024 nově digitalizován,“ vysvětlila vedoucí kina Svatava Měrková.
Vstupné na dokumenty s besedami a na komentovanou prohlídku protiatomového krytu bude činit 80 korun. Na Nebeské jezdce pak 120 korun a na premiéru marvelovky Thunderbolts* 160 korun. „Máme pro diváky ale připravený cenově zvýhodněný balíček. Zájemci v něm najdou trio tematických filmů k letošnímu 80letému výročí konce války – Přerovské povstání, 75 let poté; Němci měli tanky, Češi barikády; Nebeští jezdci – za 240 korun," dodala Měrková.
Pátek 2. května
Vzpomínka na závěrečné dny druhé světové války bude pokračovat v pátek 2. května, kdy se v Olomouci-Lazcích uskuteční pietní akt věnovaný památce obětí Přerovského povstání. „Pro zájemce, kteří se chtějí piety zúčastnit, bude v 8.45 hodin na náměstí T. G. Masaryka v Přerově přistaven autobus, který je zaveze bezplatně tam i zpět,“ uvedla Pavla Roubalíková z Kanceláře primátora. Vzpomínka v Lazcích začne úderem desáté hodiny. V poledne se pak bude vzpomínat přímo v Přerově. „Položíme květiny u patnácti pamětních desek, které se nacházejí v ulicích města a připomínají oběti nejen Přerovského povstání, ale celé druhé světové války. Začátek této pietní akce bude u pamětní desky majora Kokojána na nádvoří firmy KAZETO v Husově ulici,“ upřesnila vedoucí Kanceláře primátora Daniela Novotná.
Ladislav Prchal, Jan Švehlák, Rudolf Rajnocha, Viktor Růžička, František Vitásek, Jan Sedlák, Jan Machovec, Jaroslav Koplík, Emil Kovářík, Jaroslav Dokládal a Matylda Dokládalová. Jedenáct jmen, jedenáct obětí, jedenáct kamenů zmizelých. Jejich odhalením a procházkou s historikem Muzea Komenského Petrem Sehnálkem bude v 16 hodin pokračovat pátečních program. Sedm z nich bylo účastníky Přerovského povstání, kteří byli po vyšetřování gestapa zařazeni mezi hlavní viníky a zavražděni, čtyři byli zatčeni v průběhu války za svou odbojovou činnost. „Gymnaziální profesor Jan Machovec aktivně vystupoval v rámci výstavby revoluční národního výboru na radnici. Policisté Švehlák, Vitásek a Sedlák řídili obsazení radnice a městského rozhlasu, kterým se informace o povstání rozšířila mezi všechny obyvatele. Matylda Dokládalová byla zatčena za to, že vyvěsila vlajku. U jejího manžela Jaroslava Dokládala se při osobní prohlídce našly náboje. Emil Kovařík se obětoval za domovnici Bertu Pallovou, která vyvěsila prapor na domě, jenž měl jako správce na starost,“ přiblížil osudy jednotlivých obětí Přerovského povstání historik Sehnálek. Doplnil také, že Ladislav Prchal, Rudolf Rajnocha, Jaroslav Koplík a Viktor Růžička byli popraveni či umučeni v koncentračních táborech za svou odbojovou činnost v rámci organizace Obrana národa či tehdy ilegální Komunistické strany Československa už v letech 1941 až 1943.
Procházka po kamenech zmizelých odstartuje v ulici Na Loučkách 3. „Tento dům nechal postavit v roce 1940 můj děda František Kovařík. Po německém obsazení československého pohraničí nabídl jeho prostory lidem vyhnaným ze Sudet. Nový domov zde našel i jeho bratr, můj prastrýc Emil Kovařík. 1. května 1945 vyvěsila na tomto domě jako projev solidarity s Přerovským povstáním domovnice Berta Pallová prapor. Některý ze sousedů to však oznámil gestapákům, kteří si pro ni přijeli. Když se to prastrýc dozvěděl, jel za ni orodovat. Domovnici pustili, ale on zůstal, aby podal vysvětlení. Domů už se ale nikdy nevrátil,“ přiblížil rodinnou historii a osud Emila Kovaříka jeho prasynovec Dušen Krpec. Ten také nechal na své náklady zhotovit svému prastrýci bronzovou pamětní desku, která bude na domě při této příležitosti také odhalena. Účastníci poté zamíří na adresu Sumínova 3, kde bydleli Jaroslav a Matylda Dokládalovi. „Víme, že před smrtí se Matylda otočila čelem ke svým vrahům a vykřikla: ‚Ať žije Československo!‘ Každý rok si připomínáme oběť její i jejího manžela položením květin u pomníku Obětem druhé světové války,“ uvedl jejich příbuzný a přerovský zastupitel Michal Dokládal. Dále trasa povede přes náměstí Svobody do centra města – zastávky budou na pomezí ulic Jaselská a Smetanova a v ulici Kratochvílova 14.
Vyvrcholení pátečního programu proběhne symbolicky na náměstí T. G. Masaryka, jenž je spojeno s počátkem revolučních událostí 1. května. Právě tady se uskuteční také venkovní vernisáž tematické výstavy mapující události období dramatického období německé okupace v letech 1939 až 1945. Prostřednictvím dobových dokumentů, fotografií, map či reprodukcí artefaktů se budu moci občané nejen detailně seznámit s průběhem Přerovského povstání, ale také se dozvědět o organizaci a akcích protinacistického odbojového hnutí či o činnosti nacistického represivního aparátu. Výstava, kterou připravilo Muzeum Komenského v Přerově ve spolupráci s městem, se pak od června přesune do městského parku Michalov, kde bude k vidění až do konce září.
Čtvrtek 8. května
Oslavy Dne vítězství, který je připomínkou dne, kdy Německo kapitulovalo a druhá světová válka skončila, se pak uskuteční 8. května.
„Tichá vzpomínka začne v 10 hodin u Pomníku padlých letců na třídě Generála Janouška, o patnáct minut později budou položeny květiny u památníku v blízkosti bývalých kasáren v Želatovské ulici, o půl jedenácté se vzpomínka bude konat u Pomníku obětem druhé světové války, který se nachází v Kabelíkově ulici před Meoptou. V 10. 45 hodin se pak delegace pokloní u Pomníku vojákům Rudé armády v Želatovské ulici,“ upřesnila Pavla Roubalíková. Posledním vzpomínkovým místem bude v 11 hodin Pomník obětem Přerovského povstání a 2. světové války na městském hřbitově, kde promluví primátor města Petr Vrána a zazní česká státní hymna.
Zpestřením letošních oslav Dne vítězství bude od 10 do 11 hodin průjezd kolony historických vojenských vozidel ulicemi Bezručova, Palackého, Komenského, Tovární, Čechova, Šířava, Svisle, Bří Hovůrkových, Dvořákova, Vsadsko, Kozlovská a Pod Valy. Nebudou chybět válečné originály značky Jeep, Gaz 67, BMW R71 či Steyr 1500. Zajímavý doprovodný program pak Přerovany čeká v areálu loděnice a blízkém okolí – potrvá od půl jedné až do pozdního odpoledne.
„Divácky zřejmě nejatraktivnější bude bojová ukázka inspirovaná událostmi z května 1945 – Přerovským povstáním a boji na Moravě, která se odehraje v přilehlých ulicích a na mostě o půl druhé. Tábory znepřátelených vojsk si ale lidé mohou prohlédnout už od deváté ranní – v ulici Spálenec rozbije své stany Rudá armáda, na druhém břehu řeky Bečvy v Bezručově ulici se usídlí Wehrmacht a SS,“ informoval Josef Huvar z Klubu vojenského historie Přerov, který akci společně s městem a Kulturními a informačními službami města Přerova organizuje. Ženy a muži v dobových oděvech a uniformách předvedou běžný život v táborech – čištění zbraní, výdej stravy vojenské kuchyně, ošetření zraněných, ale také třeba hraní na hudební nástroje, které si vojáci vozili s sebou do války také. K vidění budou i pradleny, švadleny, ševci, polní týlová opravna či bojová technika. „Představí se tu také Policie ČR, Hasičský záchranný sbor se svými ukázkami, Vojenský veterán klub Sedmizubec Boskovice, Sbor dobrovolných hasičů Přerov, IRON CAVALRY LE MC – policejní motoklub a chybět nebude ani ukázka kabrioletů. K dobré pohodě zahraje Moravská Veselka, program pro děti i dospělé zajistí Středisko volného času Atlas a Bios i Městské informační centrum. Zajištěno bude i malování na obličej a občerstvení,“ pozval občany ředitel Kulturních a informačních služeb města Přerova Jaroslav Macíček.
Kameny zmizelých
Emil Kovařík, obchodní zástupce firmy Pražák (nar. 13. 4. 1890, zatčen za účast v Přerovském povstání 1. 5. 1945, popraven 2. 5. 1945 v Olomouci) – Na Loučkách 3
Jaroslav Dokládal, strojvedoucí (nar. 30. 6. 1897, zatčen za účast v Přerovském povstání 1. 5. 1945, popraven 2. 5. 1945 v Olomouci) – Sumínova 13
Matylda Dokládalová, roz. Skopalová, cvičitelka Dělnické tělovýchovné jednoty (nar. 30. 12. 1899, zatčena za účast v Přerovském povstání, popravena v Olomouci 2. 5. 1945) – Sumínova 13
Viktor Růžička, úředník stavebního úřadu (nar. 5. 8. 1896, zatčen za odbojovou činnost 9. 5. 1942, zavražděn 6. 4. 1943 ve Vratislavi) – Smetanova 11
František Vitásek, četnický vrchní strážmistr (nar. 22. 10. 1897, zatčena za účast v Přerovském povstání 1. 5. 1945, popraven v Olomouci) – Jaselská 1
Jan Sedlák, revírní štábní strážmistr (nar. 15. 5. 1895, zatčen za účast v Přerovském povstání 1. 5. 1945, popraven v Olomouci 2. 5. 1945) – Jaselská 7
Jan Machovec, profesor gymnázia (nar. 16. 5. 1895, zatčen za účast v Přerovském povstání, popraven v Olomouci 2. 5. 1945) – Jaselská 9
Jaroslav Koplík, poštovní úřadník (nar. 13. 3. 1910, zatčen za odbojovou činnost v roce 1940, zavražděn 27. 6. 1942 v Neumünsteru) – Jaselská 9
Rudolf Rajnocha, bývalý důstojník (nar. 5. 3. 1909, zatčen za odbojovou činnost 21. 12. 1939, popraven ve Vratislavi 21. dubna 1943) – Kratochvílova 14
Ladislav Prchal, ředitel městských úřadů (nar. 15. 8. 1889, zatčen za odbojovou činnost 7. 10. 1941, zavražděn 20. 12. 1941 v Mauthausenu) – Blahoslavova 3
Jan Švehlák, velitel městské policie (nar. 5.11.1901, zatčen za účast na Přerovském povstání 1. 5. 1945, popraven 2. 5. 1945 v Olomouci) – nám. T. G. Masaryka 4
