Pro opětovné využití vody v České republice neexistují přímé právní předpisy
Opětovné využití vody je možné uvažovat v mnoha odvětvích a zahrnuje recyklaci jak městských vod tak průmyslových k zavlažování pozemků, k průmyslovým využitím, pro splachování záchodů, k hašení požárů, k provozování okrasných vodních prvků, doplňování vodních útvarů a mytí automobilů. V neposlední řadě také využití šedých vod z domácností, bytových domů, hotelů a obchodních center k opětovnému využití ke splachování toalet anebo k zavlažování městské zeleně či zahrad.
Na rozdíl od některých evropských států, neexistuje dosud v České republice právní norma ani úředně doporučené postupy pro navrhování systému využití šedých vod, které by se využitím šedých vod alespoň částečně zabývaly.
Změny klimatu mají motivovat stavebníky k moderním řešením
Jednotné předpisy mají motivovat stavebníky k zavádění technologických řešení na úsporu vody do nových i stávajících projektů. Ušetřit lze až 40 % spotřeby pitné vody. Detailní parametry užitkové vody, na základě kterých bude zajištěna zdravotní nezávadnost, musí ještě připravit Ministerstvo zdravotnictví.
V Česku lze v následujících letech očekávat stále delší období sucha, implementace systémů pro šetrné hospodaření s vodou je proto nezbytná. K tomu má dopomoci změna zákona, konkrétně zavedení definice užitkové vody a jejích parametrů do zákona o ochraně veřejného zdraví. „Jasná definice užitkové vody v Česku doposud chyběla. Pokud chtěl stavebník do své budovy začlenit některý ze systémů šetrného hospodaření s vodou, musel získat povolení krajské hygienické stanice, čímž se celý proces výstavby zdržoval. Navíc neměl jistotu kladného výsledku,“ uvádí Petr Holub, ředitel Šance pro budovy a dodává: „Díky ujasnění pravidel budou stavebníci vědět, jaké parametry má užitková voda splňovat, pokud ji chtějí ve své budově využívat k zalévání, splachování nebo například praní.“ Účinnost zákona má naběhnout v roce 2022.
Recyklace vody v budovách je v Česku na startu
Česko má obrovský potenciál pro úsporu vody v budovách. Do této doby bylo realizováno pouze několik systémů recyklace šedých vod pro bytové domy. Jedná se o nový projekt Botanica K v Praze-Jinonicích a vestavby do stávajících bytových domů, např. rekonstrukce panelového domu v Jiříkově. Systémy na recyklaci šedé vody využívají také některé hotely, např. Mosaic House v Praze, Bouda v Malé Úpě nebo Galant v Mikulově, administrativní budovy nebo nákupní centra (Centrum Černý Most v Praze). Vůbec nejvíce realizací bylo uskutečněno v rodinných domech, kde není třeba žádat o povolení hygienu.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) k tomu uvedl: „Podstatná část těchto projektů byla podpořena z takzvané malé Dešťovky (Národního programu Životní prostředí), kde bylo k 7. 6. 2021 evidováno 70 schválených žádostí na pořízení techniky využívající přečištěné odpadní a srážkové vody v domácnostech. To je ale zlomek toho, co se již z malé Dešťovky realizovalo – od doby jejího vyhlášení v září 2017 jsme do dnešního dne přijali na 10,5 tisíce žádostí v celkovém objemu dotační podpory ze strany státu ve výši cca 425 milionů korun.“
Stavebníci musí nově zajistit vsakování, odpar či akumulaci dešťové vody
MŽP do již účinného vodního zákona a návrhu nového stavebního zákona začlenilo pravidla pro nakládání se srážkovou vodou. Stavebníci budou muset dodržet hierarchii hospodaření s dešťovou vodou u novostaveb, případně větších renovací stávajících budov. Nejdříve je třeba zajistit vsakování na povrchu, odpar či akumulaci a využití jako užitkové vody v budově. Teprve pokud se prokáže, že něco takového není možné, může být povolen regulovaný odtok dešťové vody z pozemku.
„Díky tomuto kroku MŽP bude v budoucnosti při výstavbě nebo větších rekonstrukcích více zohledněno efektivní využívání dešťové vody, což je v současnosti jeden z velkých nedostatků zejména u intenzivní zástavby v městském prostředí,“ podotýká ministr životního prostředí Richard Brabec. MŽP rovněž připravilo metodický pokyn pro stavební úřady. Podrobně stav zmapovala studie MŽP, která se hospodaření se srážkovými vodami věnovala.
Komerční a veřejné budovy se zelenými střechami ušetří přes 20 tisíc korun ročně
Připravuje se také změna vyhlášky k zákonu o vodovodech a kanalizacích, která zvýhodní budovy se zelenými střechami. Nově malé až střední veřejné a komerční budovy ušetří přes 20 tisíc Kč ročně za srážkovné, pokud mají zelenou střechu, která z velké části zamezuje odtoku vody do kanalizace. Stát tak zvýhodní jejich šetrný přístup k hospodaření s vodou. Dosud totiž neexistovala jasná pravidla a případné slevy na srážkovném závisely na dohodě vlastníka budovy s provozovatelem kanalizace. Bytové domy mají prozatím z poplatku výjimku.
Programy podpory umožňují šetřit vodu i energii
Letoškem startuje nové období programů pro podporu úsporných renovací a staveb, které umožňují financovat i projekty zahrnující šetrné hospodaření s vodou. Ministr Brabec uvedl, že se to týká programu Nová zelená úsporám pro renovace a stavby bytových a rodinných domů (za období od roku 2017 do roku 2021 přijalo MŽP na výstavbu zelených střech 747 žádostí s podporou bezmála 55 milionů korun a novou plochou zelených střech cca 72 ha.
Na léta 2021-2025 Státní fond životního prostředí ČR odhaduje, že bude v oblasti hospodaření se srážkovou vodou a zelené střechy přijato 9000 žádostí za 500 milionů korun. Celkem se očekává z programů na úspory energie a vody v budovách do roku 2030 k dispozici asi 125 miliard korun.