Stromy dávají život. Produkují kyslík, chladí města a pomáhají s vodou

Víte, že jeden statný buk zásobuje kyslíkem tři dospělé lidi denně? Většinu přínosů lesa a stromů ale lidé nevidí, necítí. Přitom bez nich by na Zemi nebylo života, alespoň ne živých lidí. Lesy a stromy v nich tvoří zelené plíce lidských sídel. Pro Přerov jsou to Žebračka nebo park Michalov. Svou roli ale hraje každý strom, každý kousek zeleně. Celosvětově však stromů ubývá.

Bez stromů si nelze naši krajinu představit. Bez péče o stromy by se z naší země stala poušť. Lidé přesto planetu Zemi v globálním měřítku odlesňují, lesa ubývá. Ilustrační foto J. Plenio

Les má mnoho funkcí, mnoho z nich neumíme převádět na peníze

Společenství stromů je pro lidi les. A takový les, to nejsou jenom stromy a keře na lesních pozemcích. Spolu s dalšími živými organismy a vodními plochami vytváří lesy jedny z nejpozoruhodnějších a nejsložitějších ekosystémů. Vedle produkce dřeva plní les i celospolečenské funkce, ze kterých ale vlastníkovi lesa neplyne žádný příjem.

Jsou to funkce rekreační, protipovodňové, klimatické, biologické apod., kterým se říká mimoprodukční funkce lesa. Dají se těžko přepočítat třeba na peníze, ale přece jen už dost čísel o stromech je známo. Pojďme si v období jarního rozpuku přírody ukázat, co takový strom umí. 


Dýcháme díky stromům. Jsou to plíce naší planety

Tak například produkce kyslíku: jeden 100 let starý buk vysoký 25 metrů s korunou o průměru 14 metrů, s listovou plochu okolo 1 600 m² a 9 000 listy, za jediný den vyprodukuje až 1,7 kg kyslíku, což je 1 000 litrů. Člověk průměrného vzrůstu vydýchá 350 l kyslíku za den. Jeden statný buk tak „uživí“ tři lidi. Jeden hektar kvalitního smíšeného dospělého lesa v ČR vyprodukuje za jeden rok 10 tun kyslíku (10 000 kg). Všechno je to průměr, neboť pracujeme s hodně proměnnými veličinami (vegetativní období, velikost stromů, vláha, sucho, samotná respirace rostlin).

"Za každou molekulu přijatého oxidu uhličitého vyloučí strom do ovzduší, stejně jako jiné zelené rostliny, molekulu kyslíku. Stromy uvolňují do ovzduší též různé organické látky povahy terpenů, které působí příznivě na naši psychiku, mimo jiné potlačují deprese," vypočítává docent Jan Pokorný z institutu ENKI. Podle něj je strom také ideálním klimatizačním zařízením. To se hodí především pro chlazení v létě rozpálených měst. 


Strom mění sluneční energii na vodní páru a tím chladí své okolí. Místa bez stromů a vegetace jsou v létě přehřátá. Ve městech vznikají tepelné ostrovy. Zdroj foto: www.sazejstromy.cz 


Hektar lesa vyprodukuje kyslík 66 tisíc kilometrů autojízdy s benzínovým motorem 

Kyslík a vzduch ale nespotřebovávají jen lidé a zvířata, ale například i auta. A čísla jsou na první pohled šílená. Víte například, kolik kyslíku spotřebuje auto na ujetí 1 km při spotřebě auta 6l/100 km?

Výpočet je na první pohled triviální: ke spálení 1,0 kg benzínu je potřeba 14,8 kg vzduchu (toto pravidlo vychází ze stechiometrického poměru). V 1 kg vzduchu je 23 % kyslíku a jeden litr benzínu váží 0,75 kg (6 l x 0,75 kg x 14,7 x 0,23 = 15,21 kg O2/100 km). Na 1 km jízdy autem o spotřebě 6l/100 km se tedy spotřebuje 0,1521 kg O2/km.

A kolik kilometrů ujede auto se spotřebou 6l benzínu/ 100 km na kyslík, který za rok vyprodukuje průměrný hektar českého lesa? Je to neuvěřitelných 66 000 km, neboť 10 000 kg O2 / 0,1521 kg O2/km = 65 746 km. Když tuto myšlenku rozvedeme dále, dospějeme k tomu, že lesy v České republice vyprodukují ročně kyslík na ujetí 171 miliard km. V Česku je dnes zhruba 2,7 milionů hektarů lesa.


Pozitivní vliv na zdraví i klimatické změny

Stromy jsou životadárné a mají kladné účinky na lidské zdraví, na lidskou psychiku. Stromy a látky, které produkují, člověka i další živočichy uklidňují, působí pozitivně na vnitřní rovnováhu v těle.

Stromy také odpařují vodu, čímž snižují teplotu ve svém okolí, zmírňují horka a odpuzují otravný hmyz. Ve městech mají stromy podobnou funkci jakou má v budovách nebo automobilech klimatizace. Jeden strom o průměru koruny 10 metrů odpaří až 400 litrů vody denně.


Jak zpracuje energii ze slunce zalesněná versus nezalesněná krajina? Rozdíly jsou obrovské. Zdroj: Rožnovský J., Litschmann T. (ed): Seminář Evaporace a evapotranspirace. Převzato z www.sazejstromy.cz 

Stromy vodu nejen vypařují, ale také ji výparem a kořeny čistí. Je prokázáno, že stromové porosty také přitahují pravidelné srážky. A ty jsou potřeba - jak dobře na Přerovsku známe - narozdíl od náhlých extremních dešťů a bleskových povodní. 

Podobně jako vodu zlepšují stromy vzduch tím, že absorbují oxid uhličitý (CO2). Podle odborníků průměrný člověk za den vydechne asi 650 gramů CO2, za rok tedy nějakých 240 kg. Avšak statisticky se vším všudy (auta, dobytek…) jde až o 2,3 tuny CO2 na hlavu rok každý rok. Jediný hektar bukového lesa dokáže navázat až 64 tun prachu, hektar dubů 56 tun, borovic 36 tun CO2. To už jsou úctyhodná čísla. Likvidací lesa však klesá schopnost vázat CO2 a ten zůstává v atmosféře jako další skleníkové plyny.


Lesy stále mizí, i když tempo odlesňování zpomalilo. V Česku obnova lesů zrychluje

"Lesy dnes na Zemi zaujímají 31 % souše a třetinu z nich i přes pokračující působení lidské civilizace tvoří původní les, tedy přirozeně se obnovující porost složený z původních druhů, v němž nejsou jasně viditelné známky lidské činnosti a ekologické procesy ještě nebyly významně narušeny: 61 % z nich hostí Ruská federace, Brazílie a Kanada. I když od roku 1990 lidé stačili zničit 810 000 km2 původních lesů, jejich úbytek v posledním desetiletí klesl ve srovnání s dekádou 2000–2010 o polovinu", uvádí Jan Plesník a František Pelc v časopise Ochrana přírody. Jak čistý úbytek, tak míra odlesňování i nadále v globálním měřítku podle autorů naštěstí zpomalují. V České republice připadá na lesy zhruba 34% rozlohy, jsme tedy mírně nad světovým průměrem.

V Česku v poslední době zrychluje obnova lesů, které byly jako lesy jiných vlastníků poničeny kůrovcovou kalamitou, která vypukla v roce 2015. Například největší správce státních lesů, Lesy České republiky, letos zalesní 21 tisíc hektarů holin a vysadí rekordních 85 milionů sazenic. Je to zhruba o třetinu víc než v předchozím roce. "Odvrátili jsme hrozbu, před níž varovala řada lesnických odborníků, že nebude dostatek sazenic listnatých stromů. To považuji za velký úspěch. V lesích tak sázíme 67 procent listnáčů a 33 procent jehličnanů a v tomto trendu budeme pokračovat,“ říká generální ředitel podniku Josef Vojáček. 


Každý strom prospěje. I výsadba školního arboreta v Základní škole Jana Amose Komenského Přerov - Předmostí. S dosadí ou arboreta pomohla finančně a organizačně firma Olympus. Foto: www.sazimebudoucnost.cz 



INZERCE

Názory k článku

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
TV Morava
INZERCE
podlahy poker