Krimi

Cizinci napadli muže v Přerově

V neděli před osmou hodinou večerní šel 45letý muž po ulici Kojetínská ve směru od marketu na ulici Husova. Podle svědků ho měli neznámí muži, cizí státní příslušnosti, ve vozidlech slovně urážet a pokřikovat na něj. Když se ohradil proti jejich jednání, několik jich vystoupilo a rozběhlo se za ním.

Kojetínská ulice patří dlouhodobě k méně bezpečným místům v Přerově. Potvrdila to nedávno i tzv. mapa strachu. Foto: Ilustrační obrázek

Poškozený chtěl před nimi utéct, ale cizinci ho doběhli a fyzicky napadli pěstmi a kopy do celého těla. Pak nastoupili zpátky do aut a odjeli směrem k ulici Husova.

Na místo incidentu se mimo policii dostavila i záchranná služba, která zraněného muže převezla na ošetření do nemocnice. V souvislosti s touto událostí zahájili policisté úkony trestního řízení pro podezření z trestných činů výtržnictví a ublížení na zdraví.


Statistika mluví jasně, cizinci páchají trestnou činnost častěji než domácí

Cizinci jen podle hotových statistik Ministerstva vnitra pro rok 2019 spáchali 8 197 (+265) trestných činů, tedy 8,7 % (+0,3 %) objasněných trestných činů. V roce 2019 se z celkového počtu 86 209 trestně stíhaných osob jednalo o 8 122 (+305) cizinců, což představuje 9,4 % (+0,2 %) z počtu stíhaných osob. Celkový počet cizinců žijících v ČR je přitom necelých 600 tisíc osob, tedy kolem 5 % obyvatelstva. Počty legálně pobývajících cizinců ovlivnil COVID, zejména ukrajinské a další pracovníky v českém průmyslu. 

Od roku 2014 dochází kontinuálně k enormnímu nárůstu počtu prověřovaných případů trestné činnosti. Alarmující je ovšem skutečnost, že u zhruba poloviny stíhaných osob se policistům nepodařilo zajistit národnost pachatele. V roce 2019 šlo o 837 kriminálníků. Úkony trestního řízení byly v roce 2019 zahájeny proti 870 občanům ČR, 6 občanům Rumunska, 5 občanům Ukrajiny a Slovenské republiky, 2 občanům Ruské Federace, Moldavské republiky a Tuniska, proti 1 občanovi Polské republiky, Gruzie, Republiky Kazachstán, Lotyšska, Kosova, Kuby a Syrské arabské republiky.

A právě u dalších již zmíněných 837 pachatelů se nepodařilo Policii ztotožnit národnost pachatele. Jde o častý problém u ilegálních přistěhovalců, kteří se zapíráním své identity často snaží probojovat k politickému azylu a tvrdí, že utíkají z válkou sužovaných regionů. 

V okrese Přerov je zatím stále nejvíce Slováků, poté Ukrajinců a Vietnamců. Jde o víceméně bezproblémové soužití. Celková podíl cizinců, o kterých státní orgány ví, je v našem okrese na celkové populaci zhruba 2%, tedy necelých 2700 osob cizí státní příslušnosti. 


Dovětek k diskuzím o násilí cizinců v Přerově

Podle odborníků nemusí být zločin projevem rostoucí kriminality cizinců. Dokud nebude znám motiv a další okolnosti případu, je předběžné cokoliv předjímat. Policie ostatně ani nezveřejnila státní příslušnost pachatelů. 

Někteří kriminalisté současně nepopírají, že v případě přílivu imigrantů z Afriky a zemí Středního východu se může situace radikálně změnit k horšímu. Odstrašujícím příkladem jsou již dnes některá města v Německu, Francii nebo Belgii známá svými "nogo" zónami, tedy částmi měst, která jsou jako ghetta pod vládou přistěhovalců a původní obyvatelé riskují vstupem do nich živit. Přerovské zóny u nádraží jsou proti tomu procházkou růžovou zahradou. V Německu minulý týden somálský přistěhovalec brutálně zavraždil nožem bezdomovce a na závěr mu uříznul hlavu. Tyto bestiální zločiny nejsou v Přerově - narozdíl od uvedených zemí - na denním pořádku. 

Jak již bylo řešeno, situace se může rychle změnit. Dosud naše země odolává tlaku na přijímání uprchíků. Razantně se proti tomu staví současná vláda, jmenovitě ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) či premiér Babiš (ANO). V České republice převládá obecně mezi politickými stranami vůči islamizaci Evropy a nelegální imigraci odpor. Muslimskou Evropu a více přistěhovalců by naopak nejvíce přivítali politici a voliči Pirátů, TOP09 nebo například Strany zelených. Největší odpor těmto snahám klade SPD, Trikolóra nebo nejnověji Volný blok. Zbytek politických stran včetně zmíněného ANO nebo ČSSD stojí mezi těmito extrémy. 

Autor dovětku: Karel Vrba, spolupracovník redakce


INZERCE

NÁZORY K ČLÁNKU

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
Radio Haná
INZERCE
CBA Huhnak