Opravy se dočká most přes potok Strhanec. Most slouží k propojení přerovských ulic Skopalova a Na Hrázi. Rekonstrukce by měla přijít na 2 miliony 400 tisíc korun, radní už vyhlásili výběrové řízení a hledají zhotovitele.
Nelehká rekonstrukce mostu
Dělníci by se měli nejdříve pustit do vyčištění mostního otvoru i navazujících úseků koryta od bahnitých nánosů a náletových dřevin. „V plánu je pak demontáž stávajícího zábradlí, vybourání staticky narušených říms mostu, odstranění vrstev komunikace včetně nosné konstrukce, vybourání betonových opěr,“ nastínila začáteční fáze prací Ivana Pinkasová z přerovského magistrátu. Na konci celé zakázky má být kompletně opravený most, který dostane bytelné ocelové zábradlí. A firma se bude muset popasovat i s přeložkou kanalizace, která tudy vede.
Klíčový vodní tok
Jak píše Ondřej Štěpánek pro server Hrady.cz: "Mlýnský náhon Strhanec, tehdy však nazývaný Trhanec, nechal zbudovat podnikavý šlechtic a majitel helfštýnského panství - Vilém z Pernštejna roku 1474, aby poháněl několik nově zbudovaných mlýnů, a přispěl tak ke zvýšení svých příjmů. V současné době je jeho tok ohrožován především platným manipulačním řádem. Každoročně je náhon na několik týdnů vypouštěn (v letních měsících často v některých úsecích vysychá)".
Strhanec, který dříve poháněl prosenický a lýsecký mlýn (nad Lýskami je jez s přepadem do pomocného ramene pole zvaná Rybníky) a Žebračkou přitéká do Přerova, začíná na jezu na řece Bečvě u Oseku nad Bečvou jako mlýnský náhon.
Strhanec se rozděluje u výstaviště na Kopaninách na dvě ramena. Jedno rameno v délce 0,833 km směřuje k bývalým vanovým lázním (Černé) a k mlýnu (dnes restaurace Černá hora) a před Sokolovnou vtéká do Bečvy.
Druhé rameno Strhance v délce 16,122 km (od Oseka) pokračuje kolem výstaviště k ulici Na hrázi, kde dříve pohánělo mlýn založený Na hrázi na počátku 18. století a mlýn Libosvár u Dluhonic, který byl také založen v 18. století. V jeho místech dnes stojí chemické závody PRECHEZA (tzn. PŘErovské CHEmické ZÁvody). V části areálu chemických závodů je Strhanec veden pod povrchem a do Bečvy se vlévá u Dluhonic. Před úpravou přitékala do Strhance voda z chovného rybníka v Předmostí. Po úpravě je přítok z rybníka situován podél železniční tratě a vlévá se do Bečvy (zdroj: Povodňový plán města Přerova - hydrologické údaje, redakčně upraveno).
Strhanec je cenný pro přírodu i lidi
Pro ekonomiku města Přerova představuje kromě jiného zdroj vody pro fabriku PRECHEZA. Jsou na něm také provozovány malé vodní elektrárny. Velmi důležité jsou také ekologické aspekty a pozitivní přínosy Strhance. Bez dostatečného stavu vody v něm hrozí vysychání ekologicky cenných lokalit, jako je například lužní les Žebračka.
V náhonu Strhanec se vyskytuje bohatá populace velevruba tupého (Unio crassus). Lokalita je též obývaná silnou populací vzácných hrachovek říčních (Pisidium amnicum) a hrachovky nepatrné (Pisidium moitessierianum). Jak potvrzuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK): "Lokalita náhonu Strhanec je v současnosti ohrožována především platným manipulačním řádem - každoročně je náhon na několik týdnů vypouštěn a místně je odstraňován i sediment". Do Strhance je údajně vedena také splašková kanalizace z některých dosud neodkanalizovaných zástaveb. Kromě nedostatku vody ve Strhanci může být v budoucnu problém také s její kvalitou.
