Martin Hron je Přerovský rodák, který v současnosti žije se svou rodinou v Bělkovicích u Olomouce. Pracoval také jako zootechnik, policista nebo grafik. Jeho láska ke kreslení a výtvarné tvorbě nakonec vyhrála a Martin je dnes nejen velmi žádaným karikaturistou, ale také ilustrátorem a tatérem.
Kde jsi se narodil a vyrůstal?
Narodil jsem se v Přerově a 35 let jsem zde i žil. Nějaký čas na Velké Dlážce ale většinu let na Bratří Hovůrkových u Zimního stadionu.
Jak tě to prostředí ovlivnilo a na co nejraději vzpomínáš?
V dětství mne ovlivnilo okolí. Zimní stadion prodělával tehdy stavební změny a kolem byly mokřady a haldy kamení a písku. Ideální pro dětské hry na vojáky. Tehdy němce a rusáky. Když hodně pršelo, dalo se tam plout i na voru. Všude byla spousta velkých polystyrenových desek. Perfektní místo kousek od domu. Momentálně na tom místě stojí benzínka. Další super místa nabízely laguny. Prázdniny jsme trávili u Tršické přehrady. Takže dětství v Přerově za mne super.
Měl jsi nějakou představu čím chceš být?
Chtěl jsem být přírodovědcem, protože jsem hrozně rád maloval svoje atlasy brouků a jiných lezoucích potvor. Dále taky policajtem (tehdy příslušníkem SNB jak zdůrazňovaly učitelky) Být kreslířem mne napadlo až hodně později.
Za život sis vyzkoušel hodně povolání, co tě bavilo nejvíc?
Byl jsem přírodovědcem. Pracoval jsem jako zoolog v zoologické zahradě v Brně (po absolvovaní vysoké zemědělské univerzity) Byl jsem taky příslušníkem SNB (toho času Policie České republiky) Mezitím spoustu dalších jako dělník v expedici v Kazetu Přerov. Obsluha benzínky, sekáč trávy, sekuriťák. kopáč, grafik v novinách atd. Nejzajímavější byla práce v ZOO a pro mne velké zklamání byla služba u policie.
Jak jsi se dostal ke kreslení?
Rád říkám, že u policie jsem se zbláznil a rozhodl se věnovat tomu, co mě vždycky naplňovalo. Neměl jsem co ztratit ani získat a tak jsem začal intenzivně malovat. Od té doby dostal můj život jednoznačný směr. Začal jsem dělat grafika v Novém Přerovsku a příležitostného kresliře humoru a komiksů. To už jsem taky spolupracoval s Vizovickými Trnkami -Brnkami a dalšími časopisy. Začal jsem kresleným humorem.
Šla ti výtvarka už na škole?
Nijak zvlášť nadprůměrně. Asi jsme moc nekreslili zvířata.
Máš nějaké kurzy kreslení, nebo to nějak přišlo samo?
Jsem spíš samouk. Během studia na vysoké jsem ale navštěvoval kurzy jednoho akademického malíře, hlavně kvůli barvě a základům kompozice. Jinak nic. Z novin jsem se dostal do soukromé firmy, která tvořila omalovánky, pohlednice, přání atd. To byla obrovská zkušenost a hlavně jsem se tam naučil osm hodin denně vymýšlet nápady a malovat. Hodně kreseb bylo určeno dětem. Dodnes vidím na stáncích a poštách moji tvorbu. Jezdil jsem taky na autogramiády kresleného humoru. Často po nás lidé chtěli portrét nebo karikaturu. Se dvěma kolegy a kamarády jsme založili tzv. Kreslířskou show. Už třináct let jezdíme hlavně o víkendech po svatbách, narozeninách, firemních akcích, plesech "čmárat xichty" jak my rádi říkáme. Dnes už má naše parta pět členů protože zájem je veliký.
Na jaké nejzajímavější akci jsi zatím kreslil?
Svého času jsem kreslil pro ministerstvo místního rozvoje na veletrzích. Projel jsem kus světa. Dokonce jsem byl na EXPU v Šanghaji nebo několikrát v Moskvě a Londýně. Bylo to dost náročné. Poslední dobou nejraději kreslím na malých svatbách a narozeninách kde je většinou výborná atmosféra a pobavím se i já. Na akcích kreslíme kromě papíru na keramiku, trička a taky na tělo.
Jaké další projekty kromě kreslení na akcích děláš?
Moje práce je hodně různorodá. Což je super. Když netvořím karikatury nebo vtipy, věnuji se podle zakázek ilustracím do knih, zpěvníků, učebnic. Tvořím taky tematické komiksy pro firmy, omalovánky pro děti, malby na zdi a spoustu dalších. Momentálně se věnuji i tetování.
