Bublina splaskla, kam zmizela epidemie 

Po obrovském boomu, kdy médii kolovaly statistiky, grafy a astronomická čísla o nakažlivosti, úmrtnosti a celkovém dopadu Kovidu, se ukázalo, že to vlastně ve výsledku není až taková hrůza a že průběh u většiny infikovaných je srovnatelný s chřipkou. Dobrá, někdo by mohl namítat, že to jsme však na počátku nemohli vědět, a dalo se tedy očekávat jen to nejhorší. Teď to tedy víme. Víme, že Covid není horší než běžná chřipka, je více než pravděpodobné, že velké procento populace již virus prodělalo, přežilo a funguje dál. Víme, že roušky, které nám vláda stále plošně nedodala, i když trvá na jejich používání, nám ani nikomu jinému výrazně nepomohou. Sami epidemiologové uvádějí, že dramatické zvyšování protiepidemických opatření je zbytečné.

Dáme na rady odborníků, nebo na vlastní rozum?

Roušky jsou vám, když už k něčemu, užitečné prvních asi patnáct minut, než dechem zvlhnou a stanou se tak nosiči bakterií a virů. Takže pokud sebou nebudete mít v průběhu dne batoh nacpaný novými sterilními rouškami, které si můžete každou čtvrt hodinku vyměnit, jsou Vám roušky málo platné. Nezabrání tomu, abyste vy někoho nakazili, ani tomu aby někdo nakazil vás, naopak vám v průběhu nošení snižují imunitu. 

A takto nějak asi funguje celý náš systém. Naprosto nesmyslně, jen na základě toho jaká nařízení jsou ještě lidé ochotní si nechat líbit. 

Očkovat nebo neočkovat

Dalším strašákem, který visí ve vzduchu už několik týdnů je povinné očkování. „Povinné“ očkování je pojem, kterým se ohání mnoho odborníků, je však nutno dodat, že obavy o to, že vás někdo bude nutit k očkování jsou zřejmě dosti zbytečné.

Podle advokátky Jany Otčenáškové takové opatření není příliš pravděpodobné. „Povinné očkování naše právo samozřejmě zná, obecně se jedná zejm. o tzv. pravidelné očkování, jako je např. to proti tetanu. Podle zákona o ochraně veřejného zdraví by bylo možné nařídit mimořádné očkování v rámci mimořádných opatření při epidemii. Vzhledem k tempu vývoje vakcíny by však bylo nařízení mimořádného očkování proti koronaviru pravděpodobně politicky neúnosné, i s ohledem na otázky rozsahu povinnosti státu nahradit újmu, kterou očkování případně způsobí a obav obyvatelstva z bezpečnosti jak vakcín obecně, tak vakcíny proti koronaviru . Stát v této oblasti pravděpodobně zvolí maximálně cestu motivace k dobrovolné vakcinaci, povinné očkování by mohlo být politicky již příliš velké sousto. Vakcín pravděpodobně tak jako tak nebude v nejbližší době dostatečné množství pro zavedení plošného očkování a tento typ očkování by musel být ze zákona hrazen ze státního rozpočtu, to už samo o sobě může stát od stanovení povinnosti očkování odradit.“