Na Švédských šancích zavraždili i nemluvňata. Komunisté ale masakr tutlali

Upozorňujeme, že následující čtení je drastické a obsahuje kruté obrazy z minulosti Přerova. Už je to 75 let, kdy lidské stvůry vraždili na přerovských Švédských šancích nevinné oběti. Masakr se stal v noci po dni výročí smrti Heydrichových katů. Tento obludný zločin byl přitom komunistickým režimem popírán a utajován, aby pravda o něm neotřásla komunistickou totalitou.

Na Švédských šancích byly vražděny celé rodiny. Před krutou smrtí z rukou komunistických vrahů se spasila šťastným útěkem jen jedna žena a desetiletý chlapec. Zdroj foto: Česká televize

"Masakr na Švédských šancích: bestiální zvěrstvo v den výročí smrti Heydrichových katů". S tímto titulkem zveřejnil internetový magazín TotalMag velmi silný článek, ve kterém popisuje zvěrstva, která se těsně po konci druhé světové války odehrála na Švédských šancích u Přerova. Komunistický režim masakr tajil. Komunisté (dodnes členové KSČM sedí v Parlamentu ČR ale taky v přerovském zastupitelstvu) tvrdili, že na Švédských šancích byli popraveni nacisti a kolaboranti. Ve skutečnosti tam násilím vyhaslo na tři sta nevinných životů. 

Na Švédských šancích vraždili i kojence

18. června 1945 se odehrála téměř neznámá tragická událost, známá jako Masakr na Švédských šancích. Neznámá proto, že se v tomto případě opravdu nebylo čím chlubit. V ten den totiž českoslovenští vojáci postříleli 265 civilistů. Včetně žen a dětí. Včetně kojenců. 

To že byl konec války poznamenaný nenávistí ke všemu německému je do jisté míry pochopitelné a již dávno nejsou tabu historky o nejedné pomstě spojené s odsouzeníhodným činem, včetně zbabělé vraždy. Nicméně události z 18. června 1945 jsou již silnou kávou i pro onu pohnutou dobu. Kávou o to silnější, že se z části nejednalo o spontánní čin porobeného národa, ale o cílenou snahu jednoho šmejda s máslem na hlavě, získat punc odbojáře a antifašisty.  

Slovenský vrah Karol Pazúr: komunistická bestie 

Onen šmejd se jmenoval Karol Pazúr, který byl toho času poručíkem komunistické vojenské kontrarozvědky. O několik let před tím byl na opačné straně barikády. Býval členem Hlinkových gard a posléze u Slovenské rychlé divize, bojující v Sovětském svazu. Přesvědčeným komunistou se stal ve chvíli, kdy na východní frontě padl do zajetí a rychle pochopil, že změna názoru a ideologie mu může rychle zachránit holý život. A tak se stal součástí 1. československého armádního sboru generála Svobody, putujícího z Buzuluku až do Prahy.

 A v této pozici ho osud, společně s československým vojenským transportem vracejícím se z pražské vojenské přehlídky, zavál na nádraží v Lověšicích u Přerova. Ve stejnou chvíli, kdy tudy projížděl vlak s karpatskými Němci, kteří se vraceli domů na Slovensko, odkud byli před koncem války z důvodu blížící se fronty, evakuováni. A to se Pazúrovi hodilo. Jeho hrdinský čin, který by dokázal loajalitu k vítězné straně a nenávist k Němcům, mohl nabýt konkrétních a reálných rysů. 

Po kolejích se jezdilo pro smrt i po válce. Kruté vraždění komunistický režim tajil. Měl proč. Zdroj foto: Česká televize

K masovému vraždění stačilo jen slovo

Tvrzení, že ve vlaku jsou bývalí členové Hlinkovi gardy a fašističtí sympatizanti z dob Slovenského národního povstání byl dostačující k tomu, aby mu místní národní výbor zajištěné karpatské Němce, Maďary a Slováky cestující vlakem vydal.

Pazúr nechal zadržené Němce eskortovat do nedaleké Horní Moštěnice, kde mělo probíhat něco jako výslech. Ve skutečnosti však jen šlo o záminku, jak si zchladit žáhu a získat nějaké ty body za uvědomělou antifašistickou činnost. Při tom byl Pazúrovi nápomocen osvětový důstojník Smetana- Netřeba asi podotýkat, že tato osvěta měla mimořádně brutální charakter.  

Komunističtí vrazi stříleli nemluvňata v masovém hrobě

Kolem jedné v noci začal na Pazúrův rozkaz krvavý masakr. Budoucí oběti byli přinuceny odevzdat všechny cennosti a svléknout se do spodního prádla, načež byli posléze přiváděni ve skupinkách a z bezprostřední blízkosti stříleni samopaly do týla. Pazúr se aktivně připojil. Nedělalo mu problém střílet ženy a děti včetně miminek. Odůvodnění tohoto zvěrstva bylo prosté a ve své podstatě barbarské: „Čo som mal s nimi robiť, keď sme im postrieľali rodičov?“

Střelba v noci a ze samopalu není příliš cílená. Oběti v jámě sténaly a vojáci pouštějí do hrobu další salvy aby je umlčeli. Kolaborant Pazúr a četař Smetana pak skáčou do změti sténajících těl, svítí si baterkami a revolverem dávají „rány z milosti“. Popravy trvaly až do páté hodiny ranní. Útěkem se zachránila pouze jedna žena a její desetiletý chlapec. 

Šestiletá holčička prosila o smrt: chci za maminkou

Jeden ze svědků vypověděl, že slyšel šestileté dítě prosit slovensky o zastřelení, že už chce jít za maminkou. V jiném případě Pazúr nechal zastřelit ženu, která měla v náručí dvě děti (asi jedno - a dvouapůlleté), a když mrtvá padla s oběma ještě živými dětmi do napůl plného hrobu, chvíli se ještě s úsměvem díval, jak plačící děti lezou po mrtvolách a teprve až pak vytáhl pistoli a zastřelil je. 

 „Podotýkám, že před jámou hrobu bylo všude plno krve ba i odštěpky z lebek a toto všechno jsme museli lopatami posbírat, seškrabat a hodit do hrobu.“ (z výpovědi Arnošta Kubíka, lověšického občana) .

O vykopání masového hrobu, který se té noci naplnil, se postarali místní obyvatelé z obce Lověšice. Pazúr jim vysvětlil, že dostal příkaz k popravě několika příslušníků SS. Během masakru dokonce vyzval Lověšické, aby si taky zastříleli. Ti, s výjimkou jistého Františka Vaculíka, odmítli a naopak žádali Pazúra, aby alespoň ušetřil ženy a děti. Dostalo se jim odpovědi, že „jsou příliš jemné povahy a že co je Němec, patří zabít“ .

Dnes připomíná dějiště masakru kříž, který zde byl vztyčen v roce 2018. Zdroj foto: Přerov.eu

Pazúrovi masakr pomohl ke kariéře komunistického pohlavára

A jak se zdálo, masakr svou službu Pazúrovi prokázal. Krátce po něm byl Pazúr vyznamenán a povýšen do hodnosti nadporučíka. Uplynuly dva roky, než se zásluhou OSN a Mezinárodního červeného kříže kolem masakru opět rozvířila voda. Pazúr byl dokonce popohnán před soud aby se za své zvěrstvo zodpovídal. U soudu se tak prokázala nesmyslnost celého tohoto zvěrstva, včetně faktu, že mezi povražděnými bylo i několik antinacistů aktivně podporujících partyzány a Slovenské národní povstání a že třicet lidí bylo slovenské národnosti.

Pazúr byl odsouzen na dvacet let do vězení, kde si však moc dlouho nepobyl. Komunisté na své kamarády nezapomínali, když se jim to hodilo do krámu. V roce 1951 prezident Klement Gottwald Pazúra, který poté podepsal závazek StB amnestoval a do vězení naopak, byť už v zcela jiných souvislostech, putoval "jeho" prokurátor, komunista Anton Rašla. Život je plný paradoxů. 

V dobách totality se o masakru nesmělo mluvit a tak se na něj téměř zapomnělo. Pazúr byl souzen jako jediný. Zemřel v roce 1976 jako spokojený důchodce. 


Výročí 75 let od bestiálního masakru na Švédských šancích bylo připomenuto modlitbou a tichou vzpomínkou za účasti zástupců vedení města Přerova dne 19. 6. 2020. Na fotografii zleva náměstci primátora města Přerova Petr Kouba (ODS) a Michal Zácha (ODS), německý velvyslanec Christoph Israng a úplně vpravo primátor města Přerova Petr Měřínský (ANO 2011). Zdroj foto: Přerov.eu


Článek Masakr na Švédských šancích: bestiální zvěrstvo v den výročí smrti Heydrichových katů v původním znění (SocietyMag).

Švédské šance nebyly jediným masakrem. Těch se odehrálo více i na straně německých okupantů, mj. také v Olomouckém kraji. Jednou z největších tragédií bylo nacistické vraždění v Zákřově na Olomoucku. Více v článku o letošním výročí konce druhé světové války. Smrt rozsévali nacisté taky při potlačování přerovského povstání. O hrdinném odporu Přerovanů čtěte v článku Oslavy nebudou, konec války a přerovské povstání připomenou tabule.





INZERCE

Názory k článku

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
TV Morava
INZERCE
podlahy poker